Malování I.díl - Oživte interiér bytu novou výmalbou

To, jak se momentálně cítíme, je podle psychologů ve velké míře dáno také tím, ve kterém prostředí se právě pohybujeme. Například podobu sídliště, na kterém bydlíme, přímo neovlivníme, interiér svého bytu ale změnit můžeme. Vytvořme si tedy domov, kam se budeme rádi vracet a kde se nám bude dobře žít. Abychom pocítili výraznou změnu, stačí málo. Třeba i vymalovat!

Určitě už jste si všimli, jak čerstvě vymalovaný byt krásně „voní“. Nový nátěr je pro něj desinfekcí, přispívá k menší prašnosti v interiéru a tím pádem ke kvalitnějšímu ovzduší. Malování je tedy pro byt prospěšné i z důvodu hygieny. Čím dál tím více lidí se ale svépomocí do malování bytu pouští především z důvodů estetických. Zatímco dřív se zdi malovali více méně pouze bíle, dnes je možné popustit uzdu své fantazii a vybírat z neuvěřitelně široké škály barev, kterými lze interiér zkrášlit. Například v hobbymarketech OBI vám dle přání namíchají barvu přímo na míru – vybírat zde můžete z více než 12 000 odstínů!

Není to ale pouze odstín barvy, který musíme před samotným malováním zvážit. Roli hraje také druh barvy. V souvislosti s tím musíme vědět, na jaký povrch a jakým nářadím ji budeme nanášet. Ke skvělým výsledkům také může pomoci znalost pár osvědčených tipů a triků, a právě proto vám je nyní předkládáme.

Kdy s malováním začít?

Přestože malování interiérů není nic složitého a svépomocí jej zvládne i úplný začátečník, vyplatí se tuto proceduru alespoň trochu předem naplánovat. Ideální je s prací počkat na teplé a slunné počasí, kdy se dá dostatečně větrat a tím urychlit schnutí barev, popřípadě jiných nátěrů (např. penetračních, viz níže).

Jak často malovat? Jednoznačná odpověď na tuto otázku neexistuje. Zpravidla se ale setkáte s doporučeními vymalovat cca jednou za 4-5 let. Pokud v rodině máte malé děti nebo domácího mazlíčka, je z hygienických i estetických důvodů radno nově vymalovat cca každé 2 roky. Místy, která se rychle zašpiní, jsou také chodba a kuchyně (výpary a mastnota z vaření). Také v těchto případech lze doporučit dvouleté rozestupy. To samé pak platí i pro pokoje, kde se víc práší (např. v prvním patře, pokoj s oknem do frekventované vozovky). Pokud očekáváte potomka, mělo by být vymalování jeho pokojíčku samozřejmostí.

Nákupní seznam:

Než se do všeho pustíte, je třeba nejen dostatek času, ale také potřebné pomůcky a nářadí. Na vašem nákupním seznamu by určitě neměly chybět tyto položky:

·         barvy

·         štětce/válečky (dle druhu barvy, povrchu… viz níže)

·         nádobka na barvu (v případě použití válečků též mřížku na otření)

·         zakrývací folie a maskovací páska (na ochranu nábytku apod.)

·         hadr

·         štafle

Hodit se vám bude též staré oblečení a boty, u kterých vám nebude vadit, když je při malování ušpiníte.

Pokud vaše stěny budou před malováním potřebovat menší úpravy, nezapomeňte do nákupního košíku přidat také:

·         malířskou škrabkou

·         penetrační prostředek

·         sádru/stěrkovací hmotu

·         ocelové hladítko (k uhlazení sádry/stěrkovací hmoty)

·         brusný papír

·         odstraňovač skvrn (např. na skvrny od dehtu)

·         mazlavé mýdlo (k přípravě tzv. mýdlové vody – tou se dá ze stěn odstranit především mastnota – např. v kuchyních. K přípravě 10 l tohoto roztoku je třeba cca 1 kg mýdla)

Klíč k úspěchu č. 1 - Příprava podkladu

Přestože tato fáze předcházející samotnému malování nepatří k oblíbeným, je pro konečný výsledek klíčová hned v několika směrech. Pokud si pro malování zajistíme kvalitní podklad, vyhneme se mnoha nepříjemným komplikacím (např. loupání/drolení barvy).

