A priori nebo také apriori je latinské spojení (doslova z předchozího), které znamená „předem“ nebo „předchůdný“. Odtud pak také apriorní, předchůdný, autoritativní. V běžné řeči se užívá například pro apriorní úsudky, které člověk dělá dříve, než se s posuzovanou věcí seznámí. Opak je a posteriori: zpětně, dodatečně, až na základě zkušenosti.
Filosofie
Ve filosofii tento pojem označuje poznání, které může člověk mít bez zkušenosti, tedy před ní. Opakem takového poznání je poznání a posteriori, které vyžaduje před úsudkem zkušenost.
Mezi apriorní disciplíny pak patří např. matematika, logika a praxeologie (obecná věda o lidském chování, jejíž součástí je např. ekonomie). Výroky typu „2 + 2 = 4“ jsou považovány za apriorní, protože vycházejí z pouhé reflexe. Přírodní a sociální vědy jsou naopak považovány za aposteriorní. Výroky typu „obloha je obvykle modrá“ patří k aposteriornímu poznání.
Gnozeologické tázání
Jednou ze základních otázek gnozeologie je, zda existuje nějaké syntetické poznání a priori. Racionalismus tvrdí, že ano, avšak empirismus takové poznání popírá a tvrdí, že veškeré lidské poznání vychází z vnější zkušenosti.
Současné užití pojmu pochází od Immanuela Kanta, který k rozlišení mezi syntetickými a analytickými větami přidal rozlišení mezi apriorním a aposteriorním poznáním. Apriorní výroky jsou podle něho nutně pravdivé, kdežto výroky aposteriorní jsou kontingentní, neboť záleží na vnějších podmínkách, které se mohou měnit.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu a priori na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/A_priori |
