Čína se přestala pokoušet o dosažení nemožného a tak to zůstane i nadále

Když Čína na počátku roku 2014 upustila od omezení přeshraničního toku kapitálu, nastal jeho výrazný odliv. Příčinou byla nízká úroveň sazeb v Číně a nedostatečná nabídka finančních aktiv v této zemi. K tomu tu byl velký zájem bohatých jedinců a firem s dostatkem hotovosti převést svůj majetek do zahraničí a nakupovat zahraniční aktiva i v případě, že jejich ceny jsou vysoko. Čínské firmy navíc toužily po zahraniční expanzi a nákupu společností, píše ve své nové analýze banka Natixis. Jaký bude další vývoj?

Výsledkem popsaných tlaků byl zmíněný odliv kapitálu ze země, který zobrazuje následující graf. V polovině roku 2016 se tak čínská vláda rozhodla znovu obnovit omezení toku kapitálu (viz následný pokles objemů kapitálu proudícího ze země):

Čínskou vládu k tomuto kroku donutil pokles devizových rezerv a oslabování kurzu renminbi. Pokud by se přitom jeho oslabení snažila úplně zabránit, vedlo by to devastaci jejích rezerv. Vývoj kurzu renminbi k dolaru je zobrazen ve druhém grafu. Po zavedení opětovné kontroly nad tokem kapitálu začal kurz čínské měny opět posilovat (a došlo znovu i k růstu rezerv):

Natixis se domnívá, že kontrola toku kapitálu bude v Číně přetrvávat i nadále. Její vláda by se totiž v opačném případě pokoušela o dosažení takzvané „nemožné trojice“. Tou je v tomto případě kombinace nezávislé monetární politiky, neochoty nechat výrazně oslabit měnový kurz (či jej v budoucnu nechat výrazně posílit) a volného toku kapitálu. Pokud se Čína rozhodne, že prioritou jsou pro ni první dva cíle, nemá jinou možnost než blokovat přeshraniční tok kapitálu, protože jinak by došlo k jeho opětovnému odlivu. Následně by opět sílily tlaky na oslabení kurzu renminbi a na pokles devizových rezerv.

Zdroj: Natixis