Předběžný výsledek průzkumu PMI pro eurozónu za letošní květen naznačuje zpomalení tempa hospodářského růstu

Předběžný výsledek průzkumu PMI pro eurozónu za letošní květen naznačuje zpomalení tempa hospodářského růstu.

Úroveň kompozitního indikátoru PMI vykázala v květnu první meziměsíční pokles od loňského října, úroveň kompozitního indikátoru PMI je ovšem i nadále vysoká a signalizuje pokračující mezičtvrtletní růst HDP eurozóny.

Tahounem růstu ekonomické aktivity je sektor služeb, zatímco průzkum pro zpracovatelský průmysl signalizuje pokles aktivity.

V samotném květnu se dle průzkumu PMI prohloubil propad aktivity ve zpracovatelském průmyslu, zatímco v sektoru služeb došlo ke zpomalení růstu.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v květnu dle předběžných výsledků klesl z dubnové úrovně 54,1 na úroveň 53,3, což představuje tříměsíční minimum.

Finanční trh očekával pokles kompozitního PMI indikátoru na úroveň 53,5.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Kompozitní PMI indikátor je nad úrovní padesáti bodů pátý měsíc v řadě a průzkum PMI naznačuje, že ekonomika eurozóny pokračuje v mírném růstu poté, co v letošním prvním čtvrtletí vykázal HDP eurozóny mezikvartální růst 0,1 %.

Detaily květnového PMI průzkumu vykreslují smíšený obrázek, obdobně jako v předchozích měsících.

PMI ve zpracovatelském průmyslu v květnu klesl z úrovně 45,8 na 44,6 (tržní odhad počítal s nárůstem na úroveň 46,0), což představuje čtvrté meziměsíční zhoršení PMI indikátoru pro zpracovatelský sektor v řadě a jde o nejnižší úroveň od května 2020, kdy byla aktivita zasažena první vlnou pandemie covidu.

PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu v květnu klesl z úrovně 48,5 na 46,3, což představuje šestiměsíční minimum.

Nové objednávky ve zpracovatelském průmyslu dle průzkumu PMI nadále klesají, v samotném květnu se tempo poklesu nových objednávek prohloubilo.

PMI průzkum zároveň naznačuje pokračující zmírňování cenových tlaků ve zpracovatelském sektoru.

Ceny vstupů ve zpracovatelském sektoru klesly třetí měsíc v řadě a nejvýraznějším tempem od února 2016, prodejní ceny ve zpracovatelském průmyslu v květnu meziměsíčně klesly poprvé od září 2020.

Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v květnu klesl z 56,2 na úroveň 55,9: na své dvouměsíční minimum (trh očekával pokles na úroveň 55,5).

V případě celkového PMI indikátoru ve službách šlo o první meziměsíční pokles od loňského listopadu

Sektor služeb hlásí pokračující růst nových objednávek, v květnu bylo ale tempo růstu nových objednávek nejslabší za uplynulé 3 měsíce.

Zároveň ve službách dle průzkumu PMI pokračuje růst nákladů poměrně výrazným tempem, v samotném květnu ale bylo tempo růstu vstupních cen i tak nejslabší od srpna 2021.

Růst prodejních cen je v sektoru služeb výrazný a v květnu v porovnání s předchozím měsícem zrychlil.

Květnový průzkum PMI podporuje názor, že ekonomická aktivita v eurozóně bude v průběhu jarních měsíců pokračovat v růstu, dynamika růstu se ale může začít zpomalovat.

Jako pravděpodobný scénář se nabízí, že zpřísňování podmínek pro poskytování úvěrů ze strany bank povede zejména v letošním druhém pololetí a dále počátkem roku 2024 k ochlazení výkonu ekonomiky eurozóny.

Průzkum PMI zároveň naznačuje zmírňování inflačních tlaků v eurozóně, obrázek nicméně zůstává nevyrovnaný v podobě odeznívání cenových tlaků ve zpracovatelském průmyslu a jejich přetrvávání na vysoké úrovni v případě služeb.

Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny včetně Německa smíšené signály.

Růst celkové hospodářské aktivity v eurozóně je obecně příznivým signálem.

Nicméně, je patrné, že hospodářský růst je tažen skrze sektor služeb, zatímco situace ve zpracovatelském průmyslu je slabší, což pro středoevropské průmyslové výrobce a exportéry není ideální prostředí.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.