Ústecký kraj (kr-ustecky.cz)
Z regionů  |  05.12.2023 16:07:00

Deprese, poškozování i myšlenky na sebevraždu. Výzkum zmapoval problémy mladých lidí v Ústeckém kraji

Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o tom, že by si sáhla na život. Každá třetí dívka má osobní zkušenost se sebepoškozováním a třetina žáků vykazuje symptomy úzkostí nad hranicí, u které se doporučuje vyhledat odborníka. Detailní vhled do psychické pohody žáků přinesl unikátní výzkum na 2. stupni základních škol a středních školách, který realizoval Ústecký kraj ve spolupráci s výzkumným týmem Anreva Solution.
Tisková zpráva z 5. prosince 2023
01

Do výzkumu se zapojilo 21 tisíc žáků z celého Ústeckého kraje. Výzkumníci se dětí ptali na řadu oblastí, o kterých se tuší, že by v nich mohla současná mladá generace zažívat problémy. Patří sem třeba riziko závislosti na technologiích, vztah k alkoholu a návykovým látkám, poruchy příjmu potravy, ale také zkušenosti s depresivním naladěním, úzkostným prožíváním, sebepoškozováním nebo se šikanou a sexuálním obtěžováním na internetu. Prakticky ve všech oblastech se prokázalo, že zkušenosti s podobnými obtížemi se týkají desítek procent mladých lidí v kraji. Výsledky potvrzují obavy odborníků a každodenní zkušenosti pracovníků škol, kteří se s těmito fenomény musí potýkat.

Zkušenosti mladých lidí v Ústeckém kraji

Vykazuje symptomy úzkosti 33 %

Z toho těžké úzkosti 16,5 %

Vykazuje symptomy těžké deprese 11,4 %

Zkušenost se sebepoškozováním u dívek v posledním roce 33,8 %

Přemýšlel/a o sebevraždě v posledním roce 22,6 %

Reagoval/a podrážděně, když nemohl/a být online 55,8 %

Spokojenost se životem (wellbeing) pod bezpečnou úrovní dle WHO 24,9 %

„Covidová pandemie a dlouhý lockdown, pokračující válečné konflikty, zhoršující se ekonomická situace řady rodin a vliv všudypřítomných technologií, zejména sociálních sítí, na dospívání dětí, to vše vytváří toxický koktejl, se kterým si dnešní žáci neumí poradit zdravým způsobem,” vysvětluje vedoucí výzkumu Roman Petrenko z Anreva Solution možné příčiny špatné psychické pohody dospívajících.

Výzkum poukazuje na to, že by byla mimo jiné potřeba lepší podpora wellbeingu ve školách a učení žáků, jak zvládat stres, aby se dokázali zdravěji vypořádat s nároky současné doby. Skupinou, která by potřebovala nejvýrazněji podpořit, jsou dívky v rozmezí od 8. ročníků ZŠ až po 2. ročníky SŠ. Mezi jednotlivými ORP Ústeckého kraje jsou pak jen minimální rozdíly a duševní zdraví dětí v Ústeckém kraji je celkově, při srovnání s jinými dostupnými daty, podobné jako jinde v republice.

„Jsem ráda, že další kroky kraje můžeme opřít o podrobná data. Výsledky výzkumu potvrdily obavy o duševní zdraví dětí a závažnost dopadů současné společenské situace na mladé lidi. Proto připravujeme řadu opatření. Krajské preventivní programy budou v příštím roce navýšené na 10 milionů korun, vzniknou multidisciplinární týmy dětského duševního zdraví a spolu s UJEP chystáme nový bakalářský obor školní psycholog“, komentuje výsledky výzkumu Jindra Zalabáková, radní pro oblast školství, mládeže a sportu Ústeckého kraje.

Výzkum probíhal od poloviny letošního roku, šetření se zúčastnilo 21 000 žáků 2. stupně základních škol a středních škol v celém Ústeckém kraji. Zapojeny byly všechny typy středních škol, včetně odborných učilišť nebo škol bez maturitního studia. Jde o nejkomplexnější výzkum duševního zdraví a rizikového chování dětí v historii České republiky. Ústecký kraj se na jeho realizaci podílel v rámci rozvoje preventivních služeb a mapování reálných potřeb na svém území.

