Finanční úřady letos nebudou pokutovat chybně podaná daňová přiiznání

V souvislosti se zřízením datové schránky u významně rozšířeného okruhu osob, zaznamenal finanční úřad velký nárůst chybně podaných daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob, popř. i právnických osob z důvodu nerespektování obecné povinnosti podat daňové přiznání výhradně elektronicky, a to ve stanoveném formátu a struktuře. Daňové subjekty často chybovaly ve způsobu podání, když podaly daňové přiznání v papírové podobě či zaslaly své daňové přiznání ve formátu .pdf namísto .xml.

Finanční správa si uvědomuje, že se nová zákonná povinnost dotýká například subjektů, jež nedisponují potřebným technickým zázemím, a proto s odkazem na principy dobré správy zavádí dočasnou toleranci vad podání. Správce daně tedy neuloží pokutu ve výši 1 000 Kč v případech, kdy daňový subjekt v době od 1.1.2023 do 2.5.2023 nedodržel povinný elektronický způsob podání nebo podal daňové přiznání v nesprávném formátu.

Digitalizaci státní správy je všemi určitě vnímána jako správný krok kupředu, je však zapotřebí dbát na zřetel osob, které nedisponují personálním a technickým zázemím. Kvitujeme tedy rozhodnutí finanční správy k zavedení dočasné tolerance vad podání a neukládání pokut za nedodržení způsobu podání daňového přiznání. V letošním roce jsme se setkali s mnoha názory našich klientů, kteří měli nově povinnost podávat daňové přiznání v elektronické podobě z důvodu zřízení datové schránky. Z reakcí našich klientů můžeme usuzovat jen rozporuplné pocity z nové formy komunikace mezi těmito daňovými subjekty a finanční správou.

Na druhou stranu se zdá, že s pravidly pro komunikaci prostřednictvím datových schránek bojuje i finanční správa. Jak jsme upozornili v naší novince, někteří poplatníci daně z nemovitých věcí letos nedostanou poštou složenku s údaji k platbě daně z nemovitých věcí. Finanční správa uvádí, že všichni držitelé datových schránek, kteří nemají aktivovanou službu SIPO či zasílání informací emailem, obdrží informace k platbě daně z nemovitých věcí do svých datových schránek. Domníváme se však, že v případech, kdy má fyzická osoba zřízenu jen podnikatelskou datovou schránku a danou nemovitost nevyužívá pro podnikání, neměl by finanční úřad, dle formalistického výkladu, do této datové schránky ohledně této daně nic zasílat. Tyto případy jsme však již ve své praxi zaznamenali.

Autor: Roman Burnus, Marek Toráč