Na MU vznikl arménský kabinet, chce být chloubou v republice

Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vznikl Kabinet pro arménské umění a kulturu, který spolufinancuje arménské ministerstvo kultury. Bude systematicky zkoumat a popularizovat kulturní dědictví Arménie patřící mezi světový unikát.

Arménský kabinet je součástí Centra raně středověkých studií při Semináři dějin umění Filozofické fakulty MU a vede ho Ivan Foletti, který je zároveň vedoucím dvaadvacetičlenné výzkumné skupiny zaměřující se na středověké umění, jeho recepci a v tomto kontextu i na dějiny Kavkazu a jeho umělecké produkce. V rozhovoru pro Magazín M přibližuje, proč kabinet vznikl a co je jeho cílem.

Proč se zaměřujete zrovna na Arménii?

Do oblasti Kavkazu jezdíme na několikatýdenní exkurze se studenty dějin umění už více než osm let. Tato oblast patří mezi světový unikát a nachází se tam neskutečné množství pokladů z období mezi 7. a 13. stoletím. Takové množství pokladů v daném období nikde jinde na světě nenajdete. Důvod, proč tomu tak je, je jednoduchý země se nacházela na křižovatce cest mezi Evropou a Asií a vedla tudy jedna z tras Hedvábné stezky z Číny do Evropy. Díky tomuto faktu jsme měli na našich výpravách se studenty šanci prozkoumat a zdokumentovat neuvěřitelné historické unikáty, například zlaté a stříbrné poklady, smalty, deskové malby nebo stříbrně tepané ikony, nemluvě o úžasně zachovalé křesťanské architektuře a množství kostelů a klášterů. A to navíc velká část pokladů ukrytá v kostelích a klášterech doposud nebyla ještě objevena.

Proč kabinet vznikl? A co bude jeho hlavním cílem?

Protože Arménie je na mezinárodní úrovni extrémně málo studovaná a počet expertů, který se věnuje výzkumu v této oblasti, se pohybuje v jednotkách. My jsme za ta léta výzkumných výprav a následných diplomových prací vychovali poměrně dost studentů, z nichž už se stávají specialisté na danou oblast a také jsme získali dva prestižní granty od Evropské unie a Lead Agency ve spolupráci Grantové agentury ČR a Švýcarského národního fondu FNS, díky nimž se můžeme věnovat například specifickému výzkumu mapujícímu přepisování dějin na Kavkazu. Pracujeme také, ve spolupráci se švýcarskou univerzitou v Lausanne, na unikátní databázi čítající přes 1500 fotek arménského umění, která zaručuje uchování a předávání materiálů dalším generacím. Navíc, téma ve spojení s unikátním know-how, které na MU máme, má potenciál, aby se kabinet stal chloubou v republice, jako je například na Karlově univerzitě Ústav egyptologie.

Ale ze své podstaty nejde o výzkum národního charakteru, že?

Samozřejmě v tuto chvíli již spolupracujeme s odborníky z Harvardu i s univerzitami v Benátkách, Londýně, Oxfordu, Bernu, Budapešti nebo Florencii. Zároveň jsme ale aktivní i na lokální úrovni a snažíme se vzdělávat českou veřejnost a posilovat díky přednáškám pro veřejnost povědomí o oblasti Kavkazu, která je stále více navštěvovaná turisty zejména kvůli nádherné přírodě, úžasným horám a jedinečné kultuře. Pro laickou veřejnost jsme dokonce letos vydali čtyřsetstránkovou knihu Jižní Kavkaz, kterou napsali naši studenti. Je to průvodce 40 památkami regionu Arménie a Gruzie a už je skoro vyprodaná, ale chystáme její dotisk. Také máme poměrně širokou základnu fanoušků na sociálních sítích, náš Twitter má přes 2000 sledujících, Instagram přes 1300 fanoušků a youtubový kanál, kam dáváme i odbornější přednášky, dokonce skoro 1700 fanoušků, takže náš popularizační obsah se dostává k velkému množství lidí.

Takže popularizace hraje ve vašem výzkumu klíčovou roli?

Ano, ale jde nám i o něco jiného, troufl bych si dokonce říct o mnohem víc. Chceme se aktivně účastnit ochrany arménského kulturního dědictví, což je zejména v současné geopolitické situaci dost náročné, ale naprosto klíčové. Reálně dnes totiž hrozí, že některé památky už brzy nebudou existovat, protože v Turecku dochází k dearmenizaci památek a v oblasti Náhorního Karabachu k jejich úplnému ničení, což vidíme i ze satelitních záznamů, které také používáme v rámci výzkumu. V ideálním případě bychom tak chtěli lokální populaci v Turecku a Ázerbájdžánu přesvědčit, že jsou to i jejich památky a že by měli jedinečné kulturní dědictví chránit, protože je součástí jejich historie bez ohledu na náboženské a etnické rozdíly. To už je ale velmi složité a vyžaduje to diplomatická jednání.

Arménský kabinet existuje na MU teprve chvíli. Jaké aktivity letos chystáte?

Úzce spolupracujeme s arménským ministerstvem školství i arménským velvyslanectvím v Česku na projektu s názvem Arménské umění a kultura: Ohrožené dědictví, jehož cílem je popularizace arménského kulturního dědictví nejen mezi českou veřejností. V rámci aktivit jsme letos také uspořádali přednášku o hlavním městě středověkého Arménského království Ani, které leží v současném Turecku, a promítli jsme film z produkce Centra raně středověkých studií Na křižovatce mezi světy: Středověká Arménie. Natočili jsme taky jeden díl našeho podcastu Středověk (jinak) trvá, který byl zaměřen na ničení středověkého dědictví.

A plánujeme řadu dalších aktivit, například natočit další díl podcastu Středověk (jinak) trvá, uspořádat panelovou výstavu Ohrožené dědictví: památky středověké Arménie a jejich příběhy v Knihovně Jiřího Mahena, jejíž vernisáž bude 5. října, i promítání nového dokumentárního snímku s názvem Lost Gems: Ani and its Hinterlands s českými titulky, které se má konat 6. prosince v Univerzitním kině Scala. Letos ale také vyjdou supplementum našeho odborného časopisu Convivium věnované arménskému umění v pozdní antice a monografie s názvem Cultural Interactions in the Medieval Subcaucasian Region: Historiographical and Art-Historical Perspectives.

A doufáme, že v následujících letech vzniknou další zajímavé publikace nejen pro odbornou, ale i laickou veřejnost, o které bude takový zájem jako o naše dosavadní publikace.