cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  25.05.2023 15:56:34

Udržitelnost je pro ekonomy zásadním tématem

Jan Frait, viceguvernér ČNB
Přednáška připravená pro seminář „Udržitelnost, aneb jak se nezbláznit na finančních trzích“,
pořádaný The Financial Markets Association of the CR (ACI) a London Stock Exchange Group (LSEG),
Praha, 25. května 2023

Termín „udržitelnost“ je v ekonomické literatuře bezpochyby tím, čemu se v angličtině říká buzzword, tedy módním slovem užívaným pro označení často i docela odlišných věcí. V současnosti ho nejčastěji zaznamenáváme v souvislosti s udržitelností prostředí pro život zde na zemi. Ve své přednášce však budu nicméně raději postupovat podle hesla „drž se ševče svého kopyta“ a věnovat se tématu udržitelnosti z pohledu makroekonomického a finančního vývoje.

V 80. a 90. letech se na vrchol zájmu ekonomů dostala udržitelnost běžného účtu platební bilance a vnějšího dluhu. Nejvíce pozornosti se jí dostalo po asijské finanční krizi v roce 1997. V té době vypadal svět jinak než dnes – země, s jejichž měnami se obchodovalo na devizových trzích, zpravidla držely malé devizové rezervy a stabilitu měnového kurzu zároveň považovaly za prioritu makroekonomické politiky. V návaznosti na asijskou krizi došlo k úpravám hospodářské politiky v řadě zemí. Přestaly se spoléhat na nadnárodní řešení a začaly akumulovat vlastní devizové rezervy. V Evropě toto téma dnes příliš nerezonuje, neboť zavedení eura riziko externího šoku pro jednotlivé země výrazně snížilo, resp. vedlo k tomu, že toto riziko se transformovalo do rizik jiných. Evropané dnes riziko neudržitelnosti vnější bilance vnímají primárně jako něco, co se týká rozvíjejících se či rozvojových zemí. V obecné rovině jde ale o nadále vysoce relevantní téma, neboť dlouhodobější externí schodky bývají často dobrým indikátorem rozvíjející se makrofinanční nerovnováhy nebo ztráty konkurenceschopnosti.

Dvojčetem udržitelnosti vnější pozice je udržitelnost veřejných financí – fiskálních deficitů a státních dluhů. Termín „twin deficit“, tj. kombinace vnějšího deficitu a fiskálního deficitu, je strašákem dobře známým i z učebnic. V ČR nyní o riziku fiskální neudržitelnosti slýcháme dnes a denně, přičemž řada komentátorů ve snaze o získání pozornosti zjevně přehání. Navzdory vysoké zadluženosti vlád většiny vyspělých zemí je svrchované riziko minimálně v kapitálové regulaci považováno za nízké a banky ke svrchovaným expozicím vytvářejí minimum kapitálu. V Evropě se zhruba od roku 2012, kdy centrální banky eurozóny a následně i dalších zemí začaly masově nakupovat státní dluhopisy, na svrchované riziko víceméně zapomnělo[1]. To se v nejbližší době asi nezmění, neboť neočekávaný inflační šok z posledních dvou let – pokud nebude následován deflačním šokem – aktuálně vnímanou úroveň svrchovaného rizika spíše zmírní než naopak. Jsme svědky docela vzorové ukázky finanční represe[2], jejímž prostřednictvím kombinace zvýšené inflace při jen dílčím nárůstu výnosů dlouhodobých úrokových sazeb pomáhá dlužníkům na úkor věřitelů. Ve statistikách to zaznamenáváme ve formě poklesu dluhových poměrů. Z historického pohledu nejde o nic výjimečného, ale zároveň platí, že tento způsob snižování relativní zadluženosti není jednoduché pravidelně „beztrestně“ opakovat. Podle mého názoru je víceméně pravidlem, že jakmile na určitý typ rizika zapomeneme a začneme ho považovat za věc minulosti, jsme již na dobré cestě se s ním znovu setkat. Zda to bude za pár let nebo za dekádu, si netroufám odhadovat.

Nedávno se na vrchol žebříčku zaslouženě vyšplhalo téma udržitelnosti zadluženosti soukromého sektoru[3]. Ekonomové si uvědomili, že dluhy nefinančních podniků či domácností v řadě vyspělých i rozvíjejících se zemí tak trochu nepozorovaně narostly do úrovní, při nichž výraznější zvýšení úrokových sazeb prudce zvyšuje dluhovou službu a vyvolává rizika pro finanční stabilitu i pro ekonomickou aktivitu. Současná inflační vlna pomáhá soukromým dlužníkům podobně jako vládám. Je zároveň docela pravděpodobné, že dlouhé období mimořádně nízkých úrokových sazeb je za námi a podmínky pro bobtnání privátních dluhů tak budou méně příznivé. Finanční instituce budou mít sice méně nového byznysu, ten ale zároveň bude trochu bezpečnější.

V posledních týdnech jsme pak zažili vlnu zájmu o udržitelnost obchodních modelů bank. To není nové téma, neboť před pár lety převládalo očekávání, že banky ve významné míře ztratí pozici v platebním styku, jejich roli převezmou fintechové firmy a tradiční bankovní podnikání bude vystaveno těžkým zkouškám. To se víceméně nestalo, namísto toho se do některých zahraničních bankovních sektorů vrátilo jako přílivová vlna tradiční riziko likvidity. Po globální finanční krizi se na něj také tak trochu zapomnělo. Centrální banky nejprve zaplavily trhy likviditními facilitami a regulace pak bankám stanovila povinnost udržovat likviditní poměry označované jako LCR a NSFR. Navzdory tomu se začaly tu a tam prosazovat neudržitelné modely řízení likvidity, když prostředí mimořádně nízkých sazeb klienty motivovalo k držbě vkladů na viděnou a banky k nákupům dlouhodobějších aktiv ve snaze dosáhnout alespoň nějakých výnosů. Pak vyskočila inflace a úrokové sazby se zvýšily. A najednou se ukázalo, že šoky do likvidity mohou některé banky docela rychle sestřelit, neboť centrální banka nebude ochotna jejich základní zodpovědnost za udržování likvidity za každé situace naplňovat místo nich.

Aby toho nebylo málo, tvůrci měnové politiky jsou v těchto dnech varováni před rizikem neudržitelnosti inflace na úrovni inflačních cílů. Nejeden ekonom a analytik tvrdí, že inflace sice brzy velmi rychle klesne, ale bez dalšího zvýšení sazeb se následně bude pohybovat spíše na 5% úrovni. Na toto téma jsem hovořil před pár týdny rozsáhle v Ostravě[4] a dnes se proto omezím na konstatování, že ekonomové prognózovat inflaci nijak zvlášť dobře neumí a zasvěcené prognózy hovořící nyní o tom, jak inflace bude v dalších letech příliš vysoká, jsou podobně validní jako ty, které donedávna říkaly, že bude naopak příliš nízká.

Možná si po mé přednášce budete klást otázku, zda úvahám ohledně udržitelnosti, kterou většinou nejsme schopni spolehlivě kvantitativně definovat, nevěnujeme až příliš velkou pozornost. To si nemyslím. Soustředění se na debatu ohledně udržitelnosti považuji za způsob, jakým se chráníme sami před sebou, protože si uvědomujeme, že máme tendenci zacházet v řadě věcí na hranu či za ni. Snaha vykolíkovat si prostor tak, aby to, co děláme, mělo určitou rozumnou hranici, je na finančních trzích důležitější než v některých jiných odvětvích, protože se zde ve velkém rozsahu pracuje s prostředky, které finančním institucím svěřili klienti, ne s prostředky vlastními. Je proto normální, že ČNB jako regulátor požaduje od finančních institucí, aby pozorně hodnotily rizika, která podstupují. Ale je také přirozené, že finanční instituce od ČNB očekávají, že nebude paranoidní a nebude vidět riziko za každým rohem. Pokud budeme tyto principy dodržovat, budeme vytvářet podmínky pro to, co se v učebnicích ekonomie označuje za dlouhodobý udržitelný růst. A jakkoli je dnes na termín „růst“ řada lidí alergická, většině z nás právě o toto jde.


[1] Jan Frait, Zlatuše Komárková: Deset let od eskalace dluhové krize eurozóny. čnBlog, září 2021.

[2] Jan Frait: Finanční represe znovu na scéně? čnBlog, srpen 2021.

[3] Jan Frait, Simona Malovaná: Svět na konci pandemie: pyramida z dluhů. čnBlog, červen 2021.

[4] Jan Frait: Monetární makroekonomie a centrální banky v turbulentních dobách. Přednáška pro konferenci MEKON 2023, Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava, Ostrava, 17. březen 2023.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688