Česko je ze 34 % zasaženo suchem. Snižují se i stavy spodních vod – za posledních 10 let klesla průměrná měsíční vydatnost pramenů o 127 %

Vody v řekách ubývá a v poslední době se snižují i stavy spodních vod. Poukazují na to data Českého hydrometeorologického ústavu, ze kterých vyplývá, že například hodnota indikátoru standardizované měsíční vydatnosti pramenů, tzv. VAL, poklesla za posledních 10 let u hlubokých vrtů o 127 %. Spodní vody jsou přitom důležitým zdrojem pitné vody a ovlivňují i úrodnost půdy. Řešení mohou přinést vědecké projekty, mezi které spadá například Chytrá krajina. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Česko v datech.
Za posledních deset let zaznamenává Česko dramatický pokles spodních vod. Ty přitom představují důležitý zdroj pitné vody a jsou důležité i pro zemědělství. Vysychání půdy i extrémní počasí totiž ohrožuje úrodu a v konečném důsledku i dostatek potravin pro obyvatele. Momentálně je Česko zasaženo ze 34 % suchem, čemuž odpovídá přes 30 % zemědělských ztrát.
Pokles spodních vod dokládá Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který průběžně monitoruje stav vody a sucha. Z dat Ústavu vyplývá, že průměrná vydatnost (VAL) u hlubokých vrtů mezi dubnem 2011 a dubnem 2022 poklesla o 127 % [1] . Zásoby spodních vod jsou navíc omezené a jejich obnova, v případě znečištění nebo úplného vyčerpání, může trvat celá desetiletí. „Příčina poklesu tkví především ve zvýšeném výparu vody ze země v důsledku narůstajících teplot. Srážek sice v tomto období napršelo o 5 % méně, než jaký je dlouhodobý průměr, hlavní problém ale spočívá v jejich rozložení. Většina vody naprší v rámci přívalových dešťů, takže následně odteče po povrchu a do podloží se nedostane,“ vysvětluje Alexandra Cholevová, analytička Česka v datech.

[1] Hodnota VAL vyjadřuje standardizovanou průměrnou hladinu neboli vydatnost vrtů či pramenů, v nichž probíhá měření. Zatímco mělké vrty spíše monitorují svrchní část podloží, hluboké vrty sahají až 300 metrů do nitra země.
Zvýšený úhrn srážek se do zásob vody v krajině pozitivně nepromítne
Nedostatek spodních vod se často přičítá obdobím sucha a malému objemu srážek. To do určité míry skutečně platí. Pokud porovnáme období v letech 2015–2019 s obdobím mezi lety 1981–2010, lze vidět, že celkový rozdíl úhrnu srážek v milimetrech činí 120 mm, což odpovídá 17% poklesu. Z dlouhodobého hlediska se ale objem srážek drží na relativně stabilních hodnotách, a bude tomu tak nejspíše i v budoucnu.
Problém nicméně spočívá především ve změně charakteru podnebí, které nyní vede k častějším výkyvům a rostoucí teplotě. Ta pak zvyšuje výpar. V budoucnu tak sice naprší stejný objem srážek jako dnes, ale do zásob vody v krajině se to pozitivně nepromítne. A ukazuje se to již nyní. V období 2015–2019 byly hodnoty vodního výparu vyšší až o 17 % než mezi lety 1981 až 2010. S rostoucím výparem se bude dál zintenzivňovat úbytek vody z povodí a půdy. Takovou situaci pak nezachrání ani případný zvýšený úhrn srážek.
To potvrzuje také Anna Lamačová z ČHMÚ, která mimo jiné upozorňuje na některé modely, podle nichž se dá v budoucnu v Česku očekávat větší množství srážek. „Záleželo by ale i na jejich rozložení v průběhu roku, vyšší srážkové úhrny v létě by se pozitivně prakticky neprojevily. Během vegetační sezóny se podzemní vody doplňují jen minimálně. Pokud by se ale zvýšily srážkové úhrny v zimě, tak by mohlo dojít k pozitivnímu efektu z pohledu zásob podzemních vod,“ dodává.
Digitalizace v boji proti suchu
Řešení, jak zvýšit stavy spodních vod, se hledá obtížně a může mít řadu podob. Například Česká zemědělská univerzita (ČZU) spustila projekt Chytrá krajina, v němž využívá technologie dodané operátorem T-Mobile. V rámci projektu se vybudovalo několik objektů, na kterých se monitorují dopady extrémních výkyvů počasí na povrchové a podzemní vody. „Na jednom z našich objektů, s názvem Amálie, je potvrzen výskyt celé řady projevů měnícího se klimatu, například se jedná o výskyt extrémních přívalových dešťů s krátkou dobou trvání a vysokou intenzitou deště. Díky těmto jevům můžeme testovat a monitorovat účinnost
To potvrzuje také Anna Lamačová z ČHMÚ, která mimo jiné upozorňuje na některé modely, podle nichž se dá v budoucnu v Česku očekávat větší množství srážek. „Záleželo by ale i na jejich rozložení v průběhu roku, vyšší srážkové úhrny v létě by se pozitivně prakticky neprojevily. Během vegetační sezóny se podzemní vody doplňují jen minimálně. Pokud by se ale zvýšily srážkové úhrny v zimě, tak by mohlo dojít k pozitivnímu efektu z pohledu zásob podzemních vod,“ dodává.
