SOS dětské vesničky rozšiřují svoji pomoc a potřebují i tu vaši

REKLAMA       Jiřina Kavková, 29.3.2016

SOS dětské vesničky prožívají v posledních letech velkou změnu, rozšiřují svou pomoc o nové programy a pomáhají stále většímu počtu dětí. I nadále jsou ale závislé zejména na podpoře soukromých dárců.

Byl krásný letní den a šestiletá Markétka* se přestěhovala s maminkou pod stan. Na první pohled to vypadalo jako zajímavé prázdninové dobrodružství, na které se maminka s dcerkou vydaly stejně jako mnohé jiné rodiny tábořící u řeky či rybníka, ale ve skutečnosti opak byl pravdou. Jejich život venku pod širým nebem byl nutností – stan se stal jejich jediným domovem, jejich předsíní, obývákem i ložnicí…

SOS dětské vesničky jsou nejstarší nezisková organizace v ČR zaměřující se na pomoc ohroženým dětem a dětem bez rodiny. Od svých začátků na konci 60. let se soustředily na pěstounskou péči rodinného typu. V posledních třech letech nicméně prošly velkým rozvojem a spustily nové programy zaměřené na okamžitou pomoc dětem v nouzi a na prevenci odebírání dětí z rodin ve špatné situaci. „Zatímco v roce 2012 jsme poskytovali pomoc 86 dětem ve třech našich vesničkách, v roce 2015 jsme díky novým programům a mnoha dárcům mohli pomáhat už 893 dětem v desítkách různých obcí,“ říká ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová.

V SOS Sluníčku se každá teta stará o čtyři děti. Pro některé je to někdy ta nejlepší ‚máma‘, jakou poznaly. (Ilustrační foto) © Archiv SOS dětských vesniček

Jedním z téměř devíti stovek dětí byla loni na podzim i malá Markétka. Její maminka přišla o práci a bydlení a s Markétkou se ocitla na ulici. Na konci léta to ještě problém nebyl, ale s příchodem podzimu začala být situace vážnější. Jednoho chladného listopadového dne tak maminka přivedla Markétku do pražského SOS Sluníčka – krizového zařízení SOS dětských vesniček pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

„V SOS Sluníčku máme dva byty, v každém z nich se teta stará vždy maximálně o čtyři děti. Pečuje o ně jako jejich matka a pro některé je někdy ta nejlepší ‚máma‘, jakou tyto děti poznaly,“ říká ředitelka SOS Sluníčka Beáta Zmátlíková.

To ale nebyl Markétčin případ. V SOS Sluníčku byla sice spokojená, ale po mamince se jí stále stýskalo. Sociální pracovnice se mezitím snažily matce pomoci vyřešit její situaci, nalézt nové zaměstnání i cenově přijatelné ubytování. To se naštěstí za několik týdnů podařilo a Markétka se tak mohla brzy s maminkou odstěhovat na ubytovnu pro matky s dětmi. Vánoce už prožila u vlastního stromečku  a v objetí své vlastní maminky.

* Jméno bylo změněno z důvody ochrany soukromí.

 

Úsměv dětí a jejich důvěra je ta největší odměna tetám v SOS Sluníčku. (Ilustrační foto) © Archiv SOS dětských vesniček

Jak pomoci

Tety, sociální pracovnice a další odborníci z SOS dětských vesniček pomáhají každoročně stovkám dětí, jako je Markétka. Jejich pomoc by nebyla možná bez dárců, kteří každý měsíc přispívají podle svých možností.





Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Tipy a triky