Národní soustava kvalifikací pomáhá těm, kdo chtějí lepší práci. Povědomí o ní stoupá

 Na podzim 2021 a začátkem roku 2023 v rámci projektu UpSkilling, který realizuje Národní pedagogický institut ČR (NPI), proběhlo 1. a 2. kolo zatím největšího dotazníkového šetření, které se zabývalo zjišťováním znalostí a úrovně povědomí o Národní soustavě kvalifikací (NSK) u cílových skupin – školy, Úřad práce a vybraní zaměstnavatelé. NSK je průběžně budovaný, státem podporovaný a občany i zaměstnavateli využitelný registr profesních kvalifikací existujících na pracovním trhu v ČR. Umožňuje zájemcům získat celostátně uznávané osvědčení o jejich kvalifikaci, aniž by museli zasednout do školních lavic. Pomáhá všem, kdo se vydávají na cestu za lepší prací s cílem získat plnohodnotnou kvalifikaci a lepší pracovní uplatnění.

 Provedené šetření, které společnost Moore Czech Republic s.r.o. realizovala ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí a Unií zaměstnavatelských svazů ČR, je unikátní svým rozsahem. Do dotazníkového šetření se zapojilo 998 středních a vyšších odborných škol, 1455 zaměstnavatelů (z nich bylo 419 z firem s více než 100 zaměstnanci) a 233 zaměstnanců z 85 krajských poboček úřadů práce (ÚP). Zároveň se podařilo docílit vysoké návratnosti dotazníků. U škol návratnost dosáhla úrovně 81,3 % ze všech oslovených škol v ČR.  U ÚP se do průzkumu zapojili zástupci z 94 % poboček ÚP ČR zabývajících se rekvalifikacemi a poradenstvím. „Klíčové pro správné změření dopadů projektu UpSkilling bylo dosáhnout velmi vysoké návratnosti u všech cílových skupin, což se nakonec podařilo splnit,“ komentuje Tomáš Buriánek, Senior Manager Moore Advisory CZ.

 Znalost a způsoby využívání NSK se napříč cílovými skupinami výrazně liší. Znalost a povědomí je na velmi vysoké úrovni u zaměstnanců Úřadu práce ČR. Naprostá většina dotazovaných pracovníků (94 %) zná praktické možnosti využití NSK a 79 % NSK také využívá. Nejčastěji je NSK využívána pro potřeby rekvalifikací a při zkouškách z profesních kvalifikací. V případě středních a vyšších odborných škol je NSK známa pro 77 % z oslovených škol, nicméně využívá ji aktivně pouze 22 %. NSK je nejčastěji východiskem pro vytvoření nabídky vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů i pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Výrazně nejnižší znalost a povědomí je u cílové skupiny zaměstnavatelů, kde NSK zná 35 % a využívá ji pouze 10 % ze subjektů zapojených do realizovaného šetření.

 Zásadním a pozitivním zjištěním je celkový nárůst znalostí a povědomí mezi 1. a 2. kolem dotazníkového šetření. Zvýšení úrovně znalosti NSK nastalo především u zaměstnavatelů, kde byla výchozí úroveň znalostí/povědomí nejnižší, u škol a ÚP práce byla v rámci prvního kola úroveň vysoká.

 Znalost NSK u zaměstnavatelů vzrostla z 26 na 35 %. Dále mezi zaměstnavateli vzrostla znalost praktických možností využití NSK (z 18 na 32 %) a míra využívání NSK (z 5 na 10 %). 

 Na zvýšení povědomí a využívání NSK měly významný podíl workshopy, které byly součástí aktivit projektu UpSkilling a odehrály se ve dvou vlnách v každém kraji. “Velmi kladně lze hodnotit zejména nárůst míry využívání mezi jednotlivými koly šetření na dvojnásobek. Nicméně celková čísla mají stále potenciál růstu, zvláště u zaměstnavatelů, kteří zaostávají za školami a Úřady práce,“  komentuje Tomáš Buriánek. 

 Dle výsledků šetření plánují jeho účastníci NSK využívat i do budoucna. Školy dále plánují využít NSK při tvorbě a realizaci vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů, s tím souvisejících zkoušek z profesní kvalifikace a při tvorbě školních vzdělávacích programů. Úřady práce plánují využít NSK při realizaci rekvalifikačních programů a jako zdroj informací. „Je nutné dále pokračovat v těchto aktivitách, jako jsou výše zmiňované workshopy především pro zaměstnavatele z důvodů naplnění potenciálu využití NSK. Aby systém NSK mohl fungovat co nejefektivněji, je zapotřebí, aby jej využívaly všechny cílové skupiny. V současné době je míra využívání NSK patrná u škol a ÚP a je tedy potřeba zaměřit pozornost na využívání NSK u zaměstnavatelů,“ říká RNDr. Miroslav Procházka, CSc. z NPI ČR.