Žáci s Česka a Polska společně bránili jadernou elektrárnu

Kybernetické cvičení určené pro žáky středních škol se odehrálo na půdě Střední průmyslové školy a Střední odborné školy ve Dvoře Králové nad Labem a bylo rozložené do čtyř dnů. Nejprve se uskutečnilo krajské kolo pro žáky z regionu. Následovalo dvoudenní mezinárodní cvičení pro krajský výběr, který řešil úkoly ve spolupráci s Poláky a Czech Cybertron 2023 zakončilo kolo pro děti z celé republiky, každý kraj do Dvora mohl vyslat dva žáky a pedagoga jako doprovod.

Žáci měli během Czech Cybetronu za úkol ubránit infastrukturu a řídící systémy elektrárny před možnými kybernetickými útoky. Pro tyto potřeby pořadatelé dva roky vyvíjeli model atomové elektrárny a rozvodové sítě elektrické energie.

„Při výrobě modelu jsme vše konzultovali s odborníky na jadernou energii, všechny procesy jsou podle standardů skutečné jaderné elektrárny,“ uvedl jeden ze školitelů cvičení Tomáš Suchan. Podle jeho slov se v jaderné elektrárně vše podřizuje bezpečnosti, takže její správci jsou velmi opatrní při zavádění nových technologií a sázejí zejména na osvědčené a bezpečné postupy. Příkladem toho může být například jehličková tiskárna, ze které co chvíli s drnčením popoleze kus papíru posetý údaji. Kontrast mezi nejmodernější digitální technikou a starou tiskárnou umocňuje ještě pocit blízkosti jaderné reaktoru. Má to však velmi jednoduchý důvod.

„Když se v jaderné elektrárně vypnou monitory, tak obsluha nemůže odečítat údaje, co se děje v reaktoru. Výstup k jehličkové tiskárny je proto sice starý, ale osvědčený a bezpečný způsob, jak získat informace,“ doplnil Tomáš Suchan.

Cvičení Czech Cybetron tak spočívalo v aktivní obraně před kybernetickým útokem. Tým pořadatelů se pokusil elektrárnu poškodit, například získat kontrolu nad reaktorem. Mezinárodní tým žáků tak musel zjistit, co se děje, provést forenzní analýzu útoku a následně odříznout útočníka a navrhnout přenastavení aktivních prvků obrany tak, aby se aktuální forma útoku už nemohla opakovat.

Kromě obrany si účastníci vyzkoušeli i práci „z druhé strany“ a museli se za pomocí svého počítače nabourat do ovládacího systému informační tabule či velkých digitálních hodin a změnit na nich čas. To nebylo jen tak jednoduché, protože hodiny byly napojené na GPS a čas se u nich určoval podle časového pásma. Úspěšný řešitel tohoto úkolu tak musel systém přesvědčit, že se nachází v jiné časové zóně, což mu umožnilo pohodlně měnit čas podle své potřeby.

Fotogalerie