Podklad, na který budeme malovat, by měl být čistý, bez prachu, skvrn, nerovností (např. vypoukliny), prasklin/rýh, děr po hřebících nebo skobách, neměl by se loupat, drolit atd.

Zvláště u starých stěn bude třeba odstranit nánosy staré barvy. Žádoucí je to zejména v případech, kdy je na zdi více než cca 5 takových vrstev. Abychom je mohli ze zdí seškrábat, navlhčíme je vodou a poté na ně použijeme speciální malířskou škrabku. Postupujeme opatrně, abychom neponičili omítku. Poté na řadu přichází penetrace. K té nám slouží speciální penetrační prostředky a jejich úkolem je zeď zpevnit a také vytvořit podklad s nižší a rovnoměrnou savostí. K penetraci se nejlépe hodí štětka, díky které se speciální prostředek do zdi dostane lépe než při nanášení válečkem.

Co se týká prasklin, rýh, děr po hřebících/skobách apod., je vhodné je „zadělat“ některou ze stěrkovacích hmot. Dřív se k těmto účelům hojně užívala sádra, její nevýhodou je ale vysoká drolivost a po určité době často praská. Pod nátěrem také může vytvořit viditelné skvrny. Moderní stěrkovací hmoty jsou pevné a vyrábí se na bázi cementu (vhodné zejména do vlhkých prostor), vápna, nebo sádry. Při vyplňování prasklin/rýh/děr můžeme stěrkovací hmotou postiženou oblast „přetáhnout“, nechat uschnout a poté zarovnat brusným papírem, nebo můžeme zkusit použít ocelové hladítko a hmotu jím rozetřít do ztracena, do tzv. sádrokartonového efektu. Aby byl povrch po nanesení hmoty opravdu rovný, můžeme ještě k posledním úpravám použít navlhčenou houbovou stěrku a místo jí přetřít. Výhodou tohoto postupu je, že už pak opravované místo nemusíte brousit.

Pozor na nepravidelné praskliny! Stejně jako vypouklá místa na stěně mohou být prvním signálem loupající se omítky. Pokud praskliny nebo vypoukliny na stěně objevíte, poklepte na ně prstem a podle zvuku zjistíte, zda je pod povrchem duté místo. V případě že ano, je nutné omítku opravit. Stejně postupujeme i tehdy, pokud je omítka příliš hrubá nebo plná nerovností. Pro všechny tyto situace lze použít různé druhy štuků.

Nečistoty, jako například mastné skvrny, můžete ze stěny umýt mýdlovou vodou. Tu si připravíme z 10 l teplé vody a cca 1 kg mazlavého mýdla. Nutno ale říci, že lze použití tohoto roztoku doporučit pouze v případě vápenných nátěrů a vybraných omyvatelných malířských materiálů. Pokud budeme ošetřovat menší plochy, vystačíme si s běžným mýdlem na praní. Aby se ve vodě lépe rozpustilo, můžeme ho do vody nahrubo nastrouhat. K samotnému nanesení mýdlové použijeme větší malířskou štětku. V případě dehtových skvrn nám pomohou speciální odstraňovače těchto skvrn. Místa, kde se nacházejí mapy od vody nebo jiných kapalin, je třeba nejdřív oškrabat nebo zjemnit kartáčem, aby pod novým nátěrem neprosvítala.

Nastane-li situace, kdy se v bytě potýkáte s plísněmi, raději s malováním počkejte. Plísně jsou zpravidla pouze důsledkem a ukazatelem mnohem závažnějších problémů – např. špatného těsnění oken, zatékání vody do bytu, apod. Plísně se vyplatí řešit komplexně. Jejich likvidace ze stěny a přetření postiženého místa vrstvou nové barvy je ne zřídka jen dočasným řešením.

Pokud se chystáte malovat novou omítku, nezabere vám její příprava na malbu tolik času. Stačí povrch zbavit prachu a aplikovat penetrační prostředek. Pokud k nátěru omítky nebudete používat vápno, musíte počkat cca 1 měsíc od jejího zhotovení, než na ní budeme moci malovat.

Zdroj: OBI