Od přijetí křesťanství
První doložený státní útvar na tomto území začal existoval v 10. století, pod vedením knížete Měška I z rodu Piastovců., který si vzal za ženu českou princeznu Doubravku Přemyslovnu. Doubravka Přemyslovna se zasadila o přijetí křesťanství v polských zemích v roce 966, což se v té době netěšilo velké oblibě a vedlo k velkým pohanským povstáním. Prvním polským králem se stal v roce 1025 Boleslav Chrabrý. Polsko se však stále potýkalo s nájezdy Římanů. V roce 1109 však Polský král Boleslav III. Křivoústý porazil císaře Jindřicha V. v bitvě na Psích polích. Ta to bitva se silně zapsala do historie Polska a jejich národního vědomí a pomohla Polsko znovu sjednotit.
V roce 1241 došlo k mongolskému vpádu, kde Poláci utrpěli těžkou porážku v bitvě u Lehnice, během které zemřelo téměř celé polské rytířstvo a vládce Jindřich II. Pobožný. To vedlo k velkému vylidnění, zpustošení a pruské kolonizaci. V roce 1320 se polskému králi Vlastislavu I. Lokýtkovi podařilo Polský stát sjednotit a jeho syn Kazimír III. Veliký následně Polsko znovu povznesl. S českým králem Karlem IV. dohodl, příměří výměnou na Slezské území, kterého se ve prospěch Karla IV. zřekl, posílil moc šlechty, založil Krakovskou universitu, povzbuzoval židy k emigraci do Polska a ochraňoval je a v neposlední řadě se mu podařilo zabránit rozšíření černé smrti na Polském území. S ním však dynastie Piastovců vymřela.
Po vymření Piastovců
V roce 1385 bylo dohodnuté spojení polského království s litevským velkoknížectvím a na trůn usedli vévodové z rodu Jagellonců. Polsko-litevské soustátí společně velmi prosperovalo, postupně se začala oslabovat moc panovníka ve prospěch šlechty a pravomoci začal přebírat Sejm. Sejm dokázal předejít bojům mezi protestanty mezi katolíky a protestanty a vydal zákon o náboženské toleranci. V roce 1648 se polsko-litevské unii dokonce podařilo zvítězit v rusko-polské válce a stát dosáhl velké územní expanze.
V 17. století však na území začali propukat povstání, které následovali nájezdy Krymských Tatarů. Ani v následujících letech se nepodařilo panovníkům Polsko znovu pozdvihnout. Na konci 18. století se nakonec Polsko rozdělilo na tři území, mezi Rusko, Prusko a Rakousko a polský stát zcela zanikl. Byť se polská území v jednotlivých státech pokoušela o různá povstání, či usilovalo o autonomie, Polsko zůstalo rozdělené a utlačované až do první světové války.
Polsko bylo opět sjednoceno až během první světové války, kdy Německo s Rakouskem dobyli území patřící Rusku a zřídili autonomní Polské království, které však sloužilo pouze jako jejich loutkový stát. Skutečnou suverenitu získalo poslu až v roce 1918 kdy vznikla Druhá polská republika, která však stále bojovala o některá území například se sovětským Ruskem, Němci a Čechy.
Druhá světová válka
Před druhou světovou válkou uzavřelo Polsko s Německem pakt o neútočení a v roce 1938 vojensky obsadilo a anektovalo českou část Těšínska. Na počátku druhé světové války však Německo pakt porušilo a v roce1939 bylo Polsko okupováno ze západu Německem a z východu sovětským svazem. Polské území se stalo významným dějištěm druhé světové války, během které zemřelo více než 2,8 milionů etnických Poláku, dále se také stalo hlavním dějištěm holokaustu, během kterého bylo vyhlazeno asi 3 miliony polských židů, což představovalo asi 90 % polského židovstva. Polsko během války tak ztratilo největší podíl obyvatelstva. Poláci významně bojovali v exilových vojscích a na polském území se také rozvinulo velké odbojové hnutí. Významnou odbojovou akcí se na konci 2. světové války stalo neúspěšné Varšavské povstání v roce 1944, po kterém byla Varšava Němci srovnaná se zemí. Jedním se záměrů povstání bylo také osvobodit Polsko před příchodem rudé armády a zabránit tak poválečnému nástupu komunismu, což se nepodařilo.
Pod sovětským vlivem
Po druhé světové válce se Polsko pod sovětským vlivem stalo komunistickým státem a vnikla takzvaná polská lidová republika (1952). Na území proběhla masivní násilná kolektivizace a znárodňování, na rozdíl o jiných států byli Sověti tolerantnější ke katolické církvi. Během komunistické vlády docházelo k mnoha protestům proti režimu, které však byly pravidelně brutálně potlačovány. V roce 1978 byl Polák Karola Wojtyły zvolen katolickým papežem - papežem Janem Pavlem II. V roce 1989 papež Polsko navštívil a jako návštěva je často spojována vzestupem opozičního hnutí. Během následujících několika let se opozici podařilo režim podkopat natolik, že v roce 1989 definitivně padl.
Po roce 1989
Po pádu komunistického režimu vnikla třetí polská republika, znovelizovala se ústava a novým premiérem se stal Tadeusz Mazowiecki a prezidentem Lech Wałęsa.
V následujících letech Polsko razantně transformovalo ekonomiku a postupně se stalo nejrychleji rostoucím státem v postkomunistickém bloku. V roce 1999 vstoupilo na Nato a v roce 2004 vstoupilo do Evropské unie.