Mimořádná koncentrace trhu a jeho zisků, akciová skupina MANAT

Real Investment Advice poukazuje na to, že deset největších firem v americkém indexu SPX představuje více než třetinu jeho kapitalizace. Jinak řečeno, zbylých 490 firem vytváří dvě třetiny jeho kapitalizace. Koncentrace se zdá být jedním z výrazných průvodních jevů posledních let a to nejen na této úrovni. Dnes pár slov o ní a o nové akciové skupině MANAT.

1. Koncentrovaný Nasdaq : BofA v následujícím grafu ukazuje, jak se jednotlivé akcie v indexu Nasdaq podílely na jeho letošních ziscích. Ty dosahují cca 22 % a jak vidíme z obrázku, mají hodně daleko do nějakého rovnoměrného rozprostření napříč celým trhem. Naopak jsou jasně koncentrovány k pěti titulům, které bychom si mohli shrnout do zkratky MANAT*, střídající třeba FAANG, o kterém se už tolik nemluví.

Zdroj: Twitter

2. Jak moc se čeká od Tesly: Podívejme se v souvislosti s grafem na jednu zajímavost: Microsoft se nyní obchoduje s poměrem kapitalizace k volnému toku hotovosti FCF ve výši 41,6, jeho beta jako ukazatel rizika se pohybuje kolem 0,9. Apple je v tomto smyslu rizikovější, protože jeho beta dosahuje 1,22 a zmíněný valuační poměr je zase níže - na 32. Alphabet se obchoduje s poměrem kapitalizace k FCF 28 a jeho beta je na hodnotě kolem 1. To mi samo sobě ukazuje, že investoři hodnotí růstový výhled Alphabetu níže než u Microsoftu, protože ten je jen o něco málo méně rizikový, ale jeho násobek je znatelně výš. A i Apple jej má výše, přestože jeho rizikovost je vyšší než u akcií Alphabetu.

Celkově to jsou ale jen marginální rozdíly, pokud do obrázku vložíme Teslu. Její poměr kapitalizace k FCF totiž dosahuje hodnoty 376. A asi nebudeme dlouho spekulovat nad tím, že by jej nahoru zvedala velmi nízká rizikovost. Intuitivně asi cítíme, že tomu bude spíše naopak a data to potvrzují – beta této akcie je totiž ze jmenované čtyřky (vynechávám NVIDIA) naopak zdaleka nejvýše, na hodnotách kolem 2. Což znamená, že rizikovost této akcie je cca dvojnásobná ve srovnání s celým trhem a akciemi jako zmíněný Alphabet či Microsoft. Je to jeden ze způsobů, jak ukázat, jak mnoho investoři od Tesly čekají ohledně budoucího růstu.

3. Koncentrovanost na trhu jednom i druhém: Vedle koncentrovanosti na trzích akciových pozorujeme stále větší koncentrovanost i na trzích zboží a služeb. Jde o jevy propojené s tím, že ten druhý předchází tomu prvnímu. A rozsah toho druhého ukazuje následující graf od Barclays. Jde o takzvaný Herfindahl–Hirschman index. Někdy se uvádí, že pokud jeho hodnota je menší než 1 500 bodů, jde o konkurenční trh. Hodnota mezi 1 500 – 2 500 body značí méně konkurenční prostředí a u hodnot nad 2 500 se hovoří o koncentrovaném trhu. Jinde ale nalezneme první hranici na 1 000, či dokonce 750 bodech (s odpovídajícím poklesem té druhé).


Zdroj: Twitter

Podle uvedeného prvního měřítka a grafu se tedy americká ekonomika stále nachází v konkurenčním prostředí. Přísnějších už ale ne. A každopádně v roce 1994 se hodnota indexu pohybovala cca na polovině hodnot současných. S tím, že zatím se nějaký zlom trendu podle grafu nerýsuje. Koncentrace trhů a tržní síla firem je přitom jevem, který se zřejmě promítá vedle akciového trhu i do makroprostředí, mimo jiné do mnohokrát skloňované vysoké příjmové nerovnosti (hovořím stále o USA).

*Manat je prý měna používaná v Ázerbájdžánu a Turkmenistánu, v obou zemích také slovo sloužilo jako synonymum pro sovětský rubl.