Investiční zlato vs. numismatika - Online chat

Jan Žák

Od roku 2008 působí na pozici obchodního ředitele společnosti Zlaťáky.cz, která je jedním z největších prodejců na trhu s drahými kovy a numismatikou v České republice. Na svém kontě má řadu publikací v odborných ekonomických časopisech. Investice a numismatika byla jeho vášeň již od mladých let. Po studiích se začal aktivně věnovat podnikání a investicím. Ke sběratelství a numismatice získal vztah díky dědečkovi, který byl vášnivým sběratelem mincí a umění!

Zlaťáky.cz, jedna z nejvýznamnějších společností na trhu, nabízí nejlepší ceny investičního zlata a stříbra od renomovaných světových výrobců Argor Heraeus SA, PAMP, Perth Mint, Münze Österreich. Disponujeme též nejširší nabídkou numismatiky v rámci Evropy! Důvěřujte tradici – jsme s Vámi už 8 let. Více informací na www.zlataky.cz.

Téma chatu: Investiční zlato vs. numismatika

Zadávání otázek

Zadávání otázek skončilo 31.10.2013 14:30.

1. Otázka od Karolina: Dobrý den,řekněte mi, když mám "přebytečných" 200tis, které mi leží na účtě. Mohu nechat na pár procent na spořícím účtě nebo investovat.. a kdybych chtěla investovat do zlata..Co mi poradíte, jako úplnému laikovi...A jak to vše pak "fyzicky" probíhá?Chci koupit zlato.. kam jdu? Jaké? Co pak s ním? :-)Díky za odpověďi... K.

Odpověď: Děkuji za Vaši otázku. Na otázku „jak investovat“ přebytečné peníze lze samozřejmě odpovědět v rozsahu, který by postačil na publikaci minimálně několika knih. Pokud bych měl zjednodušeně nastínit optimální investici, držel bych se starého židovského pravidla, které říká, že třetina peněz by měla být uložena v akciích a hotovosti, třetina v nemovitostech a třetina ve zlatě či jiných drahých kovech. Samozřejmě jedna z nejlepších investic je samotné podnikání, či jakákoliv forma vlastního obchodu, který generuje zisk. V tomto případě ale hovoříme o aktivním kapitálu, na rozdíl od výše uvedených aktiv, které lze označit za pasivní. Jinými slovy se jedná především o uchovatele hodnoty majetku, nikoliv jejich generátor. Pokud jde o samotný nákup zlata, tak rozhodně doporučuji fyzickou formu. Zakoupením slitku nebo mince získáte reálné aktivum, které lze opět směnit za hotovost kdekoliv na světě. Společností, které nabízejí prodej fyzického zlata, je několik desítek. Při výběru té nejvhodnější bych se držel především těchto základních pravidel. Jak je společnost dlouho na trhu, zda-li je registrována u ČNB, je registrována u Puncovního úřadu, jaké má reference, zda disponuj i kamennými obchody, zda-li garantuje zpětný odkup a samozřejmě jestli má výhodnou cenu. Na otázku „kam pak s ním“ je odpověď jednoduchá. Zlato vykupuje jakákoliv banka na světě přímo na přepážce či jakýkoliv obchodník.
Jan Žák
2. Otázka od Jeroným: Dobry den, rad bych se zeptal v cem je rozdil mezi investici do zlatych slitku a do zlatych minci pripadne zlatych medaili. Jak se lisi cena za stejny objem a proc?

