Živočišná výroba - významné odvětví v Plzeňském kraji
Živočišná výroba v Plzeňském kraji patří k významným odvětvím. Plzeňský kraj se v rámci mezikrajského porovnání umístil ve výrobě jatečného skotu a ve snášce konzumních vajec na třetím nejvyšším místě. V průměrné snášce konzumních vajec na 1 nosnici obsadil druhé nejvyšší místo. Meziročně se snížila produkce jatečné drůbeže o 20,3 % a produkce jatečných prasat o 10,5 %.
Živočišná produkce v Plzeňském kraji tvořila v roce 2018 (údaje za rok 2019 nebyly k dispozici) 48,1 % z celkové zemědělské produkce. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl třetí nejvyšší. Nejvyšší podíly živočišné produkce byly zaznamenány v krajích Pardubickém (53,3 %) a Vysočina (48,4 %), naopak nejnižší podíly v krajích Ústeckém (19,9 %) a Jihomoravském (26,2 %). Podíl živočišné produkce byl v porovnání s ČR vyšší o 10 procentních bodů. Z hlediska časové řady 2010 až 2018 byl podíl živočišné výroby nejvyšší v roce 2017, kdy činil 48,9 %. Nejnižší podíl (44,9 %) byl zaznamenán v roce 2012.
Výroba jatečného skotu dosáhla v roce 2019 v Plzeňském kraji 19 187 tun živé hmotnosti, na výrobě v ČR se podílela 11,4 %. V porovnání s ostatními kraji byl tento podíl třetí nejvyšší. Nejvyšší podíl výroby jatečného skotu byl zaznamenán v krajích Vysočina (16,0 %) a Jihočeském (14,8 %), naopak nejnižší v krajích Karlovarském (2,4 %) a Ústeckém (3,1 %). V časové řadě 2007 až 2019 byla v Plzeňském kraji nejvyšší výroba jatečného skotu (21 522 tun živé hmotnosti) v roce 2015 a nejnižší (18 588 tun živé hmotnosti) v roce 2017. Dosažená výroba jatečného skotu představovala v roce 2019 druhou nejnižší hodnotu v celé časové řadě a v porovnání s nejvyšší výrobou v roce 2015 byla nižší o 10,8 %.
Výroba mléka činila v roce 2019 v Plzeňském kraji 339 090 tis. litrů. V objemu výroby mléka se Plzeňský kraj v rámci mezikrajského porovnání umístil na čtvrtém nejvyšším místě. Na prvním místě v množství vyrobeného mléka se umístil Kraj Vysočina s produkcí 570 776 tis. litrů, následoval kraj Hl. město Praha + Středočeský s objemem 387 315 tis. litrů. Nejnižší výrobu mléka měly kraje Karlovarský 46 254 tis. litrů a Ústecký 54 929 tis. litrů. V časové řadě 2007 až 2019 se objem produkce mléka v regionu od roku 2010 postupně zvyšoval a hodnota objemu výroby byla v roce 2019 nejvyšší. Na celkové produkci mléka v ČR se Plzeňský kraj podílel 11,0 %.
Průměrná roční dojivost na 1 dojnici byla nejvyšší v Moravskoslezském kraji (8 996 tis. litrů na 1 dojnici), nejnižší dojivost byla zaznamenána v Karlovarském kraji (6 769 tis. litrů na 1 dojnici). Plzeňský kraj se v průměrné dojivosti (8 460 litrů na 1 dojnici) umístil na šestém nejnižším místě.
V počtu odchovaných telat na 100 kusů krav měly v roce 2019 nejlepší výsledky kraje Pardubický (96,6 telat na 100 kusů krav) a Jihomoravský (96,5 telat na 100 kusů krav). Nejhorší situace byla v Karlovarském (87,1 telat na 100 kusů krav) a v Ústeckém kraji (87,4 telat na 100 kusů krav). Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším krajem dosahoval 9,6 telat na 100 kusů krav. Plzeňský kraj odchoval na 100 kusů krav 93,6 telat a umístil se na šestém nejvyšším místě.
