Zelený čtvrtek 28. března

Zelený čtvrtek význam

Tento den je součástí Svatého nebo Pašijového týdne, předvečer samotného velikonočního tridua (Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční), připomínáme si Kristovu poslední večeři a odchod Ježíše do Getsemanské zahrady. Jeho české označení zřejmě vzniklo zkomolením z německého Greindonnerstag (lkavý) na Gründonnerstag (zelený). Tento den se při liturgii naposledy ozvou kostelní zvony a potom umlkají až do velikonoční vigilie – podle pověstí odlétají do Říma – proto se ke svolávání k bohoslužbám používají řehtačky a klapače.

Zelený čtvrtek zvyky

Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění. Rodiny se společně modlily a všichni se omyli rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Uklízelo se a smetí se odnášelo na křižovatku cest, aby se v domech nedržely blechy a aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou o hmoždíř.

Podle zvyků se mají tento den jíst zelená jídla (špenát, zelí, kopřivy), aby byl člověk zdravý po celý rok, sel se len a hrách, protože co se tento den zaselo, mělo dobře prospívat. Pranostiky říkají, že „Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“ a „Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!“ Lidé si neměli na Zelený čtvrtek od druhých nic půjčovat a hádat se - díky tomu se jim budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k nim cestu najdou samy. Dalším pokrmem charakteristickým pro tento den jsou jidáše – jako smyčka tvarované kynuté pečivo, které se jí pomazané medem, jako připomínka Jidáše Iškariotského, který se po zradě Ježíše Krista oběsil. Kdo sní jidáše v tento den, bude po celý rok zdravý.