Odpověď: Děkuji za Vaši otázku. Předem se omlouvám za delší rozsah odpovědi, ale dotkl jste se více okruhů, na které nepostačí několik vět.Rozhodně je značný rozdíl mezí investicí do tzv. cihliček, či investičních mincí, a tzv. numismatiky. Obecně se dají rozdělit investice do drahých kovů do dvou základních kategorií.První kategorii tvoří tzv. investiční zlaté a stříbrné mince či slitky (cihličky). Tyto mince a slitky nemají žádnou sběratelskou (numismatickou) hodnotu a jsou pouze samotnou investicí do drahého kovu.Rozdíl mezi investiční mincí a slitkem spočívá pouze v jiné formě afinace, tj. někomu se více líbí „kolečka“, jinému „cihličky“. Všechny tyto investiční mince a slitky se razí v nelimitním nákladu, a tedy pouze dle přijatých objednávek.Já osobně preferuji investiční mince před slitky, a to ze 3 důvodů. 1) likvidita – Mince mají ještě o něco málo lepší likviditu než slitky a to především u bankovních institucí. Zpravidla každá banka na světě obchoduje pouze s jedním rafinerem a tím je tedy dáno, že prodává a tedy vykupuje pouze tuto značku slitku. Na rozdíl od nejznámějších mincí z tzv. „Good delivery listu“, které obvykle prodává a tedy i vykupuje většina bank na světě.2) mobilita – Každá investiční zlatá mince nese na sobě tzv. nominál, neboli zákonem uznatelnou hodnotu, kterou garantuje národní banka dané země. Pokud například zakoupíte 1oz zlatou minci Maple Leaf má nominální hodnotu 50 CAD. Pokud budete chtít tedy cestovat například s 20 mincemi do jiného státu, můžete do celní deklarace uvést, že převážíte 20x50 CAD, tedy 1000 CAD, což není žádný problém. Pokud byste však uvedli, že převážíte 20 uncí zlata, můžete narazit na problém kvóty importu do dané země.3) výkupní cena/ obal – Z pohledu výkupní ceny obvykle zjistíte, že tzv. „spread“, nebo-li rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou, je nižší než u slitků. Obvykle se pohybuje mezi 2-3%. Je samozřejmě pravdou, že slitky při pořízení jsou o nějaké procento levnější než mince, ale z výše uvedených důvodů doporučuji spíše mince. Dále je lehkou nevýhodou u slitků jejich nutnost obalu či certifikátu. Plastové obaly, které jsou obvykle do 100g frakce, se mohou někdy poškodit a při následném prodeji vznikají zbytečné komplikace. Stejně je tomu u papírového certifikátu (obvykle od 250g) , kdy při jeho ztrátě se defacto musí slitek přetavit, aby získal novou certifikaci. Toto platí dle české judikatury. Ve světě je možné prodat slitek i bez certifikace. Dovolím si však ještě poznamenat, že je v tomto případě nutné brát na zřetel objem prostředků. Pokud se bavíme o kapitálu v řádech milionů korun, rozhodně nemám problém s investicí do slitků (garantují nejlepší cenu za gram) s doplněním několika paketů investičních či samozřejmě sběratelských mincí.Druhou kategorii tvoří tzv. zlaté a stříbrné pamětní mince. Na rozdíl od první kategorie mají tyto mince další přidanou hodnotu. V oboru numismatiky je samotné sběratelství dáno především limitním emisním nákladem, konkrétní událostí či tématem, ke kterému je daná mince vázána, a také významností emitenta či zpracovatele. Pamětní mince představují výhodu především ve stabilitě investice. U těchto mincí dochází ke sběratelskému zhodnocení, a to nad rámec zhodnocení samotného růstu ceny drahého kovu. V případě poklesu či turbulencí na komoditním či měnovém trhu jste chráněni před ztrátou. Máte totiž jakousi spodní cenovou hladinu, pod kterou vaše investice neklesne.Určitě také hraje roli trh, na kterém mince nabízím, tj. z pohledu emitenta mince – zda-li se jedná o českou či zahraniční minci. Na českém trhu budou rozhodně likvidnější české mince a na mezinárodním poli zpravidla zahraniční emise renomovaných mincoven. Pokud bych se zaměřil na český trh, doporučil bych pouze mince od České národní banky. Co se týče Vaší otázky spojené s medailemi, je třeba nejprve vysvětlit rozdíl mezi mincí a medailí. Předně tedy mincí smí emitovat pouze národní banka dané země. Dále musí nést svoji nominální hodnotu, neboť se jedná o zákonné rezervní platidlo země. V České republice tedy jde pouze o Českou národní banku, která emituje zlaté a stříbrné mince. Medaile nemusí a ani nemůže splňovat žádné z výše uvedených parametrů. Medaili si tedy může vyrobit každý a není vázána žádnými dalšími emisními pravidly. Z tohoto důvodu tedy nejsou investice do medailí nejvhodnější formou. Mezi nejznámější výrobce medailí patří Česká mincovna a nyní také Pražská mincovna. Jen pro upřesnění, Česká mincovna není emitentem českých mincí, ale pouze jejich výrobcem a prodejcem jako ostatní obchodníci. Jejich hlavní činností tedy zůstává ražba medailí.
Jan Žák
3. Otázka od Jaja: Dobrý den, jak se díváte na investování do stříbra a třeba mědi? Pokud bych se chtěla rozhodovat mezi zlatem, stříbrem a mědí, v jakém poměru byste mi doporučil investice rozdělit? Můžete mi popsat rozdíly investování do těch to tří komodit?