Digitalizace v boji proti suchu
Řešení, jak zvýšit stavy spodních vod, se hledá obtížně a může mít řadu podob. Například Česká zemědělská univerzita (ČZU) spustila projekt Chytrá krajina, v němž využívá technologie dodané operátorem T-Mobile. V rámci projektu se vybudovalo několik objektů, na kterých se monitorují dopady extrémních výkyvů počasí na povrchové a podzemní vody. „Na jednom z našich objektů, s názvem Amálie, je potvrzen výskyt celé řady projevů měnícího se klimatu, například se jedná o výskyt extrémních přívalových dešťů s krátkou dobou trvání a vysokou intenzitou deště. Díky těmto jevům můžeme testovat a monitorovat účinnost opatření, jak udržet vodu v krajině,“ vysvětluje jakým způsobem projekt funguje docent Petr Máca z ČZU.Opatření se zatím potvrzují jako účinná. „Jedná se o ucelený systém malých vodních nádrží a mokřadů, podporující jak retenci vody v těžišti jednoho ze dvou povodí na Amálii, tak zlepšování kvality vody v dotčených vodotečích. Dále jsme realizovali opatření na hlavních odvodňovacích zařízeních, jež výrazně zpomalují odtok drenážní vody. Tato přírodě blízká retenční opatření jsou doplněna o detailní monitoring vybraných hydrologických a meteorologických procesů. Data umožňují posoudit účinnost realizovaných opatření,“ vysvětluje profesor Martin Hanel z ČZU.
Právě sběr dat je pro projekt klíčový a je umožněn především díky spolupráci s operátorem T-Mobile. „Poskytnutí privátní 5G sítě v lokalitě Amálie a připojení pro IoT zařízení, umožňuje univerzitě například sběr dat o aktuálním stavu vod 24 hodin denně bez ohledu na stav počasí a bez nutnosti manuálního odečtu. Moderní 5G sítě navíc garantují vyšší kapacitu a nižší odezvu spojení, jež umožňují komplexní úlohy jako je měření rychlých dějů, online monitoring a snímkování krajiny pomocí dronů a další,“ popisuje Jan Hirš z T-Mobile.
Věděli jste že…? Bobři mohou pomoci v rekultivované krajině
Kvůli zvýšenému odparu mizí rychleji i vodní plochy. Například jezero Most vzniklo jako součást rekultivace bývalého hnědouhelného lomu v roce 2014. Bylo napuštěno z řeky Ohře, kvůli vysokému odparu ale jeho hladina aktuálně klesá a dopouštění jezera bez napojení na přítok je nákladné.
O pár kilometrů dál, v oblasti dnešního lomu ČSA, v současné době vzniká sukcesní jezero, které bude napouštěno postupně přirozeným způsobem. Pomalým samovolným zavodněním jezera se tak předejde jeho rychlému vysoušení a vodní plocha se stane stabilnější. Na rekultivovaném území navíc našli nový domov bobři z povodí řeky Ohře, kteří negativně ovlivňovali její tok. Na rekultivacích představují naopak vítaný element, jenž dokáže svými vodními díly krajinu dál utvářet a zadržovat v ní i více vody.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Životní prostředí:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Průměrná mzda - vývoj průměrné mzdy, 2020, Vývoj výše průměrné mzdy v Kč
- Zvýšení firemní daně je nešťastné; má být trvalé, zatímco covidová pomoc byla dočasná. Takže politici těžkou mohou myslet vážně, že firmy vyšší daní vrátí covidovou pomoc, z níž navíc sami udělali politikum
- Před sto lety se uskutečnil první pravidelný let Československých aerolinií - ten spojil Prahu s Bratislavou, a během dalších měsíců byl rozšířen o zastávky v Brně, Košicích a na podkarpatské Rusi. (video)
- České domácnosti zaplavily berušky. Jaký je jejich příběh? Odborník radí, jak se jich zbavit (video)
- Průměrná mzda 2023 - vývoj průměrné mzdy, 2023,
- Nová slovenská vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník
- Benzín zlevňuje a je již levnější než nafta! Jaký bude vývoj po konfliktu na Blízkém východě?
- Zdvojnásobení daně z nemovitosti je chybou, zaplatí ho nájemníci. Správné by bylo tuto daň zrušit
- Nizozemci i Francouzi právě uzavřeli obří obchody s Katarem, ten jim bude dodávat plyn 27 let. Katar je přitom stěžejním sponzorem teroristů z Hamásu; může přitom ovlivňovat postoj EU k Palestině i Izraeli
- Do Středočeského kraje zamíří 34 motorových vozů RegioSpider
- Minulý týden byl na srážky průměrný. Celkově napršelo 9 mm, a to je 94 % normálu pro tuhle dobu. Ve videu přinášíme pravidelný přehled množství vody v Česku. (video)
- Podle Siegela jsou nyní akcie „místem, kde chtějí investoři být“ - Víkendář (video)
Prezentace
16.11.2023 Hodnota zlata je na historických maximech, jeho...
13.11.2023 Jak flexibilně financovat vaše podnikání mimo...
10.11.2023 Družstevní bydlení: historie nebo nová cesta k...
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Zákaz dovozu ruských pohonných hmot je tu! Jak moc zdraží nafta?
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Investice do rostlin: koupíte si bonsaj za milion? Je nám líto, ale už je prodaná!
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
Ali Daylami, BITmarkets
Štěpán Křeček, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Třetí zdvižený prst pro USA. Tentokrát agentura Moody's přistoupila ke snížení ratingu USA
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři