Soudci chystají masovou vlnu žalob kvůli platové novele

Ústavní soud loni rozhodl, že základna pro výpočet platů neměla klesnout pod trojnásobek průměrné mzdy, a zrušil dosavadní úpravu s koeficientem 2,8. Poslanecká sněmovna však letos v březnu tuto úpravu do zákona opět vrátila, navzdory dřívějšímu zásahu Ústavního soudu.

Soudci se proto chystají podat žaloby proti platu stanovenému na základě nové legislativy. Kritizují zejména to, že zákonodárci do normy opět zařadili základnu, kterou ÚS zrušil. Podle nich je navíc postup vlády v rozporu s evropským právem – odkazují se přitom na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, který připouští zásah do platů soudců jen ve výjimečných situacích.

„Je to v rozporu s ústavním pořádkem, proto se znovu domáháme – bohužel musím říct, že nám to vůbec není příjemné – žalobou o doplatek, respektive stanovení základny tak, jak by měla být,“ uvedl místopředseda Krajského soudu v Praze a první viceprezident Soudcovské unie Roman Lada.

Kabinet si za svou úpravou stojí

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je nutné při rozhodování o platech zohlednit i stav veřejných financí, včetně výdajů na sanaci škod po povodních a konsolidaci rozpočtu. „Je potřeba, aby toto všechno soudy zvážily,“ uvedl ministr s tím, že kabinet rozhodnutí soudů bude respektovat.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) připustil, že reakce soudců byla očekávaná. Vláda podle něj musela přijít „s nějakým řešením, které situaci posune dál a odblokuje ji“. Kabinet si i tak za svým rozhodnutím stojí.

Reakci soudů očekávali i opoziční poslanci. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš i představitelé SPD navíc znovu připomněli svůj návrh, aby byly platy politiků a soudců odděleny. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) navíc kritizoval i Ústavní soud. „Nelíbí se mi, že se i Ústavní soud chová jako stát ve státě, kdy žádným způsobem nerespektuje legislativu a prostě si vyplácí platy tak, jak si myslí, že by měly být,“ uvedl.

Pirátský poslanec Jakub Michálek označil celou situaci za důsledek legislativní chyby. „Samozřejmě je to chyba, protože je možné, že to budeme platit s úroky,“ uvedl.

Stát by mohl soudcům vyplatit až půl miliardy korun

„My žádáme doplatek rozdílu mezi platem, který je nyní stanoven, tedy základna fixně stanovená pro letošní rok, a tím, který by měl být podle nás správně dopočítán,“ vysvětlil Lada. Dodal, že pokud by soudy rozhodly ve prospěch žalobců, stát by musel doplatit rozdíl mezi aktuálně stanoveným platem a částkou, která by měla být správně vypočtena – podle některých odhadů až půl miliardy korun.

Někteří soudci jsou navíc rozhodnuti žádat i úrok z prodlení a náklady soudního řízení, uvedl Lada. Soudci přitom argumentují i retroaktivitou zákona – novelu se totiž vládě nepodařilo prosadit včas, tedy do konce loňského roku. Sněmovna ji schválila až v březnu, přičemž soudci si mezitím začali vyplácet platy podle rozhodnutí Ústavního soudu. To mělo na jejich výplaty znatelný dopad – například krajskému soudci s patnáctiletou praxí vzrostl v lednu plat oproti prosinci o 13 700 korun, zatímco v březnu, po nabytí účinnosti novely, poklesl o 11 tisíc.

„Pokud Ústavní soud rozhodne, tak soudcům se to doplatit musí,“ připustil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Dodal, že stát by musel na doplatky nalézt prostředky v jedné z rozpočtových kapitol.

V případě, že soudci se žalobami uspějí, bude se Poslanecká sněmovna otázkou platů ústavních činitelů muset zabývat znovu. Vzhledem k nadcházejícím volbám by se tak ale zřejmě stalo až v novém složení dolní komory.