Odpověď: Děkuji za Vaši otázku. Nejprve bych možná oddělil měď od zlata a stříbra. První důvod je, že měď jako taková není považována za drahý kov, ale za kov čistě průmyslový. Rozhodně neznevažuji důležitost mědi, avšak jako investiční aktivum bych ji spíše viděl v kategorii akciového trhu, kdy lze nakoupit akcie těžařů či kontrakty a opce na tento kov. K tomuto závěru mě vede především důvod, že likvidita samotné mědi je velmi komplikovaní a určitě ve své surové podobě ji nelze prodat na přepážce v bance či u klasického obchodníka. Musela byste nalézt vhodnou rafinerii či zpracovatele tohoto kovu.Pokud jde o investici do stříbra, tak se jedná určitě o velmi správnou volbu. Tato komodita skrývá jednoznačně velmi zajímavý potenciál zhodnocení a trochu opomíjenou investicí. Z mého pohledu se jedná především o sazbu DPH a o fakt, že „spread“, neboli rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou, je vyšší než u zlata.Při ohlednutí do historie sehrálo stříbro vždy velice významnou roli. Tento vzácný kov, jakožto váhovou či peněžní jednotku, objevili staří Egypťané či obyvatelé Mezopotámie již v 18. století př.n.l. Penězi se stalo stříbro a zlato v 7. století př.n.l., kdy se v Lýdii (na území tzv. Malé Asie) začaly razit první mince z těchto drahých kovů.Po celou dobu evropského středověku mělo rozhodující pozici v měně stříbro, a to až do 19. století. Zlato v průběhu těchto dějin samozřejmě také významně zasahovalo do dění, avšak při střídání různých cyklů monometalistických období (měna kryta pouze jedním kovem) docházelo vždy k problému při určování poměru mezi cenou zlata a stříbra. Novodobá historie zlata jako měnového kovu začíná až roku 1816. V tomto roce bylo zlato ve Velké Británii uzákoněno jako jediná míra hodnot. Pro částky vyšší než dvě libry se legálním platidlem staly zlaté mince nazývané sovereign.Toto ohlédnutí do historie je určitě příjemnou pozvánkou pro zařazení stříbra do investičního portfolia. Důvody, pro které bych zařadil stříbro do svého portfolia, jsou pro mě osobně tyto:1) nerovnováha cen – Již jsem se zmínil o historickém problému mezi určením poměru ceny zlata a stříbra. Nicméně platí fakt, že poměr mezi cenou zlata a stříbra byl za posledních 4500 let průměrně v rozpětí 1:5 až 1: 12. Když se podíváme na současnou situaci, tak poměr mezi cenou zlata a stříbra je cca 1:60. Což může značit, že se stříbro může reálně zhodnotit až o 5ti násobek, aby se dostalo do své přirozené korelace.2) využití stříbra – Určitě podstatný důvod pro držení stříbra je také fakt,že má velice široké využití v průmyslu, resp. v elektrotechnice či zdravotnictví. Díky jeho skvělým fyzikálním vlastnostem bude vždy vyhledávaným kovem.3) těžba – Kvalitní povrchové naleziště jsou defacto již dnes vytěženy. Stříbro se musí „dolovat“ stále ve větších hloubkách a tím se samozřejmě velice prodražuje jeho těžba. Navíc se ve své ryzí podobě prakticky nevyskytuje a je vždy těženo ve sloučeninách. Především v rudě mědi, niklu či zinku. Z tohoto důvodu je další argument pro držení stříbra fakt, že pokud by těžařské společnosti chtěli impulzivně vytěžit více stříbra, současně by museli vytěžit i ostatní rudy, čímž by afektovali cenu těchto kovů. Což není ekonomicky či tržně výhodné!
Jan Žák
4. Otázka od Marcus: Výhledy pro zlato nejsou pro nejbližší roky vůbec příznivé (EXIT Fedu, ekonomické oživení), proč se tedy jakkoli držet této investiční strategie? Nebylo by lepší se poohlédnout po jiné?

Odpověď: V první řadě Vám děkuji za Vaši otázku. Důvody, proč setrvat v investiční strategii v drahých kovech, konkrétně ve zlatě, jsou následující:Co se týče EXITu Fedu, je teď jasné, že k této události nedojde ani na posledním prosincovém zasedání, protože současná politika podráží ekonomickému oživení nohy a osobně se domnívám, že bude v tomto směru i nadále pokračovat. Současně je nutné si uvědomit, že pokud dojde k vzpomínanému EXITu, kroky nutné na jeho realizaci budou nesmírně bolestivé a pro cenu zlata určitě pozitivní.To, že zlato je uchovatel hodnoty a ochrana před inflací, již každý z nás dobře ví. Co je ale podstatné je to, že zlatu se daří i v případě deflace, tzn. v okamžiku, kdy centrální banka sníží úrokové sazby. Díky tomu se opět tvoří inflační tlaky tisknutím peněz, díky kterým se může ekonomika dostat z deflační pasti.Drahým kovům se všeobecně dobře daří v případě mezinárodních konfliktů, kterých bude, podle mého názoru, postupem časem narůstat.Zlato, resp. drahé kovy, by měly být rozhodně jedním z pilířů každé investiční strategie, a to z důvodu záporné korelace s akciemi, díky které je vaše investice stabilnější a méně riziková.Minimálně z těchto důvodů jsem zastáncem názoru proč držet fyzické zlato jako část své investice.
Jan Žák
5. Otázka od Karel P.: Dobý den,podle čeho se mám rozhodovat, při koupi zlata, kde nakoupit? Je hlavní cena slitků? Případně jak rozlišit kvalitu slitků?

