Článek - Odlesňování: Jaké jsou jeho příčiny a možnosti řešení v EU

Míra úbytku lesů na celém světě je alarmující. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství bylo v letech 1990–2020 odlesněno přibližně 420 milionů hektarů lesů, což je plocha o velikosti EU.

Odlesňování je ničení lesů, aby mohla být půda využita k jiným účelům. Degradace lesů je pozvolnější proces související se ztrátou schopnosti lesů produkovat dřevo nebo zachovávat a podporovat biologickou rozmanitost.

Tyto procesy probíhají z velké části v několika regionech: ve třech hlavních lesních povodích Amazonie (Jižní Amerika), v Kongu (střední Afrika) a v jihovýchodní Asii. Opačný proces můžeme naopak pozorovat v EU, kde se mezi lety 1990 a 2020 lesy rozrostly o 10 %.

Úbytek lesů je však globálním problémem, který chce Unie řešit v rámci boje proti poškozování životního prostředí a změně klimatu.

Jaké jsou příčiny odlesňování a degradace lesů?

Odlesňování a degradace lesů jsou způsobeny především lidskou činností.

Průmyslové zemědělství

Zemědělství je hlavní příčinou odlesňování ve všech regionech s výjimkou Evropy. Hlavním důvodem úbytku lesů je pak jejich přeměna na ornou půdu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství se na celosvětovém odlesňování podílí nejméně 50 %, a to především kvůli produkci palmy olejné a sóji.

Pastva dobytka je zodpovědná za téměř 40 % celosvětového odlesňování.

V Evropě představuje přeměna na ornou půdu asi 15% podíl na odlesňování, 20 % je způsobeno pastvou hospodářských zvířat.

Urbanizace

Rozvoj měst a infrastruktury, včetně výstavby a rozšiřování silnic, představuje třetí největší příčinu celosvětového odlesňování a tvoří více než 6% podíl na celkovém počtu. V Evropě se jedná o hlavní příčinu odlesňování.

Nadměrné využívání zdrojů dřeva

Mezi další škodlivou aktivitu související s lidskou činností patří nadměrné využívání dřeva, včetně palivového dřeva, a jeho nezákonná nebo neudržitelná těžba.

Změna klimatu

Změna klimatu je příčinou i důsledkem odlesňování a degradace lesů. Extrémní jevy, které vyvolává, jako jsou požáry, sucha a povodně, mají na lesy zcela zásadní vliv. Úbytek lesů jako takový je zase škodlivý pro klima, protože lesy hrají významnou roli při zajišťování čistého vzduchu, regulaci koloběhu vody, zachycování CO2, prevenci ztráty biologické rozmanitosti a půdní eroze.

Spotřeba zboží vyrobeného na odlesněné půdě v EU

Velká část tropických lesů přeměněných na zemědělskou půdu slouží k výrobě celosvětově obchodovaného zboží.

Spotřeba EU se na celosvětovém odlesňování podílí přibližně 10 %, a to především palmovým olejem a sójou, které tvoří více než dvě třetiny odlesňovaných ploch.

Podle posuzování dopadů provedeného Evropskou komisí jsou toto hlavní produkty, které EU dováží z odlesněné půdy:

• Palmový olej: 34 %
• Sója: 32,8 %
• Dřevo: 8,6 %
• Kakao: 7,5 %
• Káva: 7 %
• Kaučuk: 3,4 %
• Kukuřice: 1,6 %

Na cestě k nařízení EU o výrobcích bez odlesňování

Odlesňování a znehodnocování lesů má dopad na cíle EU v oblasti životního prostředí, jako je boj proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti. Zároveň má ale negativní důskedky i pro lidská práva, mír a bezpečnost. Proto EU se EU snaží zabránit úbytku lesů ve světě.

V září 2022 Parlament přijal postoj k nařízení Evropské komise o výrobcích bez odlesňování, které bude společnostem ukládat povinnost ověřovat, zda výrobky prodávané v EU nebyly vyrobeny na odlesněné nebo znehodnocené půdě. Parlament chce na seznam přidat další produkty a zajistit dodržování lidských práv a práv původních obyvatel.

V červenci 2021 Komise představila novou Lesní strategii EU do roku 2030, jejímž cílem je zvýšit množství a kvalitu lesů v EU a podpořit jejich úlohu jako pohlcovačů uhlíku.

Přečtěte si více o tom, co poslanci Evropského parlamentu dělají pro ochranu lesů

• Udržitelné lesnictví: Poslanci chtějí bojovat proti odlesňování

• Změna klimatu: Lepší využívání lesů EU jako pohlcovačů uhlíku

• Jak v Evropě zachránit biodiverzitu? (video)