Proč výstraha nevyšla? Proč se nám vyhnulo "to nejhorší", i když situace nevypadala růžově?

Proč výstraha nevyšla? Proč se nám vyhnulo "to nejhorší", i když situace nevypadala růžově? Na tuto a další otázky odpovídá meteoroložka Michaela Valachová v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

👩‍🔬 „Pro počasí je vzdálenost stovek kilometrů jako nic, obzvlášť pokud jde o přesnou lokalizaci bouřek. Nejsilnější projevy jsme nad naším územím čekali na severozápadě a západě Čech, nakonec se to nejhorší odehrálo v Německu,“ komentuje situaci meteoroložka Michaela Valachová z ČHMÚ. U nás nakonec byla naplněna kritéria „jen“ pro oranžovou výstrahu - tedy 2. nejvyšší stupeň ohrožení (místo 3. nejzávažnějšího). 

🔎 V průběhu noci i dopoledne konzultujeme v rámci Konvektivní skupiny ČHMÚ s kolegy z Amatérské meteorologické společnosti, z Evropské laboratoře pro silné bouře a přeneseně i s německou národní meteorologickou službou, proč se očekávání nenaplnila. Vzniku velmi silných bouří nahrává vysoká labilita v atmosféře, dostatečná vlhkost a příznivé proudění větru v různých hladinách, takzvaný střih větru. Většina modelů se shodovala na extrémních parametrech a také Německo mělo vydaný nejvyšší stupeň výstrahy. Také údaje z aerologické sondy naznačovaly velmi intenzivní bouři. 

⚡️🌩⛈ To, co je na předpovědi bouře nejtěžší, je určení místa a času, kde jednotlivé bouře vzniknou.

👉 Proč jsme si v ČR mohli oddechnout a to nejhorší se nám vyhnulo?

🔎 Příčinou bývá souběh několika faktorů a budeme tuto situaci analyzovat. V tuto chvíli můžeme říct, že vliv mohla mít mocnost zádržné vrstvy, díky které se bouře nad Bavorskem tvořily o několik hodin později oproti původním předpokladům, pozdější příchod bouří nad naše území, absence proudění ve výšce kolem tří kilometrů nebo možná i přítomnost prachu ze Sahary ve vyšších vrstvách atmosféry. To vše budeme prověřovat.