Odpověď: Děkuji za otázku. Částečně jsem již odpověděl v otázce číslo jedna od „Karolíny“. Nicméně pokud jde o nákup investičního zlata, je určitě důležité zvolit správného obchodního partnera. Na trhu se každý rok objeví a zase ukončí provoz několik desítek e-shopu či obchodníků. Určitě bych tedy vybíral z těch „ověřených“. Pokud tedy budete vybírat z cca 5 největších a nejstabilnějších společností na trhu je následně pro Vás otázka ceny určitě podstatným argumentem. Všechny tyto společnosti nabízí de facto stejný produkt a jeho kvalita se tedy neliší. Není tedy nutné přeplácet cenu kvůli značce či jiným sympatiím. Moudré však je také zvážit faktory zpětného odkupu a s tím spojený rozdíl mezi nákupem a prodejem. Dále dobu dodání a jiné služby, které Vám zajistí komfort nákupu.
Jan Žák
6. Otázka od Zdeněk: Zdravím Vás,rád bych se zeptal, jestli se investování do zlata vyplatí z hlediska dlouhodobého uložení peněz nebo jde a zlatě také vydělávat? A jak postupovat v případně, že bych chtěl nakoupit a pak prodávat se ziskem?Díky..

Odpověď: Děkuji za Vaši otázku. Rozhodně je třeba se zamyslet nad reálnou podstatou vlastnictví neboli držby zlata. Zlato (či stříbro) byste měl určitě vždy brát jako uchovatel hodnoty Vašeho majetku a nikoliv nástroj k výdělku. Jak jsem se již zmínil v otázce č. 1, je zlato pasivní aktivum. Jinými slovy má Vám spíše konzervovat peníze či majetek, který jste vydělal jinou činností. Hlavní podstata držení zlata je ve svobodě a nezávislosti. Tyto drahé kovy odolají politikům, finančním systémům i jiným nově vznikajícím nástrojům, které mohou vyvolat například inflaci. Inflace je určitě jedním z hlavním argumentů pro pasivní aktivum. Je třeba si uvědomit, že reálná inflace je více než 10 % ročně. Reálnou inflaci poznáte na ceně spotřebního koše (náklady na domácnost, energie, potraviny, pohonné hmoty – zkrátka vše s čím se setkáte v běžném životě). Určitě nikoliv na papíře ministerstva financí.Příklad: Před deseti lety v roce 2002 stála 1 unce zlata zhruba 450 dolarů, při průměrném kurzu 35 Kč/USD je tedy cena zlata 15 750 Kč za jednu unci. Dále uveďme, že malý byt o velikosti 1+1 v krajském městě stál v té době cca 300 000 Kč. Hodnota nemovitosti tedy odpovídá ekvivalentu cca 20 uncí zlata. V dnešní době lze tento byt o stejné velikosti pořídit zhruba za 500-600 000 Kč. Počítáte-li se mnou, tak při aktuální ceně 27 000 Kč za 1 unci se jedná o zhruba stejný ekvivalent 20 uncí zlata. A to i přes fakt, že donedávna tento rozdíl byl výrazně lepší ve prospěch zlata. Každý střadatel se tedy může rozhodnout, zda-li se chce probudit po 10 letech s bankovním účtem, na kterém bude mít hotovost cca 350 000 nebo s 20ti uncemi, které budou mít reálnou kupní hodnotu podstatně vyšší (např. pro nákup stejného bytu jako před 10 lety). Pokud jde o odpověď „jak nakoupit a prodat“ a teoreticky realizovat zisk, tak odpověď je jednoduchá. U vybraného obchodníka zakoupíte slitek či mince za předem definovanou cenu a po případném nárůstu ceny drahého kovu či měny můžete opět odprodat. Jak jsem již uvedl, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou se pohybuje u vybraných obchodníků kolem 2-3% (u investičního zlata). Což znamená, že pokud zhodnocení drahého kovu přesáhne tuto hranici (což může být i za jediný den), můžete již realizovat zisk!
Jan Žák
7. Otázka od Michael Frič: Kam uložit nakoupené zlato? Když ho budu mít doma, není to nejspíš moc bezpečné. Jak se pojistit pro prípadné vloupání, krádež atd?Nebo mohu mít zlato nakoupeno a uloženo u Vás, případně v bance?

