Na konci roku 2019 radnice Otrokovic zvýšila koeficient daně z nemovitosti z 1 na 2, díky čemuž měla od následujícího roku dvojnásobný příjem: místo 21 milionů 42 milionů korun. Peníze putovaly na rozvoj města a investice.
Teď by daň, jejíž výši si určují samosprávy, mohla narůst znova, jenže zisk už by šel jinam. Podle Stanjury by navýšení putovalo do státní pokladny, zbytek by dál náležel obcím. „Může to přinést do rozpočtu šest až osm miliard korun. Dnes celá daň z nemovitostí vynáší zhruba 12 miliard,“ uvedl Stanjura.
Mezi stranami vládní koalice zatím není na zvýšení daně z nemovitosti shoda, jejich předsedové o tom budou teprve jednat. Starostům se však Stanjurův návrh nelíbí. Daň z nemovitosti považují za obecní zdroj příjmů, který si navíc mohou měnit podle toho, jak to vyžadují okolnosti.
„Pokud by měl někdo mít daň z nemovitosti k dispozici, tak jsme to především my, tedy obce. My tady musíme zajišťovat služby veřejnosti. Prostředky, které nám přichází z výběru daní, nejsou dostatečné. Ať už jde o investice do oprav komunikací, nebo zajištění sociálních služeb,“ reagovala otrokovická starostka Hana Večerková (ANO).
Právě politici z největšího opozičního hnutí tento nápad ostře odmítají. „Je to prolomení Pandořiny skříňky. Daň z nemovitosti vždycky náležela samosprávě, která spravuje dané území. Ať stát navýší jiné daně – z neřesti či spotřební,“ sdělil poslanec a starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO).
Podobný názor má také Sdružení místních samospráv ČR. „Považujeme za výsostné právo obcí upravovat podle místní znalosti daň z nemovitých věcí formou koeficientů a také hospodařit s jejími výnosy,“ poznamenala jeho předsedkyně a poslankyně Eliška Olšáková (STAN), která je radní ve Valašských Kloboukách.
Stát má přes finanční úřady náklady spojené se správou daně z nemovitosti, které ročně přesahují miliardu korun. Navíc obce a města, jež tak získají přes 12 miliard, mají na svých účtech další miliardy.
Majetkové daně jsou druhé nejnižší v EU
„Ke konci roku 2022 vykázaly obce přebytek hospodaření ve výši 25,3 miliardy korun a zůstatky na jejich běžných účtech se v loňském roce zvýšily o 10,2 procenta na celkových 331,5 miliardy korun.
Dlouhodobě přitom u obcí nedochází k využití jejich investičního potenciálu,“ konstatoval Stefan Fous z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí. Podle něho je však hlavním důvodem pro změnu fakt, že majetkové daně tvoří v Česku jen 0,2 HDP, což je druhý nejnižší podíl zemí Evropské unie.
Starostové ale upozorňují, že peníze na účtu jsou finanční polštář kvůli drahým energiím a hotovost, jež se chystají použít na investice. Projektů mají většinou připravených více, než kolik jim jejich současné možnosti dovolí udělat.
Jako červený hadr na býka. Vyšší daň z nemovitostí spustila křik starostů![]() |
„Opakovaně panu Stanjurovi v Senátu říkám, ať znovu zavedou superhrubou mzdu – budou mít 130 miliard a nemusí obtěžovat celý stát svým fanatickým postupem, kdy pro ně bylo zrušení superhrubé mzdy jakýsi fetiš. A všechny ostatní daně klidně zvednou,“ poznamenal senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL).
A není jediným z politiků vládních stran, kteří s návrhem nesouhlasí. Proti je i poslanec Petr Gazdík (STAN), který dlouhodobě prosazoval změny v rozpočtovém určení daní ve prospěch menších obcí.
Stát by si nechal všechno, míní starostové
„Byl by to zásah do struktury celého daňového systému – a ne úplně logický,“ vysvětlil Gazdík. „Je to politika samosprávy, že třeba řekne občanům, že bude dělat nový vodovod a kvůli tomu zvýší daň z nemovitosti. V okamžiku, kdy se o to bude dělit se státem, to mění podstatu daně,“ doplnil.
Někteří starostové si navíc myslí, že pak už by byl jen krok k tomu, aby si stát vzal výtěžek z daně celý. „Když stát řekne, že nám něco vrátí, tak je to sice hezké, ale je otázkou, co bude dál. Když vládní politici nastupovali, tak říkali, že nebudou nic zvyšovat, najednou se zvyšuje všechno a není s tím problém,“ zmínil primátor Zlína Jiří Korec (ANO).
Úvahy ministra zatím nechce komentovat Stanjurův stranický kolega z ODS, poslanec a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. „Bylo to jedno z doporučení Národní rozpočtové rady. Těch doporučení byla celá řada a ne všechna budou realizována. Napřed se na tom musí shodnout vrcholní členové koalice,“ uvedl Blaha.
Také ministerstvo avizuje, že zatím jde o pouhý podnět, který se může změnit. „Případné zvýšení koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti je stále otevřený návrh, který bude předmětem dalších debat na úrovni vládní koalice,“ dodal Fous.