mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  16.08.2023 20:53:16

Polsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Výroba elektřiny v Polsku dosáhla v roce 2022 historicky nejvyšší úrovně a přesáhla hodnotu 175 TWh. Dominantním zdrojem v polském energetickém mixu jsou stále uhelné elektrárny budované v 60. a 70. letech minulého století, které tvoří přibližně dvě třetiny celkové produkce elektřiny. Nejpozději do roku 2030 ale musí Polsko i s ohledem na unijní pravidla pro ochranu životního prostředí investovat do modernizace těchto zdrojů. Rozsáhlé investice jsou namířeny také do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, především offshorových větrných elektráren a fotovoltaiky, jejichž podíl v energetickém mixu Polska dynamicky roste. Země chce také modernizovat přenosové a distribuční sítě.

Základem energetického mixu v Polsku je stále produkce tepelných elektráren na černé a hnědé uhlí. V roce 2022 byl podíl těchto elektráren na celkové produkci elektřiny v Polsku 69,1 %. Konkrétně z hnědého uhlí pocházelo 42,6 % polské produkce elektřiny, z černého uhlí pak 26,5 %. A to přesto, že v důsledku výpadků dodávek z Ruska a zvýšené globální poptávce po černém uhlí docházelo k problémům s jeho zásobováním. Dominance uhlí v polském energetickém mixu přetrvá ještě mnoho let, potřeba modernizovat polské tepelné elektrárny pak nabídne množství příležitostí pro české firmy. Polovina polských tepelných elektráren je starší 50 let. Tyto zastaralé technologie bude Polsko nuceno odstavit a nahradit modernějšími technologiemi nejpozději do roku 2030 z důvodu přísnějších pravidel ochrany životního prostředí přijatých na úrovni EU.

Rekord v produkci i instalovaném výkonu zaznamenaly loni v Polsku také obnovitelné zdroje energie. V součtu celých 21 % produkce elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů. Nejvýrazněji se na této produkci podílely větrné elektrárny s podílem 10,8 % na celkové produkci, následované fotovoltaickými elektrárnami s podílem 4,5 %, elektrárnami na biomasu s podílem 4,2 % a vodní elektrárny s podílem 1,7 %. Ve srovnání celkového instalovaného výkonu polské energetiky tvoří OZE s 22,7 GW celkem 37,6 % celého výkonu. To je obrovský nárůst ve srovnání s minulostí. Ještě v prosinci roku 2021 byl celkový instalovaný výkon OZE v Polsku “pouze” 16,9 GW. Z roku na rok tak došlo k nárůstu o 5,8 GW. Tento vývoj odpovídá dlouhodobým prioritám polské vlády, kde nárůst podílu OZE patří mezi hlavní pilíře modernizace sektoru. Především je podporován rozvoj fotovoltaiky a větrných elektráren (především větrných farem na moři).

Produkce elektřiny v elektrárnách na zemní plyn je v Polsku doposud spíše okrajová, v roce 2022 vyprodukovaly plynové elektrárny jen 3,3 % celkové produkce elektřiny.

Velké naděje vkládá Polsko také do využití vodíku. V současnosti je třetím největším výrobcem vodíku v Evropě a pátým na světě. Roční produkce je přibližně 1 milion tun, což znamená 10 – 15 % evropské spotřeby vodíku. Vodík v Polsku produkují především rafinérie a chemické závody, veškerá produkce vodíku je vyrobena z fosilních paliv, což by se však mělo v budoucnu změnit. Vláda přijala v loňském roce strategický dokument s názvem Polská vodíková strategie do roku 2030 s výhledem do roku 2040. Ten stanovuje několik hlavních cílů, mezi které patří zavádění vodíkových technologií v energetice a vytápění; využívání vodíku jako alternativního paliva v dopravě, podpora dekarbonizace průmyslu, výroba vodíku v nových zařízeních z nízkoemisních zdrojů, efektivní a bezpečný přenos, distribuce a skladování vodíku. Ve všech těchto oblastech se mohou uplatnit i technologie českých firem.

Kromě samotné výroby energií si investice vyžádá i přenosová a distribuční síť. Do roku 2030 plánuje polská vláda vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem přes 14 mld. PLN (84 mld. CZK). Součástí kritické energetické bezpečnosti jsou také investice do plynovodů. V loňském roce byl uveden do provozu nový plynovod Baltic Pipe přivádějící plyn z Norska. Kromě fungujícího terminálu na LNG v přístavu Svinoústí a plánovaného plovoucího terminálu na LNG v Gdaňsku je to další krok k diverzifikaci dodávek plynu.

Polsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Po 10:38  BRENT se za několik seancí obchoduje do strany InstaForex (InstaForex)
Po   9:57  Bohaté Německo s nebohatými Němci Research (Česká spořitelna)
Po   9:28  Ranní okénko - Tento týden dorazí z eurozóny data ohledně inflace Research (Česká spořitelna)





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688