ČEZ vydělává obrovské peníze, ale ne díky skvělým manažerům. Není to jejich zásluha, říká Šnobr

Odborník na energetiku, investor blízký finanční skupině J&T a podnikatel Michal Šnobr byl hostem podcastu Vojty Žižky.

michal-snobr-boxed2

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Investor Michal Šnobr

0Zobrazit komentáře

Na investicích do akcií ČEZ pomohl Michal Šnobr náramně zbohatnout řadě lidí – jen finanční skupina J&T v čele s Patrikem Tkáčem si díky jeho sázce přišla minimálně na pět miliard korun. V ČEZu se Šnobrem dodnes drží podíl a on se postupně stal zatvrzelým kritikem toho, jak polostátní firma funguje. „ČEZ je obrovská firma s obrovským vlivem, která vydělává obrovské peníze,“ říká v podcastu Vojty Žižky.

Jenže právě enormní vliv, který ČEZ ve společnosti má, je tím, co Michala Šnobra rozčiluje. Politici, a dokonce i policie se firmy a jejích šéfů podle něj bojí: „Byla řada průšvihů, ale nikdy za ně nikdo nenesl odpovědnost.“ Připomíná například neúspěšné investice v jihovýchodní Evropě či v Turecku, neprůhledný prodej strategické společnosti I&C Energo nebo problémy s přelicencováním jaderné elektrárny v Dukovanech.

Potíž je podle Šnobra v tom, že ČEZ sponzoruje kulturu, sport, neziskové organizace nebo dětská hřiště a nejspíš dokáže finančně podporovat i spolky a projekty blízké politickým stranám, takže se mu jen tak někdo neodváží vzepřít. Zároveň vládní politici, kteří mají teoreticky vliv na to, kdo firmu povede, prý nerozumí energetice a manažeři společnosti si je nakonec postupně zpracují.

„Takhle to v České republice funguje dlouhodobě,“ uvedl u Vojty Žižky byznysmen, který s J&T nadále kontroluje zhruba procento akcií ČEZu.

Stát má v ČEZu podíl 70 procent, zbytek drží minoritní akcionáři částečně velké investiční fondy, částečně drobní investoři, třeba ještě z dob kuponové privatizace. Paradoxem podle Šnobra je, že stát má sice 70 procent akcií, ale zároveň vykonává stoprocentní kontrolu nad dozorčí radou, která pak volí management. Dlouholetým šéfem ČEZu je Daniel Beneš, který ve funkci nahradil Martina Romana v roce 2011.

To, že ČEZ vydělává desítky miliard, které pak z velké části končí ve státní kase, není ale podle Šnobra zásluhou jeho vedení, nýbrž podmínek na trhu: „Zásadní pravidla se netvoří v Praze, ale v Berlíně nebo v Bruselu.“

V podcastu Vojty Žižky ale došlo i na jiná témata než jen na ČEZ. Michal Šnobr je také vášnivým sběratelem stavebnic LEGO, patří mu několik rekreačních resortů v Krkonoších či na Šumavě a je nadále aktivní spolu s J&T i na akciových trzích.

Celý rozhovor s Michalem Šnobrem si můžete poslechnout na Patreonu Vojty Žižky. Uslyšíte v něm například také:

  • Jak se podle Michala Šnobra bude vyvíjet cena akcií ČEZu v blízké době?
  • Jak se bude vyvíjet cena elektřiny?
  • Jak investuje do stavebnic LEGO?
  • Jak vnímá investiční neúspěch se vstupem do firmy Venator?

Kofola rozšířila své portfolio o hliněné nádoby, které šetří vodu. Ve firmě koupila podíl za milion

Malá firma Zahradní Olla je z Krnova. Stejně jako Kofola, která v ní koupila podíl 34 procent. Zájem o hliněné nádoby roste.

Eliška NováEliška Nová

kofola-a-olla

Foto: Zahradní Olla

Zakladatelé firmy Zahradní Olla Šárka Boček a Karel Dufek

0Zobrazit komentáře

Prý je to nejlepší zavlažovací systém na světě. Používali ho už minimálně dvě stě let před naším letopočtem a ukazuje, že v jednoduchosti je nejen krása, ale také um. Jde o velké keramické nádoby, které se používají k řízenému zavlažování pěstovaných rostlin. V Česku je vyrábí krnovská firma, která se jmenuje po samotné nádobě – Zahradní Olla. Teď do ní zainvestovala také Kofola.

Nápojářská společnost Jannise Samarase poskytla malé krnovské firmě úvěr v řádu statisíců korun. A to v rámci svého inkubátoru, jehož cílem je podporovat startupové a udržitelné projekty. Nyní Kofola koupila ve firmě také podíl za zhruba jeden milion korun, a drží tak 34 procent. „Pro starobylou a naprosto revoluční technologii zavlažování pomocí hliněných nádob jsme se nadchli. Pochází z Krnova, stejně jako Kofola, navíc jde o velmi efektivní způsob distribuce vody rostlinám,“ uvedl Samaras.

Olla funguje tak, že se celá nádoba až po hrdlo umístí do záhonu a naplní se vodou. Kapalina pak vzlíná skrze keramické stěny do okolní zeminy, a tím ji zvlhčuje, což vycítí i rostliny vysázené okolo. Ty nasměrují svůj kořenový systém k nádobě a celou ji obrostou. Potom vlásečnicovými kořínky sají vodu ze stěny.

zahradni-olla

Foto: Zahradní Olla

Olla je keramická nádoba, která pomáhá se zdrojem vody pro rostliny

Vtip je v tom, že rostlina dostane přesně tolik, kolik potřebuje. Ani víc, ani míň. To všechno šetří vodu – podle typu rostliny od šedesáti až do devadesáti procent. Navíc to znamená také úlevu, protože člověk nemusí tak často zalévat. Benefitem je omezení plevele, plísní a škůdců a minimální uhlíková stopa. „Princip, na kterém řízení zavlažování pomocí hliněné nádoby funguje, je velmi prostý. Dochází k němu díky fyzikálním zákonitostem a vlastnostem hlíny, tedy materiálu, ze kterého je nádoba vyrobena,“ říká Šárka Boček, která firmu založila společně s výtvarníkem Karlem Dufkem.

Kofola věří, že keramické nádoby mají budoucnost. Minimálně proto, že je po nich opakovaně větší poptávka, než jakou je krnovská firma schopna uspokojit. Nyní se Zahradní Olla přestěhuje do dílen v areálu Kofoly, kde si bude pronajímat prostory. „Během léta jsme dospěli k zásadnímu rozhodnutí zakoupit novou, větší vypalovací pec, která nám umožní navýšit produkci a nachystat dostatečné skladové zásoby na příští jaro,“ uvádí Boček.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kofola si chce hliněné nádoby i sama ozkoušet, a to na svých pozemcích, kde pěstuje bylinky pro další svoji firmu, bylinné čaje Leros. Olla se dá totiž použít prakticky všude. Hodí se do komunitních a městských zahrad i pro běžné zahrádkáře, chalupáře a drobné pěstitele. Používat se může i ve větších květináčích.

Zahradní Olla také plánuje zavést možnost platby v eurech, nádoby totiž hojně objednávají i na Slovensku. V plánu je spustit anglickou verzi webových stránek a e-shopu a zaměřit se také na spolupráci s obcemi nebo základními a mateřskými školami. Podle Boček se žáci a studenti mohou na nádobách naučit nejen to, jak funguje a jak se provozuje zahrada, ale dozvědí se, co je třeba kapilární jev.