Špatný vstup české ekonomiky do Q2 neprospěl domácí měně (Komentář)

Data z tuzemské ekonomiky tento týden příliš nepotěšila. Domácí průmyslová výroba po březnovém oživení v dubnu meziměsíčně klesla o 1,9 % (ve zpracovatelském průmyslu ještě výrazněji o 2,7 %) a navázala tak na slabé výkony v lednu a únoru. Výhled pro tuzemský průmysl navíc není příliš optimistický, jak ukazují předstihové indikátory a negativní vývoj v zahraniční poptávce. Nedařilo se ani stavebnictví. Více k dubnovým produkčním statistikám najdete zde: https://bit.ly/460noDU. Údaje tržeb z maloobchodu a ze služeb zase potvrdily pokračující útlum spotřebitelské poptávky (více zde: https://bit.ly/3Chq7Ls). Přestože růst mezd na začátku roku zrychlil, mezičtvrtletně reálně klesly vlivem odeznění efektu úsporného tarifu a lednového přecenění zboží a služeb. To ukázala data vývoje mezd za celé první čtvrtletí (více zde: https://bit.ly/3NaSm3F). Celkově se tedy vstup české ekonomiky do druhého čtvrtletí příliš nepovedl a s ohledem na pokračující slabý výkon průmyslu v prostředí slábnoucí globální poptávky a výdajové umírněnosti domácností se tak rizika koncentrují ve směru další stagnace případně i poklesu ekonomické aktivity.

České koruně výše zmíněná data příliš neprospěla. Po posílení na začátku týdne všechny zisky následně odevzdala a na samotném konci týdne je zhruba o 0,4 % slabší. Klesly i korunové tržní sazby, v týdenním srovnání o zhruba 11-20 bb dle splatnosti, zatímco dolarové a eurové sazby mírně vzrostly. Nejvýznamnější pokles zaznamenal především velmi krátký konec křivky korunových sazeb spojený s očekáváním uvolňování domácí měnové politiky. Šance na zvýšení sazeb na nadcházejícím zasedání (21.6.) – podle nás nepravděpodobný scénář – zředil dnes zveřejněný rozhovor s víceguvernérkou E. Zamrazilovou. V dále zveřejněném rozhovoru T. Holub připustil možnost opatrného snižování sazeb na začátku příštího roku.

Ekonomika eurozóny dle finálního údaje stejně jako ve Q4 22 i v Q1 23 mezičtvrtletně klesla o 0,1 % a nejmenším možným poklesem tak splnila definici technické recese. I když při odhlédnutí od volatilních údajů Irska, jehož HDP nezachycuje reálnou ekonomickou aktivitu příliš dobře, ekonomika eurozóny v Q1 23 stagnovala (po poklesu o 0,1 % ve Q4 22). Slabé výkony v evropském průmyslu a již zmíněný negativní vývoj v globální poptávce – podložený daty z Číny, kde se oživení aktivity potýká s problémy – předznamenávají slabší výkon pro Q2. Klíčovou roli sehraje míra oživení spotřeby domácností, která v Q1 mezičtvrtletně opět klesla.

Data z druhé strany Atlantiku překvapovala vesměs negativně. Zklamal zejména výrazně slabší ISM index ze služeb (50,3 b vs konsensus 52,4 b) a nad očekávání byly zase vyšší týdenní statistiky o podpoře v nezaměstnanosti (261 tis. vs konsensus 235 tis.), byť tento indikátor je poměrně volatilní. Trhy nicméně vyhlížely především blížící se zasedání amerického Fedu a ECB, které jsou na programu příští týden.

Euro vůči dolaru posílilo až ke konci týdne a ve srovnání s pondělní otevírací úrovní je o 0,6 % silnější. Kromě české koruny ostatní středoevropské měny měly tendenci během týdne posilovat.Maďarský forint posílil o 0,4 %, nerozhodilo ho ani nad očekávání výraznější zpomalení tamní inflace v souvislosti s tempem uvolňování měnové politiky. Polský zlotý po úterním rozhodnutí tamní centrální banky o ponechání klíčové úrokové sazby na úrovni 6,75 % mírně posílil a v týdenním srovnání je o zhruba 1 % silnější.