Plánovaná opatření a kroky ke zlepšení ze strany Ústeckého kraje:

1. Dotační program Prevence rizikového chování (zvýšení kompetencí a větší porozumění problematice duševního zdraví, programy pro žáky v oblasti duševního zdraví, preventivní pobyty pro žáky) – navýšení ze 2 na 7 mil, Výzva Prevence pro krajské školy – navýšení z 1,5 na 3 mil.

2. Rozvoj kompetencí v oblasti prevence rizikového chování a podpory dětského duševního zdraví dalším vzděláváním a návazným metodickým vedením (témata: traumarespektující přístup, socio-emoční dovednosti, wellbeing)

3. Vytvoření funkční pracovní multioborové skupiny – Krajské platformy prim. prevence

4. Vznik multidisciplinárních týmů dětského duševního zdraví

5. Aktivity v krajském projektu ve Výzvě MŠMT na aktivity v oblasti primární prevence rizikového chování a podpory duševního zdraví ve školách – podpora celých sboroven, vzdělávání v oblasti vedení třídnických hodin, práce s dynamikou třídy, socio-emočního učení, supervize, vzdělávání pro ředitele v oblasti klimatu školy, vznik a podpora krizových intervenčních týmů, supervizní podpora poradenských pracovišť

6. Vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí ve školách – podpora realizace třídnických hodin se zaměřením na budování pozitivního třídního klimatu

7. Navýšení úvazků metodiků prevence Pedagogicko-psychologické poradny Ústeckého kraje a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Teplice, p. o.

8. Navýšení úvazku krajského školského koordinátora prevence

9. Vznik nového střediska výchovné péče

10. Podpora spolupráce s UJEP – akreditace bakalářského studijního programu školní psychologie, kurzy pedagogické a školní psychologie pro pedagogické pracovníky

11. Zřízení relaxačních koutů pro pedagogy

Hlavní zjištění výzkumu:

1. Wellbeing

Každý čtvrtý žák má velmi nízký wellbeing

Přesně čtvrtina žáků (24,9 %) vykazuje velmi nízký wellbeing (spokojenost se životem), a to na takové úrovni, pro kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje intervenci odborníka. To znamená, že cca každému čtvrtému žákovi 2. stupně ZŠ a SŠ by měla být poskytnuta odborná pomoc.

Dívky mají wellbeing výrazně horší než chlapci. Wellbeing žáků na gymnáziích je mírně horší než žáků na ostatních typech škol. O trošku horší wellbeing mají žáci ze severovýchodních ORP Ústeckého kraje (Děčín, Rumburk, Varnsdorf), regionální rozdíly jsou ovšem celkově spíše zanedbatelné.

2. Úzkosti a deprese

Třetina žáků vykazuje symptomy úzkosti, čtvrtina žáků symptomy deprese

Třetina žáků (33 %) vykazuje symptomy úzkosti, resp. 16,5 % žáků známky těžké úzkosti a dalších 16,5 % známky střední úzkosti. Symptomy deprese nalezneme u čtvrtiny žáků, resp. 11,4 % dosahuje skóre odpovídající známkám těžké deprese a 11,5 % skóre středně těžké deprese. To neznamená, že takový počet žáků trpí klinicky potvrzenou depresí či úzkostí, jedná se pouze o screeningový dotazník indikující podezření.

Všichni tito žáci nicméně přesahují hodnoty, při kterých je doporučeno vyhledat specializovanou pomoc odborníka. Kapacity dětských psychiatrů a klinických psychologů tolik dětí nedokáží obsloužit, je proto nutné hledat jiná řešení, od celkového posílení prevence, přes poradenství ve školách až po jiné formy intervence poskytované ohroženým dětem a jejich rodinám.

3. Spánek

Více než polovina žáků má problémy se spánkem, řada žáků spí v týdnu jen 5-6 hodin

O tom, že kratší spánek, problémy se spánkem a jeho celková nižší kvalita má výraznou roli ve zhoršujícím se duševním zdraví dnešních žáků, se mezi odborníky diskutuje již řadu let. K této oblasti nám ale dosud chyběla pevná data. Realizovaný výzkum tato data poprvé přináší v souvislostech s dopady na duševní zdraví a rizikové chování dětí.

Při použití specializovaného nástroje pro posouzení potíží se spánkem vychází, že více než polovina žáků nemá kvalitní spánek. Konkrétně 6,9 % žáků má příznaky těžké insomnie, dalších 22,1 % střední insomnie a 28,8 % žáků má symptomy mírné insomnie, což již není tak závažné, ale nemají zcela zdravý spánek (např. jim večer déle trvá, než usnou či se opakovaně probouzí v průběhu noci).

