Proč Powell? A jak pod ním bude vypadat Fed?

Čtyřiašedesátiletý Powell byl do funkce guvernéra Fedu nominován po pětiletém členství v bankovní radě. Ve finálním souboji se stávající guvernérkou Janet Yellenovou mu pomohl americký ministr financí Stephen Mnuchin. Vystudovaný právník, a bývalý partner v privátní ekvity firmě Carlyle, na ministerstvu financí pracoval pod bývalým prezidentem Bushem starším. „Pokud budu do funkce potvrzen Senátem, udělám vše, co bude v mých silách, abych splnil cíle kongresu: stabilní ceny a maximální zaměstnanost“, řekl po nominaci Powell.

Nominace Jeromea Powella se nerodila snadně. Většina lidí v nejbližším okruhu prezidenta Trumpa měla svého favorita. Viceprezident Pence prosazoval oblíbence republikánů Johna Taylora a ve hře byla i Janet Yellenová, které Trump po svém zvolení opět přišel na jméno. 

Během prezidentské kampaně guvernérku osočoval, že se volnou měnovou politikou snaží vylepšit Obamovu image. Nyní ji však, i díky silnému růstu americké ekonomiky, vychvaluje. „Je to užasná žena, která odvádí skvělou práci“, prohlásil Trump. Její opětovnou nominaci údajně dlouho zvažoval, přesto se nakonec rozhodl znovu ji nenominovat. Její působení v čele FEDu je tak nejkratší od roku 1979.

Podle lidí obeznámených se situací v Bílém domě měl největší vliv na konečné rozhodnutí Trumpa Stephen Munchin. Ten preferoval nominaci Powella, protože jeho volbu vnímal jako nejméně rušivou pro trhy, Powell při předchozích hlasováních rady vždy hlasoval s Yellenovou. Politika FEDu by tak měla kontinuitu a zároveň by mohl Trump zanechal na složení rady americké centrální banky svoji stopu. Historie Trumpových rozhodnutí naznačuje, že možnost smazat jakýkoliv odkaz jeho předchůdce Baracka Obamy je pro něj silným argumentem.  

„Jay s sebou přinese bohaté zkušenosti z privátního sektoru a perspektivu reálného světa“, prohlásil Trump poté, co své rozhodnutí oznámil. Právě podnikatelský historie Powella měla být dalším argumentem, kterému Trump přikládal velkou váhu. „Rozsáhlé zkušenosti z byznysu jsou něco, co prezident respektuje a oceňuje. Powell chápe dopad regulací a měnové politiky v realitě“, říká nejmenovaný zdroj z Bílého Domu.

Ohlas expertů na nominaci Powella byl vesměs pozitivní. „Je to rozvážná a věcná volba značící kontinuitu ve vztahu k úrokové sazbě“ říká Kenneth Rogoff, profesor ekonomie na Harvardské univerzitě. Podobný názor má i Richard Clarida, globální strategický poradce společnosti Pimco. Dodává však, že na rozdíl od Yellenové by Powell měl být otevřenější k úpravě a zmírnění finančních regulací, především u malých bank.

Anna Stupnytska, hlavní ekonomka Fidelity International, pak vidí jako hlavní Powellův rys vyhledávání konsensu: „Powell v minulosti nepředložil žádnou tezi nebo návrh týkající se měnové politiky, ať už ve svých veřejných projevech, či jinak. Inklinoval spíše k dodržování souladu s celým vedením. To naznačuje, že dokonce více než v posledních letech se Fed bude řídit spíše konsenzem, než aby odrážel názory samotného Powella nebo jeho nejbližších spolupracovníků, což bude důležité při výběru dalších kandidátů na funkce ve Fedu.“

Právě díky této vlastnosti by se schvalováním jeho nominace neměl být větší problém. Republikánská strana sice má v Senátu většinu, silný odpor demokratů by však mohl schválení výrazně prodloužit. Demokraté by sice raději viděli prodloužení mandátu Yellenové, je však pravděpodobné, že pokračování její politiky v postavě Powella v Senátu potvrdí. 

Zdroj: Bloomberg, CNBC, The Guardian, The Atlantic