Je možné vyhlásit veřejnou zakázku, resp. je možné uzavřít smlouvu s dodavatelem, aniž by měl územní samosprávný celek v rozpočtu zajištěné veškeré finanční prostředky?

Tento postup je možný a není v rozporu s platnými právními předpisy za předpokladu, že má územní samosprávný celek pro připravovanou finanční operaci zajištěné finanční zdroje.

Zákon o finanční kontrole upravuje povinnost provádět předběžnou řídicí kontrolu u všech plánovaných a připravovaných finančních operací. Proto podléhá jak vyhlášení veřejné zakázky, tak i smlouva s vybraným dodavatelem, jakožto finanční operace, schvalovacímu postupu řídící kontroly. V rámci předběžné řídící kontroly před vznikem závazku je postupováno podle ustanovení § 26 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, příkazcem operace a správcem rozpočtu.

Příkazce operace je povinen podle § 13 vyhlášky č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole (dále jen „prováděcí vyhláška“) ověřit, zda je připravovaná finanční operace nezbytná k zajištění stanovených úkolů a schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy, zda je v souladu s právními předpisy, principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti, zda jsou ošetřena příslušná rizika související s finanční operací a zda je doložena věcně správnými a úplnými podklady.

V rámci schvalovacího postupu předběžné řídící kontroly před vznikem závazku dále povinně vystupuje správce rozpočtu, který kromě jiného ověřuje, zda je finanční operace v souladu se schválenými veřejnými výdaji, programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky (viz ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) prováděcí vyhlášky.

Správce rozpočtu dále prověřuje rozpočtová rizika, která se při uskutečnění operace mohou vyskytnout, zejména v souvislosti s dopadem uskutečnění operace na zdroje financování činnosti orgánu veřejné správy použitelné v příslušném rozpočtovém období a s potřebou zajištění zdrojů pro financování činnosti tohoto orgánu v navazujícím rozpočtovém období (viz ustanovení § 13 odst. 4 písm. d) prováděcí vyhlášky).

Výše uvedené znamená, že v případě, kdy v čase schvalování budoucí finanční operace (zde vyhlášení veřejné zakázky, resp. uzavření smlouvy s dodavatelem) nejsou výdaje v potřebné výši zahrnuty v rozpočtu, může správce rozpočtu schválit operaci v souladu s ustanovením § 13 odst. 6 prováděcí vyhlášky, které mu umožňuje stanovit omezující podmínky provedení finanční operace. Omezující podmínkou realizace výdajové operace v tomto případě bude zajištění peněžních prostředků, kterou správce rozpočtu písemně uplatní při schválení finanční operace. Pro doplnění uvádíme, že tyto prostředky může územní samosprávný celek zajistit např. použitím peněžních prostředků na svých bankovních účtech nebo úvěrem (tj. pokud má ÚSC uzavřenou úvěrovou smlouvu nebo povolený úvěrový rámec).

Schvalovacím postupem příkazce operace a správce rozpočtu není stanovena povinnost rezervování či alokování finanční částky v rozpočtu orgánu veřejné správy. Z pohledu zákona o finanční kontrole tedy skutečnost, že v rozpočtu nejsou zajištěny finanční prostředky ke krytí dané finanční operace, není překážkou pro provedení předběžné řídící kontroly před vznikem závazku. Z hlediska zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je podstatné, aby v případě, že rozpočet s příslušným výdajem nepočítá, provedl příslušný orgán územního samosprávného celku rozpočtové opatření (§ 16), a to před provedením rozpočtem nezajištěného výdaje, tj. nejpozději před provedením úhrady. Z důvodu snížení rizika však lze doporučit, aby bylo rozpočtové opatření provedeno současně se schválením příslušné smlouvy. Zároveň lze doporučit, aby v případě realizace víceleté smlouvy, byl aktualizován střednědobý výhled rozpočtu (§ 3), v němž by bylo zohledněno očekávané finanční plnění v dalších letech. V tomto případě pak platí, že územní samosprávný celek má povinnost do návrhu rozpočtu na další rok(y) zahrnout předpokládané výdaje vyplývající z již uzavřené smlouvy.