KPMG Golf Business Forum se zaměřilo na nové trhy

Přestože golf byl v zemích bývalého komunistického bloku potírán a dodnes je nazírán jako elitářský sport, prokazuje v posledních letech v zemích střední a východní Evropy skutečně spektakulární vývoj. S nárůstem příjmů a volného času u populace v rámci regionu, s rozsáhlejším budováním hřišť, větším informačním pokrytím ze strany médií a možnostmi čerpání finanční podpory z fondů EU se budoucnost odvětví v rámci regionu jeví velmi slibně – takový je závěr přijatý účastníky KPMG Golf Business Forum, které se na konci května uskutečnilo v Budapešti. Dvoudenní mezinárodní událost – první svého druhu v Evropě – přilákala reprezentanty investorů, developerských firem, bankovních ústavů, institucí Evropské unie i lokálních vlád, provozovatele golfových hřišť, stejně jako specializované architekty a designéry z více než 25 států.

V rámci všech zemí středoevropského regionu je golf stále nahlížen jako sport elity, provozovaný především podnikateli a expatriovanými pracovníky zahraničních společností. Přesto, jak podotkli někteří z řečníků, není golf finančně náročnější než jiné, populárnější sporty, třeba lyžování. Například v Maďarsku koresponduje průměrná výše ročního poplatku s cenou dvoutýdenního zimního pobytu v Alpách. Navíc umožňuje hrát kdykoliv v rámci využitelných dnů (jejichž počet je např. v Maďarsku 220).

“S ohledem na počet využitelných dnů nemůžeme konkurovat Španělsku nebo Portugalsku – to znamená mít k dispozici v průměru 320 dnů v roce,” řekl Andrea Sartori, partner a vedoucí skupiny KPMG Travel, Leisure and Tourism group pro středoevropský region. “Nemůžete změnit počasí, takže musíte nabídnout další program. Navíc samostatné golfové hřiště je jen zřídkakdy ziskové”, dodal.

Výstavba v Birdland Golf and Country Club, poblíž Büku nedaleko od rakouské hranice, ukazuje tento trend v praxi. Birdland otevřel nedávno luxusní wellness centrum s 208 pokoji a v současné době buduje rezidenční vilapark. Attila Hegyi, prezident Birdland Clubu, zdůraznil, že preferuje golfovou turistiku před budováním členské základny klubu a že výstavba navazujících zařízení byla zahájena právě z důvodů nízké profitability provozu samotného golfového hřiště.

Kombinace golfového hřiště s navazujícím zázemím, jakým jsou hotely, lázeňské či wellness provozy, rezidenční a hotelová zařízení, konferenční prostory a kasina, může významně přispět k podstatnému zlepšení celkové profitability podobného projektu. Někteří z řečníků a diskutujících souhlasili, že takováto dodatečná nabídka může obdařit dané golfové hřiště specifickým charakterem, který pak lze využít při jeho marketingu. Neexistuje univerzální recept, jak tohoto dosáhnout, nicméně uvážlivým projektováním lze nalézt optimální kombinaci lokálních zajímavostí a atrakcí.

Uvážlivé plánování je důležité rovněž z dalších hledisek; mezinárodní příklady, které byly v rámci konference uvedeny, ukázaly, že slibné projekty se mohou snadno dostat do problémů bez pečlivého plánování designu, stavebních detailů, stejně jako bez dobrého projektového řízení. Udržet správnou rovnováhu mezi náklady a poptávkou, a tím učinit zbudování hřiště dosažitelné jak pro developery, tak pro jeho uživatele, je stejně důležité. Přestože řada projektů je vedena soukromými investory, v řadě zemí jsou provozována veřejná golfová hřiště, především s municipalitami, které poskytnou potřebné pozemky. Tato schémata pomáhají tento sport popularizovat a zpřístupnit a zároveň prokazují, že nabídka golfových hřišť a poptávka po nich se stimulují navzájem.

Přednášející rovněž souhlasili, že navzdory obecnému povědomí nejsou klíčovými komponenty úspěchu přitažlivé klubovny či prestižní 18jamkové hřiště pro šampiony. S dobrým umístěním a jednodušší klubovnou může být kvalitní hřiště (třeba jen 9jamkové) absolutně úspěšné.

