Bankovní systém musí být skutečně odolný, ne pouze iluzí stability - Víkendář

Prezident Minneapolis Fedu Neel Kashkari se domnívá, že přidávání dalších regulačních pravidel není řešením problémů v bankovním sektoru. Na CNBC hovořil o tom, že namísto ještě větší složitosti systému je podle něj lepší vydat se cestou jednoduchosti, konkrétně vyšším vlastním jměním bank, které by snižovalo jejich rizikovost. K tomu ekonomsamozřejmě odpovídal na dotaz týkající se jeho pohledu na další vývoj v ekonomice a v monetární politice.

Kashkari se domnívá, že vyšší základní jmění bank by bylo jednak jednodušší, ale také efektivnější cestou prevence problémů v bankovním sektoru. Odkazoval se i na analýzu samotné americké centrální banky, která podle něj už před lety ukazovala, že banky by měly mít více kapitálu. Pokud by tomu tak bylo třeba u Silicon Valley Bank, podle ekonoma by nemuselo dojít k odlivu depozit. Na uklidnění jejích klientů by totiž stačila informace, kolik má banka vlastního kapitálu,a tudíž jak je odolná.

Silicon Valley Bank se dostala do problémů poté, co realizovala ztráty na dluhopisových portfoliích a následně čelila obavám z finančních problémů. Ty vedly ke zmíněnému odlivu vkladů a vše skončilo zásahem regulátora. Podobné problémy se následně objevily i v dalších bankách, společným jmenovatelem byl přitomrychlý růst sazeb v posledním roce a s ním spojené ztráty na dluhopisech a finanční tlaky, kterým banky čelí. V souvislosti s tím se rozproudily diskuse o tom, že je třeba změnit regulaci menších bank. Jak ale bylo uvedeno, Kashkari míní, že lepší by byl jednoduchý přístup ve formě zvýšení vlastního kapitálu bank.

Ekonom v rozhovoru uvedl, že „banky nenávidí vysoký vlastní kapitál“, protože jim snižuje ziskovost. Podle něj je ale důležité brát v úvahu i to, jak výše kapitálu ovlivňuje rizikovost. A připomněl, že „během posledních patnácti let musela vláda přispěchat s pomocí a stabilizovat tak finanční trhy“. Bylo tomu tak během finanční krize, v roce 2020 a nyní. To je podle ekonoma pádnější argument než to, že vyšší kapitál bank by mohl omezovat úvěrovou nabídku.

Bankéři podle Kashkariho uvažují zejména o tom, že chtějí mít vyšší bonusy a vyšší cenu akcií a moc neuvažují o negativních scénářích. Vláda přitom v případě problémů zasahuje ne proto, že by chtěla zachraňovat bankéře, ale kvůli problémům, které by způsobila finanční nákaza a tenze v celém systému. K tomu ekonom dodal, že vždy, když vláda zasáhla a situace se uklidnila, panovaly naděje, že vše je vyřešeno. Ovšem problémy se po čase vrátily. Skutečně fungujícím řešením by tak podle něj bylo popsané zvýšení vlastního kapitálu bank.

Zdroj: CNBC