Počasí: Teplé počasí vydrží. Na konci týdne očekáváme studenou frontu. Říjen může překvapit bouřkami.

Podle nynějších výstupů modelů nás stále čeká celkem teplé počasí. Dokonce se zdá, že je zde i šance, že první týden v říjnu bude ve znamení nadprůměrných teplot. Situace se samozřejmě může změnit, nebudu vám zde slibovat tropy a horké noci, ale je zde šance, že si užijeme zajímavý začátek října tak či tak. I dnes bylo počasí zajímavé. Noční teploty byly poměrně vysoké. Například na severu Čech ve Frýdlantě naměřili 20 °C a v Hejnici 18,4 °C.

Přijde změna

Ke konci týdne nás čeká přechod frontálního systému. V návaznosti na tuto frontu už delší dobu předpovědní modely koketují s možnými podmínkami pro výskytu bouřek. To se týká zejména východních Čech a Moravy. Mírné ochlazení ale nevydrží příliš dlouho a znovu se oteplí. Na začátku října budou teploty místy kolem 20 stupňů. Mlhy se budou ráno objevovat, ale měly by se během dne rozpouštět. Některé modely počítají dokonce s teplotami mezi 24-25 °C. Reálná situace bude předpokládám na mnoha místech trochu nižší, ale celkový "trend" je směrem k teplejšímu a slunečnějšímu rázu počasí, který není pro toto období příliš typický.

Říjnové bouřky

Už delší dobu sleduji "koketování" modelů s možnými bouřkami na začátku října. Neustále modely ubírají a zase přidávají bouřkové indexy, kolem 5. října. Situaci si samozřejmě upřesníme, až se přiblíží. Vzhledem k tomu, že současně s touto "energií" modely naznačují i dostatečnou dynamickou podporu, mohou být takové situace i v říjnu velmi zajímavé. Například v roce 2014 se 16. října vyskytly hned dvě rotující bouře, takzvané supercely. Zdá se, že datum 16. říjen je mezi supercelami oblíbené, protože v ten samý den udeřily supercely i v roce 2022. Tehdy se prohnala poměrně výrazná rotující buňka severem Čech. Tyto případy jsou jen další ukázkou, jak tenká je někdy hranice mezi situacemi, kdy se neobjeví vůbec nic a kdy se začnou dít zajímavé věci. 

Supercela nad Českou Lípou, dne 16.10.2022 (Radek Bachtík) 

Bouřky nepotřebují vždy jen vysoké teploty

Jak se může objevit bouřka nebo dokonce supercela ve dni, kdy nejsou nikterak vysoké teploty a nic nenaznačuje tomu, že by se bouřky měly vytvářet? Za vše může většinou hlavně střih větru, který lze chápat jako změnu směru větru výškou. Čím jsou rozdíly větší, tím je střih větší. Ten svým působením může v kombinaci s dostatečnou konvektivní energií, známou také jako CAPE, napomáhat vzniku rotujících bouřek či přeháněk. Další možností je působení takzvaných linií konvergence (sbíhavost proudění), které může vznikat třeba před příchodem frontálního systému. Takové větrné pole dokáže iniciovat bouřky na rozsáhlém území. Zjednodušeně "vyzvedne/vytlačí" oblačnost nahoru a urychlí tak celý proces tvorby bouřek či přeháněk. Známe to hlavně z léta, kdy se před samotnou studenou frontou vytvoří výrazné pásmo jednotlivých buněk, které ač jsou izolované, tak se objevují v jakémsi pomyslném pásu.

Výrazný shelf cloud na zimní přeháňce z prosince roku 2011 (Z archivu autora článku)

Ne vždy se musí blýskat / Studium bleskově neaktivních přeháněk.

Začátkem srpna se objevilo tornádo na Nymbursku, které bylo spojené s přeháňkou bez bleskové aktivity. I zde sehrál hlavní roli střih větru, který má v případě tvorby rotujících bouří leckdy větší slovo než sama podpůrná energie (CAPE). Pokud k takové kombinaci dojde, pak jsou takové přeháňky či bouřky nízké a sahají maximálně do 8 až 9 km (často i mnohem níž). Pak mluvíme o tzv. low topped* supercelách a konvekci. (* Z anglického low topped: nízké vrcholky, tedy buňky nesahající do takové výšky, jako je tomu u bouřek, které známe z parného léta.)

Výrazně dynamická základna, vykazující rotaci, spojená s nízkou konvekcí v srpnu roku 2011 (Archiv autora článku). 

Výzkum stále probíhá 

Pro všechny koho téma zaujalo odkážu na svojí databázi, která je součástí výzkumu, který v této oblasti provádím přibližně 15 let. Databáze je v anglickém jazyce, protože výzkum byl a je konzultován i s lidmi ze zahraničí, ale pro obecné pochopení je myslím dostatečně jednoduchý i pro lidi, kteří angličtinu neovládají. Databáze obsahuje soupis dohledaných případů nízké konvekce (bouřek slabých přeháněk), které se ale chovaly netypicky. Jde o případy jak z léta, tak i chladnější části roku. Tyto vybrané případy (Ve většině případů bez bleskové aktivity nebo jen velmi slabé) vykazovaly rotaci nebo byly spojené s výskytem tornád apod. Výzkum stále probíhá a s každou další sezónou se informace a poznání rozšiřují o další a další podivné případy. Rozsah tohoto článku mě neumožňuje vám představit výzkum v celé šíři, ani objasnit důležitost monitoringu podobných případů. Určitě se ale k tomuto tématu někdy ještě vrátíme.

Přinese další měsíc podobné případy? Vzhledem k tomu jak dlouho se modely "drží svého" už delší dobu, to se zohledněním vlastních zkušeností...nevylučuji.