Vědu v Polsku čeká boom, zaměří se na digitální technologie
Vědu v Polsku čeká boom, zaměří se na digitální technologie
26.05.2023 / 08:19 | Aktualizováno: 26.05.2023 / 08:35
Polsko se dlouhou dobu neřadilo mezi etalony v oblasti financování vědy z veřejných rozpočtů, počtu odborných pracovníků ve výzkumu nebo aplikování vědeckých poznatků v průmyslu. To ale neznamená, že by se polská věda nerozvíjela. Vládní výdaje na vědu a výzkum dosáhly v roce 2021 dle údajů evropské statistické služby výše 1,44 % HDP. Přestože je to stále výrazně méně, než průměrných 2,26 % HDP mezi zeměmi Evropské unie, nedá se Polsku upřít, že se v posledních letech na ostatní členské země dotahuje.
Od svého vstupu do EU v roce 2004 Polsko kontinuálně snižuje svůj odstup od unijního průměru a nárůstem výdajů na vědu patří mezi unijní špičku. Vrchol nastal mezi lety 2019 a 2020, kdy se meziroční nárůst financování pohyboval okolo 11 %. Lepších hodnot dosáhlo v rámci EU pouze Řecko a Belgie. Přestože v průběhu pandemie COVID-19 investice do vědy v Polsku zpomalily, skok, který Polsko za uplynulých 20 let učinilo je markantní. V roce 2004, kdy unijní průměr výdajů na vědu a výzkum dosahoval 1,8 % HDP, vykazovalo Polsko třikrát nižší hodnotu, přesně 0,55 % HDP. V roce 2021 se Polsko s hodnotou 1,44 % HDP zařadilo mezi dvě “staré” členské země – Řecko a Španělsko – a na unijní průměr ztrácí 0,82 %. Pro srovnání lze uvést, že Česko si s výdaji na úrovni rovných 2 % stále stojí lépe.
Odstup od průměru členských zemí EU drží Polsko také v podílu odborníků ve výzkumu a vývoji na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. I zde se však pomalu dotahuje. V roce 2019 pracovalo ve vědě a výzkumu 0,99 % všech pracujících, což Polsku přisoudilo 19. místo mezi členskými státy. Ještě v roce 2008 však bylo Polsko na 25. příčce s podílem výzkumníků na ekonomicky aktivním obyvatelstvu 0,4 %. V souladu s výše uvedenými údaji stoupá Polsko také v žebříčku “Globálního inovačního indexu”, kde si mezi lety 2007 a 2021 polepšilo o 16 pozic z 56. na 40. místo.
Postavení soukromého sektoru
Při pohledu do soukromého sektoru - na základě dat z let 2019 až 2021 - lze konstatovat, že tahouny inovací v průmyslu i službách jsou velké podniky. Naopak malé a střední podniky mají prozatím rezervy. V průmyslu bylo v daném období za aktivně inovativní označeno 26,3 % podniků. Ve skupině velkých podniků s více než 250 zaměstnanci to však bylo 74,6 %. V početně nejvýznamnější skupině malých podniků do 49 zaměstnanců však jen 16,1 %. Obdobná je situace ve službách, kde v souhrnu bylo za inovativní označeno 22,2 % podniků. Mezi velkými dosáhl podíl inovativních 66,7 %, ale mezi nejpočetnějšími nejmenšími podniky jen 17,6 %. Jako aktivně inovující je v tomto případě brán podnik, který ve sledovaném období zavedl alespoň jeden produkt nebo inovaci podnikového procesu.
Odhlédneme-li od míry inovativnosti podniků dle jejich velikosti a zaměříme-li se na sektorové dělení, za nejinovativnější oblasti polského průmyslu můžeme označit výrobu farmaceutických výrobků, těžbu černého a hnědého uhlí, výrobu počítačových, elektronických a optických zařízení, výrobu koksu a ropných produktů a výroba chemických látek. Podobně lze určit nejinovativnější odvětví ve službách, zde patří výzkum a vývoj, pojišťovnictví a penzijní fondy, počítačové programování a poradenství, vydavatelství a informační služby.
Digitalizace i fungování systému vysokého školství mezi vládními prioritami
Priority polské vlády pro oblast vědy, výzkumu a inovací jsou stanoveny v dokumentu s názvem Národní vědecká politika. Široce pojatým cílem dokumentu je zlepšení kvality života, zajištění bezpečnosti a budování konkurenceschopnosti na mezinárodní scéně. Mezi jednotlivé dílčí priority pak patří zvýšení atraktivity kariéry v systému vysokoškolského vzdělávání a vědy, lepší přenos znalostí a technologií mezi vědou a průmyslem a snahu o technologickou nezávislost prostřednictvím vytváření polského "know-how" či podpora mobility akademické obce. Zvlášť zdůrazněnou prioritou je pak digitalizace společnosti a ekonomiky. Nejde jen o investice do technologického rozvoje, ale také do výuky práce s moderními digitálními technologiemi. Podporovány budou specializované studijní obory pro programátory, softwarové architekty, administrátory či datové analytiky. Strategický dokument má i bezpečnostní rozměr, jednou z priorit v oblasti digitálních technologií je tak i boj proti dezinformacím.
Mezinárodní vědecká spolupráce
Hlavní vědeckou institucí v Polsku je Polska Akademia Nauk sídlící ve Varšavě. Akademie sdružuje všechny polské vědecké instituce a dohlíží na jejich činnost. V rámci mezinárodní vědecké spolupráce podepsala polská akademie dohodu s českou Akademií věd o spolupráci na tříletých projektech zahrnujících výměnu vědeckých pracovníků mezi oběma zeměmi. Bližší informace k projektu jsou pro případné zájemce dostupné na tomto odkazu. Vedle Akademie Nauk existuje v Polsku vládní Národní centrum vědy, které je zodpovědné za mezinárodní spolupráci a mezinárodní vědecké projekty, včetně jejich financování.
Jakub Rudý, obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Varšavě
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz