Schodek státního rozpočtu se dál výrazně zhoršil. I když je květen tradičně “slabým” měsícem a dochází k výraznějšímu zhoršení státního hospodaření, včerejší čísla opět překvapila spíše negativně

Schodek státního rozpočtu se v květnu dál výrazně prohloubil na 271, 4 mld. korun. I když je květen tradičně “slabým” měsícem a dochází k výraznějšímu zhoršení státního hospodaření, včerejší čísla opět překvapila spíše negativně. Prohlubování deficitu v druhé polovině roku se sice kvůli řadě důvodů může zpomalit (např. mimořádná dividenda od ČEZ), i tak se však celkový deficit v tomto roce pravděpodobně přiblíží 400 miliardám korun (versus náš současný odhad 360 mld. CZK a původně schválený rozpočet s deficitem 295 mld. CZK).

Problém je v tuto chvíli na jedné straně v rychlejším než očekávaném růstu některých výdajů - zejména některé výdaje spojené s řešením energetické krize (jako například neinvestiční transfery podnikům a domácnostem, které jsou již v květnu na 75 % plánovaných celoročních výdajů). Na druhé straně se ovšem pomaleji plní některé příjmy - například DPH přes rychlý nominální růst hospodářství roste meziročně pouze o 7,5 % (pravděpodobně kvůli zvýšení limitu pro registraci k dani) a inkaso spotřebních daní je o více než 7 % nižší (kvůli nižšímu výběru daní z nafty a tradičních tabákových výrobků).

Horší než očekávané hospodaření státu v letošním roce je sice z pohledu poslední prognózy ČNB lehce pro-inflační zprávou (poslední prognóza předpokládá deficit stejný jako schválený rozpočet) - jedná se však z pohledu inflačních rizik spíše o “staré číslo”. Věříme, že centrální banka bude více vpřed-hledící a bude se spíše orientovat na snahu vlády konsolidovat v následujících dvou letech veřejné finance. V tomto ohledu je třeba si uvědomit, že na inflaci nepůsobí samotná úroveň vládního deficitu, ale podobně jako například u kurzu koruny, spíše jeho očekávaná změna - a směrem k rokům 2024 a 2025 bude bankovní rada s vysokou pravděpodobností očekávat snížení deficitu veřejných financí - tedy “proti-inflační” působení vlády.

V eurozóně mezitím včerejší čísla ukázala na pokles květnové inflace meziročně na 6,1 % (vs. 7,0 % v dubnu). Výsledek ukazuje na rychlejší desinflaci, než očekával trh (6,3 %), za kterou stojí především levnější energie. Z pohledu reakční funkce ECB je však podstatnější vývoj jádrové inflace. Ta v květnu sice mírně poklesla (z 5,6 % na 5,3 %), ale stále vykazuje – a v nejbližších měsících se na to nic nezmění – vysokou míru persistence (především ve službách), která není střednědobě slučitelná s 2% inflačním cílem. Z pohledu červnového zasedání ECB (15.6.) nejsou včerejší inflační čísla natolik významným překvapením, aby centrální banka popřela svůj květnový forward guidance – v polovině června očekáváme další růst sazeb o +25bps na 3,5 %. Terminální sazbu vidíme na úrovni 3,75 % (podobně jako eurová křivka), pravděpodobnost vyššího vrcholu sazeb na 4 % se včerejšími čísly snížila.