Důvěra v pojišťovny začala klesat - Rakousko

„Pociťovaná ztráta důvěry“ po třech krizových letech se nyní projevila i v číslech. Konkrétně to ukázala otázka na všeobecný vývoj důvěry v aktuální studii agentury na výzkum veřejného mínění Market. Tři čtvrtiny respondentů připustily úbytek v této oblasti obecně, 34 % konkrétně u vztahu s pojišťovnami. Společnost Market za účelem zjištění dynamiky důvěry v privátní i veřejné subjekty dotazovala 1 000 osob ve věku od 16 let koncem dubna 2023. Anketu uskutečnila on-line.

Hlavní otázka byla poměrně komplikovaná a košatá: „Máte pocit, že došlo v průběhu krizí posledních let k všeobecné ztrátě důvěry v naší společnosti ve vztahu k veřejnému sektoru a k firmám, anebo se na základní důvěře Rakušanů spíše nic nezměnilo?“. A výsledek příliš nepotěšil. 43 % účastníků bylo toho názoru, že základní důvěra „silně klesla“, dalších 33 % uvedlo, že „o něco klesla“.

„Nejprve koronavirová pandemie, pak vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině, k tomu nejvyšší míra inflace od druhé světové války a vlna masivního zdražování,“ vypočítal faktory negativního vývoje Stefan Anzinger, expert na tržní dění a autor studie. „Není tedy překvapivé, že takové krize zanechaly v populaci své stopy.“

Důvěra prakticky neroste

Naopak růst pocitu důvěry zaznamenalo velmi málo respondentů (3 % uvedla „o něco vzrostl“ a 2 % uvedla „silně vzrostl“). Necelá pětina (17 %) se domnívá, že pocit důvěry zůstal přibližně nezměněný. 3 % dotázaných konkrétně neodpověděla. Ve věkové skupině 16-29 let se vyskytl „silný pokles důvěry“ u 31 % oslovených, „určitý pokles“ u 25 % odpovídajících. Vyšší úbytek zaznamenaly starší kategorie respondentů. Ve skupině 50-59 let zaznamenalo 49 % silný pokles důvěry a 36 % určitý pokles důvěry. A konečně u seniorů ve skupině 60+ byly tyto pocity zastoupeny ze 48 %, resp. ze 38 %.

Změny nálady vůči institucím

„Konkrétně v detailu vykázala studie samozřejmě jasné rozdíly v jednotlivých odvětvích a firmách,“ informoval Stefan Anzinger. Agentura Market zjišťovala totiž postoje ve vztahu k 31 veřejným a soukromým, národním a mezinárodním subjektům a sektorům. Dotazovala se takto: „Jak je to u Vás konkrétně? K jakým dále uvedeným podnikům, popřípadě odvětvím jste v poslední době získal/a důvěru, ztratil/a důvěru, kde se to u Vás v poslední době spíše nezměnilo?“. A na špici žebříčku se objevila spolková vláda: 41 % respondentů uvedla, že důvěru „silně ztratila“, dalších 24 % se vyjádřilo o „určité redukci důvěry“. Na druhém místě následovaly energetické dodavatelské firmy (38 %, resp. 29 %). Pomyslný bronz patřil ropným koncernům včetně benzínových čerpacích stanic (36 %, resp. 24 %).

Teprve na 21. místě se ocitly pojišťovny: u nich uvedlo 13 % respondentů, že jejich důvěra silně utrpěla, a u dalších 21 % ztratily kousek důvěry. Pro 54 % účastníků ankety se poměr k pojišťovnám v Rakousku nezměnil. 6 % dokonce zmiňovalo určitý přírůstek důvěry a 1 % silný růst důvěry. A i když pojišťovny byly na žebříčku „ztrát“ až hodně vzadu, k top favoritům Rakušanů, do nichž vkládají nejvíce důvěry, přesto nepatřily. Účastníci studie měli zmínit 3 z celkových 31 oblastí, firem nebo odvětví, k nimž pociťují největší důvěru, a naopak ty 3, u nichž mají důvěry nejméně. Zde obdržely „kladné hlasy“ po 1 % z řad respondentů stavební firmy, ropné koncerny a pojišťovny. Naopak 6 % oslovených počítají pojišťovny k třem aktérům, jimž důvěřují nejméně. Nejlépe se co do pociťované důvěry umístily složky záchranného systému (policie, záchranka, hasiči). 38 % dotázaných je zařadilo do čela top 3. Na dalším místě byly lokální malé krámy s potravinami (27 % je řadilo do top3) a věda a výzkum (pro 21 % patří do top 3).

Další detaily lze najít ZDE