Výroba jatečných prasat dosáhla v roce 2019 v Plzeňském kraji 19 905 tun živé hmotnosti, na výrobě ČR se podílela 6,9 %. V porovnání s ostatními kraji obsadil Plzeňský kraj páté nejvyšší místo. Nejvyšší produkci jatečných prasat měly kraje Hl. město Praha + Středočeský (62 294 tun živé hmotnosti) a Kraj Vysočina (57 783 tun živé hmotnosti), nejnižší produkci kraje Liberecký (3 099 tun živé hmotnosti) a Karlovarský (5 515 tun živé hmotnosti). V časové řadě 2010 až 2019 byla nejvyšší výroba jatečných prasat v roce 2011 a nejnižší v roce 2017. Pokles mezi produkcí jatečných prasat v roce 2011 a 2017 představoval více než jednu třetinu. Dosažená produkce jatečných prasat v roce 2019 byla druhou nejnižší v celé časové řadě. Meziročně klesla produkce jatečných prasat o 10,5 %.
V počtu odchovaných selat na 1 prasnici byly v roce 2019 zaznamenány nejvyšší počty v krajích Ústeckém (32,7 selat na 1 prasnici) a Hl. město Praha + Středočeský (31,6 selat na 1 prasnici). V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na čtvrtém nejvyšším místě s počtem 29,8 selat na 1 prasnici. Nejnižší počet odchovaných selat byl v krajích Karlovarském (13,9 selat na 1 prasnici) a Libereckém (22,6 selat na 1 prasnici).
Výroba jatečné drůbeže představovala v roce 2019 v Plzeňském kraji 22 049 tun živé hmotnosti a tvořila 8,4 % objemu výroby v ČR. V produkci jatečné drůbeže se Plzeňský kraj umístil na pátém nejvyšším místě. Nejvyšší objem produkce jatečné drůbeže byl dosažen v krajích Jihomoravském (59 333 tun živé hmotnosti) a Pardubickém (51 934 tun živé hmotnosti), nejnižší objem této produkce byl v krajích Karlovarském (587 tun živé hmotnosti) a Libereckém (2 982 tun živé hmotnosti). V časové řadě 2010 až 2019 dosáhl Plzeňský kraj nejvyšší produkce v roce 2015 (30 161 tun živé hmotnosti) a nejnižší produkce v roce 2012 (19 363 tun živé hmotnosti). Pokles mezi nejnižší a nejvyšší produkcí činil 35,8 %. Výroba jatečné drůbeže se významně meziročně snížila, a to o 20,3 %.
Snáška konzumních vajec v roce 2019 činila v Plzeňském kraji 217 742 tis. kusů, na celkové snášce v ČR se podílela 13,5 %. V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejvyšším místě. Nejvyšší snáška konzumních vajec byla zaznamenána v krajích Hl. město Praha + Středočeském (406 732 tis. kusů) a Pardubickém (394 775 tis. kusů), naopak nejnižší v krajích Libereckém (1 458 tis. kusů) a Vysočina (3 482 tis. kusů). V časové řadě 2010 až 2019 byla snáška konzumních vajec nejnižší v roce 2018 a nejvyšší v roce 2019. Snáška konzumních vajec v Plzeňském kraji se meziročně významně zvýšila, a to o 93,6 %.
Průměrná roční snáška konzumních vajec na 1 nosnici dosáhla v roce 2019 v Plzeňském kraji 319 konzumních vajec a byla v mezikrajském porovnání druhá nejvyšší. Průměrnou nejvyšší snášku konzumních vajec na 1 nosnici měl Karlovarský kraj (327 konzumních vajec). Nejnižší průměrná snáška na 1 nosnici byla v krajích Vysočina (181 konzumních vajec) a Libereckém (182 konzumních vajec).
Růst nebo pokles zemědělské produkce ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z těchto faktorů je cenový vývoj na světových trzích, který se řídí poptávkou a nabídkou. Ceny placené producentům často nestačí pokrýt náklady vynaložené do zemědělské produkce, změny klimatu zvyšují cenu krmiva, a proto zaleží i na výši dotací, které stát poskytuje zemědělcům k udržení zemědělské produkce.
Kontakt:
Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz