Obchodní války – kdo za ně zaplatí a kdo z nich může těžit (Tematické analýzy)

Prezident Trump zahájil proces na uvalení cel na zbývající čínský dovoz. Už jen ta dosavadní stála čínskou ekonomiku 0,2-0,3 pb jejího hospodářského růstu. Pokud by byla na Čínu uvalena cla v plném rozsahu, mohlo by to čínský růst HDP letošním roce přibrzdit až o 1 pb. Naším hlavním scénářem, kterému dáváme 55% šanci však je, že se obě strany do několika týdnů nakonec dohodnou a cla budou poměrně rychle stažena. Čínský růst HDP by tak podle našeho odhadu měl v letošním roce dosáhnout  solidních 6,3 %. Eurozóna by v krátkodobém horizontu mohla z uvalení cel dokonce těžit, a to prostřednictvím vyšších exportů do USA. Rizikem zůstává zavedení cel na evropské automobily, které by mohly ohrozit až 0,4 % české přidané hodnoty.

Na začátku května Spojené státy zvýšily cla na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 mld. USD. Cla vzrostla z původních 10 % na 25 %. Čína reagovala odvetnými opatřeními a zvýšila s platností od 1.6. cla z 10 na 25 % na zboží v objemu 60 mld. USD. Zároveň Donald Trump nařídil Úřadu amerického obchodního zmocněnce, aby zahájil proces na uvalení cel na zbylý čínský vývoz v hodnotě zhruba 325 mld. USD.

Do 10. května byla v platnosti pouze 25% cla na zboží v hodnotě 50 mld. USD a 10% cla na zboží v hodnotě 200 mld. USD. Už ta ale stála čínskou ekonomiku podle našeho odhadu 0,2-0,3 pb z růstu HDP s tím, že polovina těchto ztrát jde na vrub zhoršené ekonomické důvěry. V důsledku zavedení cel čínské exporty do Spojených států výrazně ubraly na tempu. Zatímco v Q3 18 dosahoval jejich růst 13 % y/y, v Q1 19 to byl již 9% pokles. Export zboží, u kterého bylo clo v loňském roce zvýšeno z 10 % na 25 % (50 mld. USD) v únoru poklesl o 30 %. Cla ale nemají negativní dopad jen na exportní aktivitu, ale i na investice a spotřebitelskou důvěru. Zatímco investice v oblasti zpracovatelského průmyslu v Q4 18 vzrostly o 12 %, v Q1 19 to bylo již jen o 5 %. Slabší poptávka po elektronice pak vedla i ke snižování počtu zaměstnanců v těchto sektorech, což se následně odrazilo ve slabších spotřebitelských výdajích.

Květnové zvýšení cel z 10 na 25 % na zboží v objemu 200 mld. USD podle našeho odhadu ukrojí z čínského růstu HDP dalších 0,2-0,3 pb. Pokud by Spojené státy uvalily cla i na zbývající čínské dovozy (tj. zhruba 325 mld. USD) stálo by to čínskou ekonomiku dalšího 0,5 pb. Celková škoda by tak mohla dosahovat až výše 1,0 pb. Odhadnout ale celý vliv, včetně dopadů na finanční trhy a důvěru v ekonomiku, je obtížné. Podle Mezinárodního měnového fondu by dopad obchodních válek v letošním roce mohl dosáhnout až 1,6 pb čínského HDP. Zavedením cel netratí jen Čína, ale i další země, které jsou součástí americko-čínského dodavatelského řetězce.

Evropská unie by z obchodních válek mezi Spojenými státy a Čínou mohla nakonec dokonce vytěžit. Pokud bychom předpokládali, že 25% cla na dovoz čínského zboží do Spojených států v hodnotě 250 mld. USD zůstanou v platnosti po celý letošní rok, přičemž Čína přijme reciproční opatření, mohl by objem exportů z EU do USA vzrůst o 3,5 %. V případě uvalení cel na veškeré čínské zboží by exporty z EU mohly stoupnout až o 7,0 % (podle studie Francouzské rady ekomických poradců). V delším období by však export z EU byl zřejmě opět nahrazen domácí produkcí a tyto zisky na straně exportů by vymizely.    

Benefity EU by ale skončily pokud by se Trump rozhodl uvalit cla na dovoz automobilů z Evropské unie. O něm měl rozhodnout do 18. května, nakonec ale tuto lhůtu prodloužil až do poloviny listopadu. Zavedení cel by podle našich propočtů mohlo ohrozit až 0,4 % hrubé přidané hodnoty české ekonomiky. Na český průmysl by zavedení cel dolehlo především skrze vývoz automobilových dílů do Německa, které pak hotové vozy dodává do Spojených států. Při růstu ceny o 15 % a při odhadované cenové elasticitě mezi 1,5-3,0, by mohla poptávka po autech dovážených z EU poklesnout až o 22,5 %. Celkově by to české exportéry mohlo stát až 170 mil. eur (4,4 mld. CZK).

V důsledku očekávaných negativních dopadů obchodních válek jsme růst HDP Číny pro letošní rok revidovali z původních 6,4 % na 6,3 %. Revize zatím není podstatná neboť naším hlavním scénářem je, že se dohody mezi Čínou a Spojenými státy nakonec podaří dosáhnout. Zavedená cla by pak měla být relativně rychle zrušena. Tomuto scénáři dáváme 55% šanci. Jako méně pravděpodobné (30 %) vidíme možnost, že cla na zboží v hodnotě 250 mld. USD zůstanou v platnosti v průběhu celého letošního roku, přičemž Čína přijme reciproční opatření. To, že by byla uvalena cla na veškeré čínské zboží a Čína by použila odvetná opatření ve stejném rozsahu, považujeme za nejméně pravděpodobné (15 %).   

Pokud se tedy náš hlavní scénář naplní (dohody mezi USA a Čínou bude nakonec dosaženo a cla budou relativně rychle stažena), měla by si čínská ekonomika, alespoň v letošním roce, vést relativně dobře. Podnikovou sféru by mělo podpořit snížení daně z přidané hodnoty, přičemž nižší daň z příjmu zvedne spotřebu domácností. Překvapivě dobře se drží i nemovitostí trh, kde se však s rostoucími cenami může vláda vrátit k restriktivním opatřením. Za celý letošní rok by tak růst HDP měl dosáhnout 6,3 % po loňských 6,6 %. V příštím roce se však efekty daňových změn vyčerpají a růst HDP zpomalí na úroveň 6,0 %.