Odpověď: Děkuji za otázku. Uložení zlata či stříbra je určitě velice palčivou otázkou! Každé zmíněné místo má své výhody i nevýhody. Záleží tedy na každém, jakému riziku vzniklé události „věří“ či nikoliv. Z mého pohledu jsou rizika či výhody skladování následující:Bezpečnostní schránka (banka)(+) Volba bezpečnostní schránky je určitě z pohledu rizika vloupání či zcizení nejlepší volbou. Zaručuje, myslím, „klidné spaní“ v souvislosti s nějakou trestnou činností.(-) Pro někoho možná velmi odvážné téma, ale osobně vidím jedno z rizik v uzavření banky při nějaké vypjaté globální události (ekonomické či politické). Pokud nastane nějaká opravdu mimořádná situace, s největší pravděpodobností budou dveře banky uzavřeny. To, že se nedostanete ke svému majetku nevykoupí ani fakt, že jsou schránky právně odděleny od hospodaření banky či jsou pojištěny. Prakticky se prostě nedostanete za uzavřené dveře. Pro některé investory je také možná nepříjemný fakt, že policie může nařídit otevření schránky již při podezření, že majetek pochází z trestné činnosti. Banka musí umožnit přístup a případně za přítomnosti klienta vydat obsah schránky.Dům či jiná vlastní nemovitost(+) Za velmi dobrou vlastnost držení drahých kovů doma či na jiných nemovitostech je operativnost, dostupnost a mobilita. V případě, že potřebuje peníze, můžete kdykoliv ke svému majetku a můžete s ním nakládat. To platí také při nějaké neočekávané události. Tyto aktiva jednoduše vezmete a můžete je přemístit například na druhý konec světa(-) Z pohledu uvedeného „klidného“ spaní se jedná určitě o horší variantu. Můžete být vystaven ztrátě majetku při krádeži či loupeži. Také je to samozřejmě nákladnější varianta. Na bezpečnostní schránku Vám postačí již několik tisícikorun ročně, avšak na kvalitní zabezpečení doma si připravte desítky nebo, v některých případech, i stovky tisíc korun. Samozřejmě pokud nevymyslíte levnější „schovku“Skladování u obchodníkaMusím konstatovat, že nechat svůj majetek u „cizího“ subjektu je myslím ta nejhorší volba. De facto tato možnost snoubí obě výše uvedené nevýhody.Z výše popsaných důvodů bych osobně doporučil rozdělení těchto aktiv do obou lokalit. Diverzifikujete tak rizika a při případné ztrátě realizujete ztrátu pouze částečnou. S tím je lepší se někdy smířit.
Jan Žák
8. Otázka od Týna: Co lidi nakupují více? Mince nebo cihličky?

Odpověď: Děkuji za Vaši otázku. Ještě před rokem či dvěma určitě velmi výrazně převyšoval objem obchodů prodej slitků nad mincemi. Nyní se již tento poměr vyrovnává. Důvody jsem uvedl v otázce číslo 2 od Jeronýma. Stále si také více lidí uvědomuje výhody investic do numismatiky a část svých prostředků investují do této kategorie.
Jan Žák
9. Otázka od Karel Mach: Dobrý den, jaký je Váš názor na spoření do drahých kovů? Nabízíte tuto službu, pokud ano jakým způsobem? děkuji za odpověď

