Švédsko dokazuje, že smoke free society není utopie. Tabák tam kouří pouze 5,6% populace. V ČR je to 22%

I na letošní 31. květen připadá tradiční Světový den bez tabáku. Shodou okolností by se právě v roce 2023 mohlo Švédsku podařit stát se první smoke free society, tedy společností bez kouře. Švédská iniciativa jasně dokládá, že tato snaha není beznadějná – země je podle prezentovaných dat ukázkovým příkladem úspěšného snižování počtu kuřáků. V tom i v liberálním přístupu k alternativám by pak mohla zahraniční zkušenost posloužit jako inspirace pro ČR, jelikož přístup harm reduction je v současné době i odborníky považován za jediné účinné řešení pro omezení užívání legálních i nelegálních návykových látek. S tím souhlasí i Národní linka pro odvykání 800 350 000, jejíž garant ale zároveň varuje zejména před agresivním marketingem cílícím na děti a mladistvé.

Členské státy Světové zdravotnické organizace (WHO) se už v roce 1987 rozhodly vytvořit globální iniciativu, která si klade za cíl zvýšit povědomí o negativních účincích kouření – dnes ji známe jako Světový den bez tabáku. Její záběr se během desetiletí postupně rozšiřoval, a proto dnes už tento významný den nelze vnímat pouze z odborného zdravotnického hlediska. K osvětě zaměřené zejména na zdravý životní styl a prevenci srdečních i plicních onemocnění se přidávají další závažná celospolečenská témata v rámci diskuze o environmentálních dopadech kouře – vyšší riziko požárů, znečištění vzduchu, vody, či půdy, i velké množství energie vydané na výrobu cigaret. Tyto negativní dopady kouření ve svých životech každodenně pociťují i nekuřáci.

Ve Švédsku mění sen v realitu

Data a statistiky ze Švédska i nejnovější studie mezinárodní neziskové organizace Health Diplomats naznačují, že se skandinávská země už během letošního roku může stát tzv. smoke free society (společností bez kouře). WHO ji definuje jako společnost, ve které užívá tabák jen pět a méně procent obyvatelstva. V minulém roce kouřilo tabák 5,6 % Švédů, přičemž ještě před 60 lety ve Švédsku kouřil každý druhý muž. Během poslední 15 let ale došlo k redukci počtu kuřáků z 15 % na již zmiňovaných 5,6 %.

„V České republice denně kouří tabák více než 22 % populace. Představa společnosti, kde téměř nikdo nekouří, se proto v tuzemsku jeví jako vyloženě utopická. Situace ve Švédsku je ale důkazem toho, že sen o smoke free society je více než reálný. Je důležité zdůraznit, že Švédům se to podařilo bez postavení cigaret úplně mimo zákonné tržní prostředí. Což je model, o kterém se už nějakou dobu hovoří na Novém Zélandu, kde chtějí vychovávat smoke free generace právě tím, že jim absolutně znemožní přístup k tabákovým výrobkům,“ komentuje aktuální trendy Ladislav Dékány, adiktolog a odborný garant Národní linky pro odvykání 800 350 000.

Základem švédské strategie je tudíž příklon k nikotinu na úkor tabáku. Jak už samotný název napovídá, z podobné myšlenky vychází i logika Světového dne bez tabáku. Ani smoke free society není společností bez nikotinu – jde primárně o to, v jakých formách se nikotin užívá. Látky, které stojí za celou řadou onemocnění a které mnohdy způsobují úmrtí totiž vznikají při hoření tabáku. Jde zejména o dehet, ale také benzen, benzo(a)pyren a dalších tisíc látek, které spolu při hoření různě interagují a způsobují zdravotní obtíže. Problémem tedy není nikotin jako takový.

„Je ovšem nutné připomenout, že ani nikotin není bezrizikový a v podstatě jde o prudký jed již v poměrně malých koncentracích. Podstata však tkví právě v míře rizika. Pokud bychom porovnali zdravotní dopady dehtu a nikotinu, můžeme říct, že dehet je mnohonásobně škodlivější,“ vysvětluje rozdíly Dékány s tím, že při pohledu na švédskou realitu zjistíme, že počty uživatelů nikotinu jsou poměrově v podstatě totožné jako v tuzemsku. Švédové jej však nejčastěji užívá v podobě snusu (žvýkacího tabáku), který denně užívá cca 20 % tamního obyvatelstva.

Ani alternativy nejsou prosty rizika

Pokud srovnáváme rizikovost klasických cigaret a snusu, zjistíme, že snus je daleko méně rizikový. Menší rizikovost souvisí i s menším výskytem rakoviny, která je ve Švédsku o 41 % nižší než v ostatních státech Evropské unie. Snus ale není jediným alternativním produktem, který je v zemi k dostání – na trhu jsou běžně dostupné i elektronické cigarety, nikotinové sáčky či šňupací tabák. I tyto výrobky jsou ve Švédsku zvýhodněny v rámci národní politiky, což se projevuje např. nižším zdaněním oproti klasickým cigaretám. Jde o unikátní model kombinující prosociální zdanění na základě míry rizika, menší omezení marketingu firem a celkově otevřenější přístup.

„Švédsko svou protidrogovou politikou dokazuje, že přístup založený na snižování rizik má svoje opodstatnění a je v současné době jediným účinným řešením v rámci boje proti užívání návykových látek, které má uspokojivé výsledky. Pokud je zanechání kouření nepředstavitelné, zvážení alternativních tabákových výrobků může být jednou z cest, jak snížit negativní zdravotní dopady i na úrovni jednotlivců,“ zdůrazňuje garant Národní linky pro odvykání. Zvýšená pozornost ovšem musí být věnována faktu, že i alternativní nikotinové výrobky jsou určeny primárně pro kuřáky, což je aspekt, který zejména výrobci těchto produktů ve svém marketingu rádi upozaďují.

„Agresivní marketing některých produktů, kterým firmy cílí hlavně na děti a mladistvé, vzbuzuje domnění, že jde o nezávadný výrobek anebo minimálně výrazně zvyšuje atraktivitu produktu prostřednictvím lákavých balení a příchutí. Na jednu stranu mohou nalákat více uživatelů klasických cigaret, na stranou druhou mohou také nalákat děti a mladistvé, které by jinak užívat nikotin ani nezačali,“ uzavírá Ladislav Dékány a varuje, že i v souvislosti s nikotinem totiž hovoříme o látkové závislosti, na což by se nemělo zapomínat.