Ačkoli se toto vše týká rovněž Maďarska, žádné z osmi místních golfových hřišť se nenachází v blízkosti hlavních turistických či městských center, s výjimkou těch, která jsou ve vzdálenosti cca půl hodiny jízdy od Budapešti. Podle Andrey Sartoriho lze očekávat změnu přístupu, developeři kladou větší důraz na oblast zdraví, gastronomie a cestovního ruchu v přípravě optimální kombinace jednotlivých projektů. “Projekty golfových hřišť, s nimiž jsme obeznámeni, jsou umístěny blíže k Budapešti, jezeru Balaton či hlavním lokalitám význačným pěstováním vína,” řekl.

Očekává se, že rovněž rozvoj nízkonákladových leteckých společností bude mít zásadní dopad na další projekty: podle Hans-Georga Erhardta, generálního ředitele Golf & Land Design v Rakousku, letecké linky do Debrecína budou mít obrovský význam pro golfový sektor ve východní části země. Doplnil rovněž, že maďarský golfový trh prožívá svůj boom již v současnosti, kdy jsou další čtyři hřiště ve stádiu realizace.

Další účastníci konference však upozornili i na negativní vlivy skutečného boomu; Colin Hegarty, prezident společnosti Golf Research Group, zdůraznil, že namísto boomu by byl vhodnější kontrolovaný a udržitelný rozvoj. Aby tohoto mohlo být dosaženo, “každý stát by měl disponovat odpovídajícím národním rozvojovým plánem pro tuto oblast,” dodal.

V Portugalsku napomohl národní rozvojový program rozvoji sektoru v posledních letech. Podle Pedra de Mello Breyner z portugalské centrály cestovního ruchu vynaložil stát 27 milionů EUR na pomoc projektům privátního sektoru, a to především prostřednictvím koordinování národních a regionálních rozvojových plánů, propagace a marketingových programů a spolupráce s cestovními kancelářemi a tour operátory, aby se zlepšilo obecné povědomí a dostupnost tohoto sportu.

Podle Andrey Sartoriho se Maďarsko může stát v dohledné budoucnosti golfovou destinací ve střední a východní Evropě. Kromě dobře umístěných, kvalitních hřišť je to správná kombinace doprovodných produktů a služeb, co dává určitému hřišti individuální charakter.

Vyšší koncentrace hřišť v rámci určité oblasti umožní hráčům hrát na více hřištích v rámci jednoho pobytu. “Víme-li, že golfoví turisté mají rádi dobrodružství a jsou ochotni hodně utrácet, je jasné, že golf se může významným způsobem podílet na generování příjmů z cestovního ruchu obecně,” dodal.

Je zde rovněž řada očekávání – WTO předpovídá, že kolem roku 2020 si vybere středoevropský region jako destinaci téměř každý třetí návštěvník Evropy, a zejména golfoví turisté vyhledávají nové golfové destinace. Podle Muriel Muirden, ředitelky v Londýně sídlící poradenské společnosti Economic Research Associates, populace, která je přitahována golfem, umí velmi dobře kombinovat sport s využitím kultury a historického dědictví, na něž je středoevropský region bohatý a doposud není dostatečně využit jejich potenciál.

Česká republika byla na tomto fóru zastoupena zj. dr. Junkem z České golfové federace, který se účastnil panelové diskuse a prezentoval dosavadní výsledky českého golfu, a dále pouze J. Kaletou ze společnosti Ju-turn. Přestože pozvánky na tuto událost byly doručeny jak všem golfovým klubům, investorům, developerům, bankám i institucím vlády a veřejného sektoru, tak představitelům větších měst a krajských úřadů, zastoupení našeho státu se bohužel omezilo právě na tyto dvě osoby. Přestože Česká republika vede v počtu golfových hřišť, podobný nezájem může vést k její izolaci z hlediska mezinárodní kooperace – a tím k podstatně obtížnější cestě k přiblížení se mezinárodním standardům vybavení hřišť a propagace a marketingu produktu golfové turistiky, která má v rozvoji cestovního ruchu jako sektoru v některých zemích stále významnější vliv.

Je zjevné, že sektor golfu v České republice potřebuje oživit zájem nejenom ze strany doposud omezené skupiny hráčů a provozovatelů golfových hřišť, ale musí se rovněž zaměřit na razantní změnu vnímání golfu jako sportu pro elitu, a to jak ze strany všeobecné populace, tak ze strany veřejného sektoru a politické reprezentace. Ta musí pochopit význam podpory golfu pro rozvoj cestovního ruchu jako nejvýznamnějšího ekonomického odvětví v České republice a aktivně se o tento rozvoj zasazovat. Taková podpora povzbudí zájem i subjekty, které mohou identifikovat své zájmy s realizací rozvojových projektů golfových hřišť: investory, bankovní ústavy, developerské společnosti, provozovatele hotelů a dalších ubytovacích kapacit apod.