Odpověď: Děkuji za otázku. Co se týče spoření, je třeba si nejprve rozmyslet jaká forma či způsob odkládání volných prostředků je pro Vás ta nejvhodnější. Z mého pohledu má opět spoření jako takové své výhody i nevýhody.(+) Spoření do zlata řeší především 2 základní výhody, o které jsou ochuzeni lidé, kteří nedisponují okamžitým dostatkem přebytečné hotovosti pro pravidelné nákupy investičních zlatých slitků o hmotnosti minimálně 1 oz/1 unce/31,1 g. V případě, že máte omezené finanční prostředky, které jste schopni každý měsíc uvolnit, lze formou spoření do zlata odstranit nevýhodu nákupu zlata v nízkogramážových slitcích, které jsou zatíženy nejvyšší marži rafinéra (poplatkem za zpracování). To může tvořit až 30% navíc oproti burzovní ceně! Pokud zlaté slitky nakoupíme společně, je možné docílit i pro drobné investory atraktivní gramové ceny zlata. Pokud však máte něco již „naspořeno“, určitě doporučuji reálný okamžitý fyzický nákup.(-) Nevýhoda je určitě v podobném riziku jako u bezpečnostní schránky, tedy v nedostupnosti zboží při nějaké neočekávané situaci. Navíc na rozdíl od banky je myslím nezanedbatelnou nevýhodou právní prostředí vzniklých ekonomických subjektů. Jinými slovy úpadek firmy je prozatím více pravděpodobný než úpadek velké banky.Dále je třeba odkrýt vlastnosti této formy investování. Na trhu se opět vyskytuje několik desítek společností, které spoření poskytují. Dovolím si, jakožto odborník, Vám dát trochu nahlédnout pod pokličku těchto programů. V zásadě všechny společnosti na trhu realizují zisk dvěma až třemi cestami.1) Poplatky – Nejvíce rozšířený model spoření je založen na vysokých vstupních či dalších doprovodných poplatcích. Po sečtení všech nákladů zjistíte, že jste sice ušetřili za marži rafinerie, tedy za cenu za gram, ale na dalších poplatcích o tento zisk přijdete2) Předražené ceny – Další z cest, jak realizovat zisk, je netržní cena drahých kovů. Některé společnosti sice nepožadují žádné vstupní poplatky, ale výrazně vyšší cenou drahých kovů realizují opět svůj nepřiměřený zisk. 3) Multilevel – Poslední z modelů de facto vychází z obou výše uvedených cest. Samozřejmě nejvyšší podíl zisku je aplikován v rámci vstupního poplatku. Ten, de facto, slouží jako odměna za první stupeň pyramidy multilevelu. Snad jen na obranu tohoto modelu lze brát v úvahu fakt, že některý klient prostě chce touto cestou „podnikat“ a je si vědom rizik tohoto produktu.Naše společnost přinesla na trh unikátní spoření www.zlata-renta.cz, který odbourává všechny výše uvedené nevýhody. Možná se ptáte proč to děláme a kde je tedy ten zisk. Odpověď je především ve skutečnosti, že spoření není pro nás hlavní „core“ business a bereme jej spíše jako doplňkový kanál či servis pro naše zákazníky.
Jan Žák
10. Otázka od Roman Felbr: Dobrý den,jakou společnost si má člověk vybrat při nákupu zlata? Kde zjistíme serioznost prodejce, aktuální cenu zlata atd?Díky za odpověď...

Odpověď: Děkuji za Vaši otázku. Na toto téma jsem již dosti sdělil ve výše uvedených odpovědích. Nicméně určitě ještě doplním informace k části Vaší otázky týkající se ceny, či spíše kalkulace ceny zlata pro koncového zákazníka. Aktuální prodejní (i výkupní) cenu zlata určuje komoditní a měnová burza. Obvykle je cena stanovena na základě aktuální, tzv. spotové, ceny zlata a ceny měny, ve které je zlato obchodováno. Ne vždy se jedná o měnu dolaru, neboť většina evropských rafinerií obchoduje se svými obchodníky dále v eurech. Tj. výpočet ceny zlata je stanoven na základě ceny zlata na burze a ceny eura na měnové burze. Jen pro úplnost, někteří obchodníci mohou obchodovat také na základě ceny, která je stanovena londýnskou burzou, tzv. "London fix". Ta se aktualizuje pouze 2x denně (dopoledne a odpoledne). Z čeho se tedy přesně skládá konečná cena investičního slitku nebo mince? V prvé řadě se tedy jedná o výše popsaný mechanismus kalkulace ceny, tedy cena drahého kovu a měny. Je potřeba si uvědomit, že v této fázi máme vyjádřenu pouze cenu "surového zlata". Dále je tedy třeba tento kov uvést do další formy, která zaručuje zmiňovanou obchodní likviditu, tedy do podoby slitku či mince. Marže rafinerie je stanovena od 3% do 30% podle velikosti mince či slitku. Obecně platí pravidlo, že čím je slitek či mince těžší, tím je jeho tzv. "premium" (poplatek za rafinaci) nižší. Optimální investici tedy doporučuji od hmotnosti 1 oz (jedné troyské unce, 31,1g). Poslední článek tvoří marže samotného obchodníka. Ta se obvykle pohybuje od 0,1% do 2%. Někteří obchodníci prodávají samozřejmě s vyšší marží, avšak v tomto případě Vám obchod nedoporučuji!
Jan Žák
11. Otázka od Marta Hradecka: Od jakého minimálního finančního obnosu má podle Vás cenu investovat do "ivestičního zlata"?