4. Sebepoškozování

Třetina žákyň v kraji se za posledních 12 měsíců sebepoškodila, nejčastěji propichováním nebo řezáním kůže

Velmi závažná zjištění přináší výzkum k problematice sebepoškozování žáků. Že se jedná o rozsáhlý problém, který je masově rozšířený, opakovaně potvrzují učitelé i psychologové, k problematice však chyběla podrobnější data, protože do psychiatrické či jiné lékařské péče se dostane pouze zlomek případů. Řada případů sebepoškozování u dětí zůstane neodhalena či neřešena.

Ptali jsme se, jestli mají žáci osobní zkušenost se sebepoškozováním v uplynulých 12 měsících. 21,5 % procent žáků přiznalo, že ano (sebepoškozování je před otázkami definováno mimo jiné tak, že se jedná o chování bez úmyslu si vzít život). Je možné, že se v některých případech jednalo pouze o jednorázovou zkušenost a žáci se dále nesebepoškozují, i tak se ale jedná o alarmující číslo.

Sebepoškozování je, podle očekávání, rozšířenější u dívek. Zkušenost s ním reportuje třetina dívek (33,8 %) a desetina chlapců (9,7 %). Sebepoškozování je nejčastější mezi žáky v 8. a 9. ročnících školní docházky.

5. Myšlenky na sebevraždu

Více než pětina žáků někdy pomýšlela na sebevraždu

Stupňující se depresivní a úzkostné stavy, sebepoškozování, ale i šikana či kyberšikana v kolektivu mohou někdy žáky bohužel směřovat k názoru, že by bylo lepší, kdyby nebyli na světě. Podle psychiatrů se u dnešních dětí velmi posunul právě vztah k tělesné integritě a suicidalitě a nejen sebepoškozování, ale také zvažování ukončení života jsou mnohem častější než dřív.

V našem výzkumu 22,6 % žáků uvedlo, že během posledních 12 měsíců někdy pomýšlelo na to, že si vezmou život. Častěji se opět jedná o dívky.

17,2 % žáků pak uvádí, že uvažovalo i nad konkrétními způsoby, jakým by případně spáchali sebevraždu. Výzkum nedokáže rozlišit závažnost úvah a vzhledem k tomu, že neexistují jiné české aktuální studie na toto téma, bereme zde zjištěné výsledky s rezervou, nicméně poukazují na velkou naléhavost dalšího studia suicidálního myšlení a chování dnešních žáků.

6. Poruchy příjmu potravy

Čtvrtina žáků je ohrožena rizikem poruch příjmu potravy

Čtvrtina žáků v kraji (24,3 %) vykazuje symptomy rizik k rozvoji poruch příjmu potravy.

Nejčastěji se poruchy příjmu potravy vyskytují u žáků v 8. a 9. ročnících. Dívky jsou 4x ohroženější než chlapci (38,4 % dívek a 10,8 % chlapců vykazuje symptomy rizik k rozvoji poruch příjmu potravy).

7. Technologické závislosti

Polovina žáků kvůli on-line aktivitám „šidí“ svůj spánek a stravování

Čtvrtina dětí (24,1 %) se přiznává, že často omezují svůj spánek nebo vynechávají jídlo kvůli on-line aktivitám, dalších 24,3 % přiznává, že to udělají občas. Nejčastěji k tomu dochází kvůli trávení času na sociálních sítích a sledování videí. 22,8 % žáků přiznává problémy kvůli nadměrnému hraní počítačových her, což se týká zejména chlapců.

55,8 % žáků se někdy rozčílí, když nemohou být na internetu, což je jeden z ukazatelů nezdravého vztahu k technologiím, který může přerůst až do nezvladatelného závislostního chování.

8. Látkové závislosti

Pití energetických nápojů je rozšířené i na základních školách, alkohol až mezi středoškoláky

Ze sledovaných rizikových látek jsou těmi nejčastěji užívanými energetické nápoje a alkohol. Zkušenosti s alkoholem strmě rostou s vyšším věkem žáků, v 6. ročnících pijí alkohol opakovaně jednotky procent žáků, ve 3. ročnících SŠ alkohol opakovaně konzumují více než dvě třetiny žáků. Energetické nápoje konzumují i žáci nižších ročníků, i když častěji opět spíše ti starší. S užitím marihuany má zkušenost 24,1 % žáků, s nikotinovými sáčky 19,7 % žáků a s kratomem 8,9 % žáků. Nejčastější formou užívání tabáku či nikotinu jsou elektronické cigarety, jejich pravidelné užívání přiznává 26,3 % žáků.

9. Vztahy a šikana

Žáci se ve škole setkávají s urážkami a ponižováním od spolužáků, ale i učitelů

64,5 % žáků se stala alespoň jednou obětí slovního napadení, 12,9 % žáků uvádí, že jsou obětí slovního napadání téměř denně. Obětí fyzického ubližování bylo 22,6 % žáků, 2,6 % pak téměř denně.

Když se žáků zeptáme obecněji, jestli se s daným typem ubližování setkali ve své třídě (bez ohledu na to, jestli byli obětí oni nebo někdo jiný), 71 % žáků uvedlo, že byli alespoň jednou svědkem slovního ubližování.

21 % žáků se v uplynulém roce alespoň jednou setkalo s násilím v rodině, 7,7 % z nich dokonce opakovaně až pravidelně.

Alarmující ale také je, že téměř polovina (45 %) žáků se alespoň jednou cítila ponížena či zesměšněna učitelem, 14,3 % z nich dokonce opakovaně až pravidelně.

10. Rizika kyberprostoru

Polovina žáků se setkala s kyberšikanou, třetina s nevyžádanými erotickými návrhy

S nadávkami nebo pomluvou na svou osobu se na internetu v uplynulém roce setkala alespoň jednou téměř polovina žáků (49,6 %), pětina (19,5 %) opakovaně až pravidelně.

37,5 % žáků bylo v uplynulém roce kontaktováno cizí osobou s nevyžádanou erotickou nabídkou, 14,4 % z nich dokonce opakovaně. Útoky tohoto typu cílí daleko častěji na dospívající dívky, téměř polovina žákyň byla v uplynulém roce alespoň jednou na internetu kontaktována cizí osobou s erotickou nabídkou, 19,4 % z nich opakovaně. Chlapců bylo kontaktováno 26,6 %.

10,9 % žáků poslalo za uplynulý rok někomu svoje intimní fotky nebo videa, častěji se jedná o dívky (14,1 %) nežli o chlapce (7,8 %). I když se mohlo ve většině případů jednat o dobrovolné poskytnutí, odborníci před podobným chováním vždy varují.

Základní údaje k výzkumu rizikového chování, wellbeingu a duševního zdraví žáků v Ústeckém kraji

Název publikace: Závěrečná zpráva z realizace výzkumného šetření rizikového chování, wellbeingu a duševního zdraví žáků v Ústeckém kraji

Autoři: Krajský úřad Ústeckého kraje a Anreva Solution, Ústí nad Labem, 2023

Sběr dat: květen–červen 2023

Hlavní oblasti: Wellbeing, symptomatologie úzkostnosti a depresivity, sebepoškozování, poruchy spánku, užívání návykových látek, rizikové a nadměrné užívání technologií, rizika kyberprostoru.

Závěry se shodují s výsledky pilotního Národního monitoringu duševního zdraví žáků na základních školách v České republice, který provedl Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí. Výzkum Ústeckého kraje nabízí svou komplexitou inspiraci i pro další kraje v ČR.

Kompletní výsledky naleznete na stránkách Krajské úřadu Ústeckého kraje Primární prevence: Ústecký kraj (kr-ustecky.cz) či výzkumného týmu Anreva (www.anreva.cz).

Vedoucí výzkumu: Roman Petrenko (tel.: 602 515 196, roman.petrenko@anreva.cz)

1
Prezentaci výsleků výzkumy si vyslechla radní pro školství Jindra Zalabáková (třetí zprava), vedoucí výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zdenka Vachková (třetí zleva), děkan Pedagogické fakulty UJEP Ladislav Bláha a proděkan pro studium a akreditace Martin Černý (zleva) či vedoucí odboru školství KÚ Roman Kovář (druhý zprava)

2
Vedoucí výzkumného týmu Roman Petrenko

3




Zodpovídá: Mgr. et Mgr. Magdalena Fraňková
Vytvořeno / změněno: 5.12.2023 / 5.12.2023
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688