Miloslav Roháček (Meteobox.cz)
Zajímavosti  |  11.08.2023 17:09:58, aktualizováno 12.08.2023 06:08:05

Počasí: Jak je to s těmi tornády? Skutečně jejich počty přibývají? Co vězí za neustálými hlášeními o jejich pozorování?




















Sezóna samozřejmě ještě není u konce, ale v poslední době se hodně spekuluje o tom, zda-li počty tornád na našem území stoupají či ne. Momentálně je počet všech tornád na čísle 9. Mezi ty silnější patřilo například tornádo v Nejpíně (29.4.2023), dále tornáda v Lubné 2x (29.4.2023 , 10.6.2023) či Letovické tornádo (31.3.2023). Další velmi zajímavé tornádo v návaznosti na rotující přeháňku bez bleskové aktivity se vyskytlo 6.8.2023 v obci Zvěřínek.

(Mapa ukazující počty oblačných vírů (funnel cloudů) a tornád u kterých byl prokázán styk se zemským povrchem. M.Roháček 2023

Za vše může tornádo na jižní Moravě?

Dají se ale skutečně události posledního roku přisuzovat pouze lepší informovanosti lidí a "panice" po tornádu na Moravě? Z velké části nejspíš ano (řekněme tak 90%). Tornáda byla známá v naší zemi samozřejmě i před událostmi na jižní Moravě. I v dávnější historii nalezneme spoustu případů i silnějších tornád. Například v roce 1985 zasáhlo tornádo takřka o síle F3 obec Hlubočec nedaleko Ostravy. V roce 1900 se zas prohnalo poměrně silné tornádo Českou Lípou a okolím. Z novější éry uveďme například tornádo F3 v obci Milošovice, které se zde objevilo v květnu roku 2001 nebo "slavné" tornádo F3 v Litovli 9.6.2004. Lidé tedy rozhodně i dříve věděli co to je tornádo, jak vypadá a že se asi velmi vzácně může objevit i u nás.

Z tohoto faktu tedy plyne, že pokud někdo viděl výraznější nálevku, určitě si takovou událost pamatoval ať se odehrála v 90. letech nebo v roce 2023. Takové zážitky si pak lidé dříve předávali hlavně ústně a nyní se chlubí svými příběhy například v diskusních vláknech na sociálních sítích aneb ,,Já viděl tornádo před 10ti lety tam a tam a bylo to neskutečné" Myslím si, že pokud někdo viděl trombu, tornádo, nálevku a měl u sebe fotoaparát, tak 90% lidí napadlo takový jev vyfotit i v dřívějších letech (například 2008-2015). Mezitím došlo k velkému rozmachu a zlepšení fotoaparátů v mobilních telefonech, které už má dnes každý u sebe.

Znovu objevená příroda? 

To, co podle mě hraje větší roli je, že lidé "objevují objevené". Lidé co trávili větší čas v přírodě, ti dobře znají jak to vypadá "před bouřkou", aniž by jim to nějaký radar či meteorolog říkal. Až moderní doba zahnala lidi k počítačům a do virtuálního světa, kde vše sledují ze svých teplých domovů

A poté se to najednou stalo. Tornádo F4 na jižní Moravě a najednou všichni pozvedli hlavy k nebi a v úžasu začali sledovat každý temný oblak, který se přehnal nad hlavou. Z běžných oblaků typu mammatus se staly "konce světa" (notně upravené pomocí laciných aplikací v mobilních telefonech). Každý lom světla a temnější oblak se sleduje s úžasem.

Nemějme to lidem za zlé, ne každý strávil mnoho let pozorováním v terénu a proto prosím všechny zkušenější lidi, aby "začátečníkům" nebrali iluze. Meteorologie je krásná věda i koníček a není dobré začátečníkům celou věc znechutit přehnaným opravováním.

 Silné bouřky byly vždy součástí našeho klimatu. Někdy mohou svým vzhledem děsit. (M.Roháček 2023)

Nízká konvekce - tornáda:

Je nutné mít na paměti, že nejnebezpečnější tornáda jsou vázána výhradně na supercely. To jsou rotující bouře charakteristické silným rotujícím vzestupným proudem (mezocyklónou). Tornáda vázaná na ne-supercelární bouře, tedy "non-supercell tornadoes", bývají vesměs mnohem slabší a mají kratšího trvání. I tak mohou samozřejmě působit škody.