Odpověď: Děkuji za Vaši otázku. Myslím, že odpověď částečně naleznete v otázce č. 9 od pana Macha. Osobně jsem přesvědčen, že investování do drahých kovů má de facto smysl od jakékoliv částky. Fakt, jestli zvolíte formu spoření či jednorázových nákupů, je na Vás. O výhodách a nevýhodách se také dočtete v předešlých otázkách.Co je myslím ještě třeba uvést je skutečnost, že Češi do drahých kovů stále ukládají velice malé procento svého majetku. Dle průzkumu se jedná cca o 3-4% aktiv. Ve vyspělých zemích se toto procento pohybuje mezi 15-20%. Na východě od našich hranic a to především v Asii, je toto procento ještě výrazně vyšší a pohybuje se řádově v desítkách procent. Samozřejmě již byla řeč také o židovském národu, který se tedy řídí 3 „loukotěmi“ a zastoupení drahých kovů je tedy okolo 30%.Já osobně se přikláním ke strategii či pravidla 3 loukotí neboli diverzifikace do těchto, z mého pohledu, nejkvalitnějších aktiv. Další důležitá skutečnost je, že, dle mého názoru, každá ekonomika prochází svými cykly. To je podstatné pro uvědomění si, že žádné z uvedených aktiv je spásné a pouze to nejlepší. Jedná se, myslím, pouze o nejlépe diverzifikované portfolio. Někdy ztratíte část zisku při poklesu jednoho z aktiv, avšak jiná třetina Vám obvykle ztrátu kompenzuje. Proti ztracené klesající třetině tedy stojí několikanásobně zhodnocená stoupající třetina. A tyto ekonomické cykly se opakují.
Jan Žák
12. Otázka od Jaroslav: Pekny den, moc to mu nerozumim, ale kdyz koupim napr. zlatou minci a zlatou medaily o stejne vaze, tak bude se jejich cena v budoucnu lisit nejak vyrazne? Ma vliv na cenu mince ci mediale jmeno autora graficke predlohy? Muze hrat roli pri prodeji pokud autor predlohy zemre, resp,. nechci privolavat nikomu nic spatneho, ale zajima me, pokud je autor uznavam, vytvori minci a nasledne zemre, zda i toto muze ovlivnit cenu. Znate to, obrazy Vincenta van Gogha taky zacaly rust az po jeho smrti...

Odpověď: Děkuji za otázku. Na téma medailí či mincí naleznete odpověď u otázky č. 2 od pana Jeronýma. Pokud jde o koupi zlaté mince či medaile je první rozdíl ihned . U medaile je vždy 21% DPH a to je pro Vás první ztráta. Samozřejmě existují mimořádně zdařilé medaile, které se na sekundárním trhu již výrazně zhodnotily. I přesto však doporučuji investici do mincí. Dá se říci, že pokud budeme hovořit o investici, nikoliv potěšení, určitě se vyplatí nakupovat mince či slitky. Medaile stejně jako šperky lze vnímat spíše jako potěšení či ryzí sběratelství. Beze sporu nalezneme i mezi mincemi, čistou vášeň či ryzí sběratelství a nikoliv investici!Zda-li je v numismatice podstatný argument úmrtí autora (myšleno autora předlohy či rytce) si nemyslím. Mince či medaile jsou de facto obvykle emitovány při nějaké významné události čí výročí. Samotné úmrtí tedy může být pokynem pro ražbu. Poslední na medaili velice zdařilý počin z hlediska zhodnocení byla ražba medaile vydaná k úmrtí Václava Havla. Zásluhu nicméně na úspěchu zřejmě nemá samotná medaile, ale spíše jedinečnost dané osoby. Stejně je tomu i u ražeb jiných velikánů našich dějin.Samozřejmě pokud jde o samotný věhlas autora, rytce či samotného emitenta můžeme hovořit o významném, předem známém bonusu mince. Nicméně samotný fakt, že byla mince emitována, nezaručí její obrovský úspěch. Je určitě více konstant, které ovlivňují výslednou výši zhodnocení.
Jan Žák
13. Otázka od Adéla: Pane Žák, myslíte si, že se na ceně zlata odráží i politická situace ve státě případně ve světě?

Odpověď: Děkuji za Vaši otázku. Do „ceny“ zlata se bezesporu odráží politická situace, a to jak domácí, tak i globální. Pokud je cena zlata stanovena komoditní burzou, do které vstupují především velcí institucionární hráči či samotné národní banky, vždy budou mít veliký vliv na cenu. Na co však nikdy mít vliv nebudou je „hodnota“ zlata. Dle zmíněných příkladů, týkající se inflace či samotné historie, mohou být držitelé zlata v klidu.Co je, myslím, ještě třeba zmínit v souvislosti s cenou zlata je fakt, že správný „investor“ vždy, pokud cena zlata klesna, vždy dokupuje a tím průměruje a optimalizuje pořizovací cenu. Tím nakoupíte nejvýhodněji!
Jan Žák
14. Otázka od Milan: Četl jsem, že v důsledku rostoucí inflaci v Číně, se zvýšil zájem o nákup zlata. Je to jako jistá forma úspor, zajištění... ovšem v té číně šlo o nákup zlata nikoliv investičního, ale šperků..Je tedy vhodnější nakupovat investiční zlato - mince, slitky... nebo šperky? Moje žena tvrdí, že bé je správně! :-)Díky..

