Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 mld. CZK (Analýza makroindikátorů)

Stát do konce května hospodařil s deficitem ve výši 271,4 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za prvních pět měsíců roku v historii. Zatímco kumulované příjmy od počátku roku vzrostly meziročně o 9,8 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů tempo zvyšování spotřebitelských cen nadále výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021. V poměru k nominálnímu HDP je ale vzhledem k vysoké inflaci schodek státního rozpočtu oproti pandemickému období o něco mírnější.

Meziměsíční nárůst deficitu státního rozpočtu v květnu zrychlil z dubnových 33,8 mld. CZK na 71,4 mld. CZK. Květen však bývá tradičně měsícem, kdy se hospodaření zhoršuje výrazněji, a to hlavně vlivem rozdílu v sezónnosti výplat některých transferů a příjmových položek jako DPPO.

Za meziročním zhoršením salda státního rozpočtu o 82,1 mld. CZK stály především vyšší výdaje. Ty vzrostly oproti loňsku o 141,0 mld. CZK (17,8 %). Na tom se podepsaly zejména nárůst sociálních výdajů, pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií, dražší obsluha státního dluhu a vyšší investice. Výdaje na sociální dávky především v důsledku valorizací důchodů za prvních pět měsíců letošního roku narostly meziročně o 16,5 % (50,5 mld. CZK). Samotný systém důchodového pojištění do konce dubna (data za květen zatím nejsou dostupná) dosáhl rekordního schodku ve výši 27,8 mld. CZK (meziročně o 19,0 mld. CZK více).

Růst příjmové strany nadále zaostává za inflací. Celkové příjmy od začátku roku sice byly meziročně vyšší o 58,9 mld. CZK a relativně o 9,8 %. Meziroční růst cenové hladiny ale podle našeho odhadu za prvním pět měsíců dosáhl v průměru cca 14,5 %. K nárůstu příjmů nejvíce přispěly pojistné (24,5 mld. CZK), odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (12,2 mld. CZK), DPFO (10,8 mld. CZK), DPH (9,6 mld. CZK) a DPPO (7,1 mld. CZK). Inkaso DPH (meziročně vyšší o 7,3 %) z našeho pohledu indikuje, že reálná spotřeba domácností zůstala relativně utlumená. To souvisí s propadem reálných mezd, které zejména loni, a podle naší prognózy v průměru ani letos, nedokážou držet krok s růstem cenové hladiny.

Dodatečné výdaje prozatím nebyly vykryty mimořádnými příjmy, což ale odráží i jejich zákonnou splatnost. Na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny bylo dosud vybráno 12,2 mld. CZK, čímž již v podstatě byl naplněn aktualizovaný plán na celý rok (12,3 mld. CZK). Tzv. daň z neočekávaných zisků, ze které ministerstvo očekává v letošním roce příjmy ve výši 28,0 mld. CZK, se však v hospodaření státního rozpočtu projeví až ve druhé polovině roku.

Šance na splnění schváleného schodku v letošním roce ve výši 295 mld. CZK se znovu zmenšila. Deficit státního rozpočtu se od června do prosince v letech 2002-2022 v průměru prohloubil o 52 mld. CZK (v letech 2020-2022 o 181 mld. CZK). Ekonomický růst se navíc obnovuje pomaleji, než se původně očekávalo, což oslabuje dynamiku daňových příjmů. Současně se rozpočet potýká s dodatečnými výdaji, které v původním návrhu rozpočtu nebyly zohledněny (např. mimořádná valorizace starobních důchodů v objemu cca 15 mld. CZK, která se bude realizovat ve druhé polovině letošního roku). Ministr financí sice avizuje, že již příští týden přijde s úspornými opatřeními, které by se měly dotknout letošního roku. Nicméně rychlé prosazení a schválení takových změn je z našeho pohledu spojeno s velkou nejistotou. I v souvislosti s tím vidíme rizika našeho základního scénáře, který předpokládá v letošním roce deficit ve výši 315 mld. CZK, vychýlená směrem k ještě hlubšímu schodku.