Media Projekt 2000: Index životního minima v populaci

Počátkem května byly zveřejněny výsledky MEDIA PROJEKTu, výzkumu sledovanosti tisku, rozhlasu a televize a spotřebního chování. Výzkum je realizován pro SKMO (Sdružení komunikačních a mediálních organizací) Sdružením GfK - TN Sofres - STEM/MARK na ročním vzorku 30 000 respondentů. V prvním čtvrtletí roku 2000 bylo dotazováno více než 7600 náhodně vybraných respondentů ve věku 12-79 let.

Nová koncepce tohoto výzkumu umožňuje širší pohled na populaci v ČR. Z nových možností se v tomto příspěvku budeme věnovat Indexu životního minima.

Index životního minima je ukazatel odvozený ze zákonem stanovené hodnoty životního minima v závislosti na počtu a věku členů domácnosti a průměrného čistého měsíčního příjmu domácnosti, jak jej respondenti uvedli při dotazování. Index životního minima (IŽM) je definován jako stonásobek podílu příjmu domácnosti a životního minima. Index 100 znamená, že respondent je členem domácnosti s příjmem rovnajícím se životnímu minimu, index 220 značí osoby z domácností s příjmem ve výši 2,2 násobku životního minima. Zákonem stanovené minimum je počítáno z nově upravených hodnot platných od 1. 4. 2000.

Průměrná hodnota IŽM osob ve věkové skupině 12-79 let je 177. IŽM je však poměrně diferencovaný v jednotlivých skupinách obyvatel. Zatímco počet osob žijících v domácnostech, které jsou pod hranicí nebo na hranici životního minima (IŽM 100 a méně), je v celé populaci více než 10 %, v Praze jsou to pouze 4 %, v Jižních Čechách a na Jižní Moravě je to kolem 12 %, na Severní Moravě dokonce 14 % obyvatel a v obcích Severní Moravy s méně než 5000 obyvateli se podíl těchto osob blíží 20 %.

Velké rozdíly v IŽM jsou ve skupinách osob s různým vzděláním a ekonomickou aktivitou. Zatímco vysokoškolsky vzdělaní lidé žijí v rodinách s průměrným IŽM 260 a pouze 1 % těchto osob žije pod hranicí životního minima, u osob se základním vzděláním je průměrný IŽM 150 a pod hranicí životního minima se nachází 15 % těchto osob. Vedoucí pracovníci a podnikatelé mají IŽM kolem 250, nezaměstnaní jen 130 a více než třetina z nich žije pod hranicí životního minima.

V tomto kontextu je alarmující zjištění, že na ještě nižší úrovni než nezaměstnaní se ocitají osoby žijící v rodinách se 3 a více dětmi ve věku do 18 let. Jejich průměrný IŽM činí pouhých 110 a celých 37 % jich žije pod hranicí životního minima. Na následujícím grafu je uvedeno srovnání IŽM rodin s různým počtem dětí a ekonomicky neaktivních osob v důchodovém věku.

Více informací Vám rádi poskytneme na adrese: rusy@gfk.cz