Jedním pravidlem, které se dá brát jako platné, je přítomnost či nepřítomnost stěnového oblaku. Wall cloud, jako jeden z hlavních průvodních jevů tornád, je tím co nám může pomoct odlišit, zda se jedná o tornádo nebezpečnějšího typu nebo ne. Pokud tornádo vzniká ze sníženiny pod základnou oblačnosti a celá buňka vykazuje známky rotace, pak tornádo může být silné. Pokud se tornádo spouští z nevýrazné ploché oblačnosti (ne z wall cloudu) a pozorujeme jen lokální rotaci (nikoliv rotaci celé bouřky), pak by tornádo nemělo být příliš silné.

Další kategorií jsou oblačné nálevky (cold-air funnel), které se země vůbec nedotýkají. Tyto krátce trvající víry jsou poměrně běžné. Někdy mohou být i větší a takřka se dotýkat zemského povrchu. V mapě nahoře jsou zakresleny i tyto větrné nálevky. Snažil jsem se dohledat co šlo (viz mapka nahoře) a některá místa nemělo cenu zakreslovat, protože by šlo o pozorování téže nálevky z různých úhlů. Je to jasná ukázka, že výskyt těchto nálevek je skutečně poměrně běžný a ukáží to jistě i následující roky, kdy už lidé "naučení" tyto jevy sledovat budou každý rok přinášet desítky hlášení o těchto malých vírech. 

 Typický oblak typu wall cloud (stěnový oblak). Někdy ho můžeme spatřit i na nízkých přeháňkách bez bleskové aktivity.

 Rotující přeháňky:

Autor článku vlastní i FB stránku, která vznila v roce 2022 Rohacek Research. Odkazuje na cca 15 let trvající výzkum, který je zaměřen na tzv. nízkou konvekci. Otázky, kde leží hranice pro to, co ještě nazývat supercelou a co ne, je někdy tenká a jedná se spíš o hru se slovy. Problém nastává u případů, které vizuálně vykazují jen částečné znaky supercel (například výrazný wall cloud), ale jinak radarově nemají žádné znaky, které by na supercelu poukazovaly. (Případ Zvěřínek a další pro ukázku databáze těchto jevů navštivte tento odkaz). Někdy se taková přeháňka může transformovat do silnější bouřky, či přejít do stadia řekněme "pravé supercely". To se například stalo i v roce 2021 v německém Großheide, kde se z nenápadné přeháňky rychle spustilo poměrně silné tornádo o síle F2-(F3). Výzkum těchto hraničních jevů stále probíhá a je nutné s jejich výskytem dále počítat a jsou součástí našeho klimatu stejně jako další meteorologické jevy.

Vliv změny klimatu?

Zatím žádná studie nepotvrzuje, že by počty tornád nějak významně narůstaly pod vlivem změn klimatu. V USA se občas tornáda stěhují více na jihovýchod (tzv. Dixie Alley), ale to je fenomén, který se v historii USA opakuje.

Je samozřejmé, že změna v teplotě oceánů má a bude mít vliv na oceánské proudy či rozložení tlakových útvarů. To v samém důsledku může napomoct vytváření synoptických situací, které budou více favorizovat výskyt tornád i v EU. K tomuto je ale nutné dodat, že tornáda v Evropě to budou mít vždycky "složitější" na rozdíl od USA. Ani ta sebelepší synoptická situace, která by nad planinami USA byla zaručenou pro vydání nejvyššího varování před tornády, může v Evropě skončit fiaskem.

I letos k tomu došlo dne 22.6.2023, kdy podmínky byly pro tornáda predikované jako velmi vhodné a následně se vše odehrálo jinak. Ani díky té nejlepší technice nebude možné přesně určit místo výskytu tornáda. To neumí ani v USA. Jediné co může pomoci určit jeho lokalitu je buď hlášení z terénu od lovců nebo například detekce létajících trosek pomocí radaru (korelační koeficient). 

