Proč vznikla Evropská unie? O tomto poslání už dnes málokdo ví

Zanedlouho, konkrétně 1. ledna, si Evropská unie připomene 60. výročí dne, kdy v platnost vstoupily tzv. Římské smlouvy, které se staly základem pro evropskou integraci. Dnes se ale stále častěji zapomíná, co vlastně na přelomu 40. a 50. let hnalo západoevropské státy k integraci.

Evropa se na konci 40. let nacházela ve velmi špatném stavu. Těžko se vzpamatovávala z nejhoršího konfliktu v dějinách, který si vyžádal obrovské lidské ztráty i materiální škody. Evropské státy zvyklé dominovat světové politice ztrácely svou pozici ve prospěch dvou nových supervelmocí - USA a SSSR. Kontinent rozdělila dělící linie, kterou Winston Churchill označil za "železnou oponu".

Evropou obcházel strach z toho, že se bude opakovat scénář, který zažila po 1. světové válce, tedy další kolo soupeření mezi evropskými národy, které těžko zapomínaly na příkoří nedávno skončené války. A tak se zrodil ambiciózní plán, který si dával za cíl zajistit, aby další válka mezi Německem a Francií nebyla možná.

Francouzský ministr zahraničí Robert Schuman představil 9. května 1950 plán, později pojmenovaný po svém tvůrci coby Schumanův plán, který volal po tom, aby byla produkce uhlí a oceli ve Francii a v Německu dána pod společnou autoritu. Obě suroviny měly v té době největší význam pro zbojní průmysl. Svůj podpis pod Pařížskou smlouvu, která Evropské společenství uhlí a oceli založila, přidaly také Francie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko.

Spolupráce šesti zemí v oblasti uhlí a oceli se natolik osvědčila, že se dohodly na jejím prohloubením a tak Římské smlouvy, výročí jejichž podpisu si EU připomněla letos v březnu, založily Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. Spolupráce se dále prohlubovala a zapojovaly se do ní další státy, až se rozvinula v Evropskou unii, kterou známe dnes.

Ačkoliv od počátku byl jedním z důležitých úkolů evropských společenství také rozvoj členských států a ekonomická integrace, dnes se ve změti dotačních programů a směrnic regulujících vnitřní trh často zapomíná na jeden ze základních cílů a také největších úspěchů evropské integrace.

"Evropa znamená mír. Není náhodou, že nejdelší období míru v dějinách Evropy začalo založením evropských společenství. Sedmdesát let míru v Evropě, ve světě, zde probíhá 40 ozbrojených konfliktů, které si každoročně vyžádají životy 200 tisíc lidí," připomněl vloni v září poslancům Evropského parlamentu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Europe means peace. The longest period of peace in history started with the creation of European Communities #TreatyofRome #EU60 #Europe pic.twitter.com/KkZjBUNhiC

— Khatuna Salukvadze (@Amb_Salukvadze) 25. bezna 2017

Zásluhy Evropské unie na rozvoji míru si před pěti lety všiml Nobelův výbor. Za úspěšný boj za mír a usmíření a za demokracii a lidská práva dostala EU v roce 2012 Nobelovu cenu za mír. Výbor ocenil právě to, že válka mezi evropskými národy přestala být myslitelnou.

Související témata