Odpověď: Děkuji za Vaši otázku. Určitě Čína, ale i takřka celá Asie byla vždy klíčová z pohledu investic do tohoto magického kovu. Zajištění drahými kovy má na tomto kontinentu velmi dlouhou tradici a tak trochu jsem se ji dotkl i v historii zlata a stříbra jakožto peněz v otázce číslo 3. Máte samozřejmě pravdu, že Asiaté volí spíše formu šperků či jiných předmětů (což potěší manželku), avšak z „našeho“ pohledu, tedy na půdě Evropského kontinentu, je určitě výhodnější investovat do zlata ve formě mincí či slitků. Certifikované fyzické zlato a stříbro Vám zaručí nejlepší cenu za gram a také nejlepší likviditu! Šperky, granálie či jiné produkty nesplňují certifikaci a likviditu stanovenou burzovní autoritou asociace LBMA v Londýně. Dále je investiční zlato osvobozeno od daně z přidané hodnoty (DPH). Což je také dosti podstatný argument z pohledu investice. Je tedy řeč o ryzím, tzv. .999(99) zlatě (24 karátů). Šperky jsou obvykle 12-ti až 16-ti karátové a obsahují tedy jiné kovy.Dotkl jste se také ještě jednoho velice podstatného poznatku a to, že v Číně se již začaly aplikovat tzv. dvojí ceny zlata. Číňané velice výrazně zvýšili marži, resp. poplatek za fyzické dodání zlata a drahých kovů. K ceně na burze, která je víceméně virtuální, požadují další poplatek za skutečnou fyzickou dodávku mincí či slitků. A to nad rámec poplatku za zpracování rafinera, která je vysvětlena v otázce č. 10. Jinými slovy dochází k odklonu od burzovní ceny. Z mého pohledu se jedná o podstatný jev, který nás zřejmě v blízké budoucnosti také čeká a velmi významně ovlivní budoucí cenu! Šťastná zpráva pro držitele fyzického zlata, nikoliv „papírového“ (kontrakty, certifikáty,..)
Jan Žák
15. Otázka od Jirka: Dobrý den, mohl byste mi ještě více přiblížit inflaci z pohledu samotných peněz?

Odpověď: Děkuji za Vaši otázku. Předně rozlišme termín peníze a měna. Z Vaší otázky se domnívám, že máte na mysli měnu. Peníze jsou totiž skutečné aktivum, které má nějakou vnitřní hodnotu (mohou mít i zlaté mince). Na rozdíl od měny, což je jakási abstraktní zákonná norma peněz, představuje v současném ekonomickém světě spíše zadlužení dané země, a stojí pouze na důvěře splacení ve vztahu k věřiteli. Pokud se však podíváme na zadlužení jednotlivých států, není, myslím, reálné tento dluh v tomto století ještě splatit..Pokud jde o souboj jednotlivých měn ve vztahu k znehodnocení (jinými slovy k inflaci), uvádím několik dat.- Americký dolar: $1 v roce 2008 = $0.02 v roce 1908 - neboli peníze v USA ztratily 98 % své hodnoty za sto let. Drtivá část tohoto procesu proběhla během posledních čtyřiceti let, kdy USA opustily zlatý standard. Za posledních 10 let se jedná o 86% .- Euro: Euro za posledních 10 let ztratilo 79% své kupní síly, a to při udávané 2% roční inflaci. Ve skutečnosti je samozřejmě kupní síla ještě nižší.- Česká Koruna: U naší měny došlo k znehodnocení ve výši 87% za uplynulých 20 let (roky 1990 - 2010) a 67% za posledních 10 let. Průměrné znehodnocení uplynulého období bylo 8,8% ročně. Z toho nejvyšší podíl znehodnocení nastal v roce 1991, kdy jsme přišli takřka o 56% kupní síly.
Jan Žák
16. Otázka od Josef Škarpa: Dobrý den pane řediteli, co preferujete a doporučujete Vy osobně - nákupy zlata na internetu,přímý prodej nebo prodej přes kamenné obchody?

Odpověď: Děkuji za otázku pane Škarpo. Určitě bych Vám při nákupu doporučil návštěvu kamenné prodejny. Jedná se nejen o fakt věrohodnosti daného obchodníka, ale i o další cenné informace, které na daných provozovnách obdržíte. Samozřejmě pokud jste již daného obchodníka "vyzkoušel", a vše proběhlo v pořádku, nevidím problém v dalším objednání skrze e-shop. Nicméně musím podotknout, že ročně vyřídíme tisíce objednávek pouze skrze elektronickou formu a dotčené osoby jsme nikdy neviděli. Přesto doporučuji osobní návštěvu. Nedoporučuji přímý prodej.
Jan Žák