Na co klima naopak má prokazatelný vliv je nárůst teplot, který pozorujeme i letos například ve Španělsku a Italii. Tyto extrémní vedra povedou místy ke katastrofálnímu suchu (někde k tomu už došlo) a to s sebou nese i nedostatek vody, škody v zemědělství a na to navazující další kulturní a sociální problémy. 

Nižší teploty-lepší dynamika:

Právě klima Evropy + samozřejmě i orografie, členitost terénu, je to co nás chrání před větším výskytem silných tornád. To co je více než jasné je to, že tornáda v Evropě favorizují spíše chladnější dny s teplotami tak do 23 stupňů. Nejdůležitjěším faktorem pro rozvoj tornád je dostatečně silný střih větru (zejména ve vrstvě 0-1 km). Naopak při tropických teplotách se nad Evropou většinou mísí velmi vlhký teplý vzduch, ale prakticky bez dynamiky (bez podpory střihu větru apod). V teplých letních dnech či po vlnách veder spíše hrozí plošné bouře doprovázené silným větrem (následně někdy hodnocené jako jev derecho). Supercely v návaznosti na vyšší teploty + spolu s dynamickou podporou jsou v EU vzácnější. Větší pravděpodobnost výskytu takových supercel je například v severních částech Itálie, kde je i největší podíl výskytu velmi silných krupobití (nad 5 cm). Takže ano, teoreticky může změna klimatu mít vliv i na výskyt tornád, ale i tak bude jejich počet limitován povahou evropského kontinentu.

 V horkých letních dnech se můžeme setkat s velmi silnými bouřkami ve formě linií (tzv. MCS). Někdy jsou takové bouře zpětně hodnoceny jako derecho. I takové bouře mohou být doprovázené tornády, ale většinou páchají škody hlavně nárazovitým větrem. (M.Roháček 2013)

Opuštění starých dogmatů a nová legislativa

Problémem Evropy je také to, že zde dlouho panovaly zastaralé "socialistické" názory (zejména ve východním bloku). Přecházely přes nás ,,čáry instability" a ,,z nebes hrozily húlavové límce", jak za dob Obrození. Tato doba naštěstí pominula a dostáváme se postupně do éry větší informovanosti a to nejen na poli laiků, dlouhodobých pozorovatelů, ale i meteorologů ,,samouků" či oficiálních představitelů.

Dle mého názoru se nacházíme v období jakési transformace, kdy zákonitě bude muset v průběhu následujících let dojít k některým změnám. Jedna z hlavních změn je například připravovaný zákon, který jasně vymezí povinnosti ČHMÚ v rámci krizového řízení. Hospodářská komora se už vymezila proti některým částem navrhovaného zákona (zejména sankční části) a tak se do 2 let nejspíš dočkáme situace, kdy se začneme dostávat (legislativně) na úroveň Německa. Otevřená datová politika bude s sebou přinášet mnoho možností pro výzkumné účely i mimo rámec oficiálních institucí.

Závěr:

Počty tornád stoupají zejména díky lepší informovanosti obyvatel a lepší dostupnosti tyto jevy zaznamenávat a předat informace dál. Vliv klimatu prokázán přímo není, ale nelze do budoucna zcela vyloučit, že změny v tlakovém poli mohou přinášet situace, které budou synopticky nahrávat výskytu tornád. (zatím se ale nic takového přímo neděje). Je nutné odlišovat supercelární tornáda od ne-supercelárních a od klasických oblačných nálevek, jejichž počet narůstá díky tomu, že lidé si více všímají toho co se děje na nebi a objevují "nový svět" a přírodu, na kterou jsme v moderní době pozapomněli. A tak nás znovu překvapuje a jsme jako malé děti co si musí "vše osahat". Sledování oblačných vírů, nálevek i slabých tornád má smysl a povede k lepší představě o tom jaký je jejich reálný počet nad naším územím a bude i cenným zdrojem dat pro budoucí generace.


 

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Okomentovat na twitteru

Okomentovat na facebooku


Více zpráv k tématu Počasí







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o. V

ISSN 1801-8688