Hamižflace, aneb ekonomika jako čerpací stanice
Ten fenomén známe všichni velmi dobře – když na světových trzích roste cena ropy, tuzemští pumpaři na nic nečekají a rychle zdražují, zvláště v časech prudkých cenových výkyvů. Opačným směrem je však cenová korekce o poznání zdrženlivější a levnější ropa se na totemech čerpacích stanic projeví s viditelným zpožděním. V posledním roce však tuto cenovou asymetrii pozorujeme nejen v případě pohonných hmot, ale napříč mnoha dalšími sektory české ekonomiky.
Spotřebitelské ceny začaly v Česku prudce růst ke konci roku 2021, přičemž zdroje hledejme jak na straně zahraničních nabídkových faktorů (zejména dražší energie), tak těch domácích poptávkových (přehřátý trh práce, uvolněná fiskální politika). V některých odvětvích však zároveň docházelo k růstu cen nad rámec objektivně vyšších nákladů. A podobná je situace i nyní – obchodníci se snaží držet ceny na vysokých úrovních nebo dokonce dále zdražovat, nehledě na prudký pokles cen energií (plyn je meziročně levnější o 60 %) nebo námořní dopravy (meziročně až 80 %).
Jak je to možné? Část firem jednoduše využila unikátních post-covidových makro podmínek, kdy mohou zdražovat, aniž by čelily ztrátě tržního podílu. Skokový nárůst cen vstupů (v důsledku nabídkového šoku) vedl k agresivní cenotvorbě, jelikož spotřebitel často nebyl schopen odlišit, zda za zdražováním stojí vyšší ceny vstupů nebo navyšování marží. Tento efekt navíc zesiluje samotné vysoko-inflační prostředí, ve kterém je pro firmy relativně jednodušší zvyšovat ceny.
Na straně druhé, akceptaci vysokých cen ze strany spotřebitelů pomohly jak významné pandemické nad-úspory, tak i rozhazovačná rozpočtová politika. Samostatnou kapitolou je pak otázka hospodářské soutěže, resp. (ne)dostatku konkurence v tuzemské ekonomice.
Dle nedávného výzkumu ECB to byly právě vyšší zisky podniků, které v minulém roce táhly inflaci v eurozóně směrem vzhůru, zatímco příspěvek mezd byl o více než polovinu nižší. Pro tento fenomén se vžil název hamižflace (greedflation), která bude zřejmě z části zodpovědná i za vysokou inflaci v Česku. Podobně jako v eurozóně totiž i u nás vloni výrazně vzrostla agregátní ziskovost podniků, zatímco podíl vyplacených mezd klesl, což představuje obrat před-pandemického trendu. Z pohledu inflačního vývoje se tak může jednat o další faktor, který udrží inflaci po delší dobu na vyšších úrovních, než by si centrální banka přála.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz