Vicepremiér Ivan Bartoš vyzývá aktéry k diskusi o útlumu rodných čísel. Výsledkem může být i další odsun

„Zákon o útlumu využívání rodných čísel jsme jako vláda takříkajíc podědili. Prošel již v roce 2009 z popudu tehdejší vlády, pak došlo k několika odkladům a nyní ho řeší ministerstvo vnitra. Předchozí vláda hnutí ANO měla osm let na to se zákonem něco udělat nebo alespoň zadat analýzu jeho dalších nákladů, bohužel se na to vykašlali. Přitom sami odhlasovali, aby vstoupil v platnost v roce 2025. Proto je bizarní šíření poplašných zpráv ze strany ANO, které má jako obvykle máslo na hlavě. Faktem ovšem je, že je třeba řešit další postup. Jsem ochoten takovou diskusi se všemi relevantními partnery moderovat, což jsem uvedl již minulý týden na tiskové konferenci. Závěrečné rozhodnutí bude nicméně na ministerstvu vnitra, pod který zákon spadá, a vládě jako celku,“ uvedl Ivan Bartoš s tím, že konkrétně oslovil k setkání zástupce vnitra, NERV, relevantní resorty a orgány, zástupce byznysu a Hospodářské komory včetně jejího nově zvoleného prezidenta pana Zdeňka Zajíčka jakožto původního autora legislativy o rodných číslech.

Bartoš dále varoval, že se okolo rodných čísel se objevila ve veřejném prostoru také řada mýlek a dezinformací. Vicepremiér proto svolal na pátek 26. května tiskovou konferenci, kde na tyto dezinformace reagoval. Jasně deklaroval, že účinnost zákona není nyní prioritou ani jeho, ani této vlády. A že účelově vypuštěné vějičky do veřejného prostoru jen zvyšují nejistotu a snaží se vyvolávat paniku. Obavy z dopadů zákona vyjádřil zejména soukromý sektor, k čemuž přispěla i analýza zadaná Českou bankovní asociací, Českou asociací pojišťoven a dalšími subjekty. Popisovala náklady opatření v desítkách miliard, přitom výpočty obsahovaly řadu zásadních chyb i nelogičností, a čísla tak nebyla relevantní.

„Také je třeba zdůraznit, že nikdy nemělo jít o rušení rodných čísel, jak se někteří obávají. Rodné číslo bude mít každý člověk normálně dál. Jen se jím bude méně často ve styku s úřady muset prokazovat či ho někam zadávat, což je přirozený vývoj a dávno ho zažíváme. V praxi jde o vyměňování rodných čísel za identifikátory v registrech a systémech, aby například nikdo nemohl člověka účelově vyhledat a informace zneužít. Tedy taková pojistka proti šmírování a podvodníkům. Na straně státu k zavádění této ochrany už deset let postupně dochází, na běžné občany to nemá žádný vliv vyjma toho, že s úřady sdílejí méně citlivých údajů. Otázkou ale je soukromý sektor a zda má stát nyní finanční prostředky proces v bezprostřední budoucnosti dokončit,“ vysvětlil Bartoš.

Podle jeho slov je ochrana soukromí prioritou, kdy se za poslední léta v této oblasti hodně zlepšilo. „Ohledně výměny identifikátorů v systémech je nicméně i třeba reflektovat náročnou situaci, v které se jako země nacházíme. Za výrazného přispění předchozí vlády jsou veřejné finance ve špatné kondici. Máme tu krize vyvolané Putinovou válkou na Ukrajině, kdy zdražování nedopadlo jen na domácnosti, ale také mnohé firmy. Zároveň je za námi několik let pandemie a lockdownů. Podniky sice měly dost času se na změnu připravit, na druhou stranu rozumím i kontextu složitých posledních let, kdy se řešily akutně jiné problémy. Proto je za mě na místě otevřít diskuzi, zda účinnost zákona ještě neodložit, toto rozhodnutí však musíme udělat společně,“ doplnil Bartoš.