V l á d n í   n á v r h 

 

ZÁKON

 

ze dne …………. 2023,

 

kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

 

 

      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

Čl. I

 

      Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb.,  zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb. a zákona č. 71/2023 Sb., se mění takto:

 

 

1.   V § 31 odstavec 1 zní:

 

             „(1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění 40 let a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle předchozí věty se náhradní doby pojištění započítávají v rozsahu podle § 29 odst. 5.“.

 

2.   V § 34a odst. 2 větě druhé se slova „tolik procent, o kolik se zvyšuje procentní výměra vypláceného starobního důchodu podle § 67 odst. 8 nebo odst. 9“ nahrazují slovy „počet procent stanovený podle § 67 odst. 6 věty první nebo podle § 67 odst. 7“. 

 

3. V § 34a odst. 2 se věta třetí zrušuje.

 

4. V § 36 odstavec 1 zní:

 

               „(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých                             90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu; výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.“.

 

5. V § 67 odst. 2 se slova „, ve kterém dochází k zvýšení (dále jen „pravidelný termín“)“ zrušují.

 

6. V § 67 odstavec 3 zní:

 

              „(3) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je červenec kalendářního roku, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2, a posledním měsícem tohoto období je červen kalendářního roku, který o 1 rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2.“.

 

7. V § 67 se odstavce 4 a 5 zrušují.

  Dosavadní odstavce 6 až 16 se označují jako odstavce 4 až 14.

 

8. V § 67 odst. 4 větě poslední se slova „z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem a“ a slova „, přičemž se použije ten růst cen, který je vyšší“ zrušují.

 

9. V § 67 odst. 6 větě první se slova „při zvýšení důchodů v pravidelném termínu“ zrušují, číslo „6“ se nahrazuje číslem „4“ a slovo „poloviny“ se nahrazuje slovem „třetiny“.  

 

10. V § 67 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Byly-li procentní výměry vyplácených důchodů zvýšeny v předchozím kalendářním roce podle § 67a, sníží se počet procent stanovený podle věty první o tolik procent, o kolik byly zvýšeny procentní výměry v předchozím kalendářním roce podle § 67a.“.

 

11. V § 67 odst. 6 větě poslední se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“ a na konci věty se doplňují   slova „a druhé“.

 

12. V § 67 odst. 7 se ve větě první číslo „8“ nahrazuje číslem „6“ a ve větě poslední se slova              „v pravidelném termínu“ zrušují a slova „i v mimořádném termínu“ se nahrazují slovy „podle § 67a“ .

 

13. V § 67 se odstavec 8 zrušuje.

   Dosavadní odstavce 9 až 14 se označují jako odstavce 8 až 13.

 

14.    V § 67 odst. 9 se slova „podle odstavce 4“ zrušují.

 

15.    V § 67 odst. 10 větě druhé se číslo „14“ nahrazuje číslem „11“.

 

16.    V § 67 odstavec 12 zní:

 

              „(12) Procentní výměry starobních důchodů, na které vznikl nárok podle § 31, se nezvyšují, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku v období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují.“.

 

17.  V § 67 se za odstavec 12 vkládá nový odstavec 13, který zní:

 

              „(13) Pokud úhrn zvýšení základní výměry důchodu a zvýšení procentní výměry důchodu u všech důchodů vyplácených témuž poživateli je nižší než výše dočasného přídavku podle § 67aa, který byl vyplacen se splátkou důchodu splatnou v kalendářním měsíci, který předchází kalendářnímu měsíci, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2, zvyšují se vyplácené důchody od splátky důchodu splatné v lednu kalendářního roku, ve kterém dochází ke zvýšení.“.

 

       Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 14.

 

18.    V § 67 odstavec 14 zní:

 

     „(14) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů.“.

 

 

 

19.    § 67a zní:

 

                                                                      „§ 67a

 

(1) Dosáhl-li růst cen v období stanoveném podle odstavce 2 aspoň 5 %, zvýší se procentní výměry vyplácených důchodů. Růst cen se zjišťuje podle § 67 odst. 4.

 

              (2) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že první měsíc tohoto období se stanoví podle § 67 odst. 3 a posledním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %, nejpozději však poslední měsíc stanovený podle § 67 odst. 3. 

 

             (3) Procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od splátky důchodu splatné v červenci kalendářního roku, pokud růst cen dosáhl v období stanoveném podle   odstavce 2 aspoň 5 % nejpozději v únoru; je-li kalendářním měsícem, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %, březen až červen, zvyšují se procentní výměry vyplácených důchodů od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po tomto kalendářním měsíci.

 

(4) Procentní výměry vyplácených důchodů se zvýší o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu toto zvýšení odpovídalo 30 % růstu cen. Průměrný starobní důchod se stanoví podle § 67          odst. 9.

 

(5) Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

 

(6) Zvýšení procentních výměr důchodů náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc podle odstavce 3.

 

(7) Procentní výměry starobních důchodů, na které vznikl nárok podle § 31, se podle odstavců 1 až 6 nezvyšují, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku v období před 1. lednem kalendářního roku, v němž se vyplácené důchody zvyšují podle odstavců 1 až 6.

 

(8) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.“.

 

20.    Za § 67a se vkládají nové § 67aa a 67ab, které znějí:

 

                                                                     „§ 67aa

 

               (1) Byly-li v kalendářním roce zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů podle § 67a, náleží v tomto kalendářním roce k důchodu dočasný přídavek, a to nejdříve od kalendářního měsíce, v němž se zvyšují vyplácené důchody podle § 67a odst. 3.

 

(2) Dočasný přídavek se stanoví jednotnou částkou, která odpovídá zvýšení průměrného starobního důchodu podle § 67a odst. 4. Výše dočasného přídavku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

 

(3) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dočasný přídavek k tomu důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).

 

(4) Dočasný přídavek náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc uvedený v § 67a odst. 3. Dočasný přídavek náleží i ke starobním důchodům, na které vznikl nárok podle § 31, a to i v případě, že se procentní výměra starobního důchodu podle § 67a odst. 7 nezvyšuje.

 

(5) Dočasný přídavek se vyplácí bez žádosti spolu s důchodem, a to stejným způsobem, jakým se vyplácí důchod. Dočasný přídavek se vyplatí poprvé se splátkou  důchodu splatnou v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují vyplácené důchody podle      § 67a odst. 3 nebo 6, a naposledy se splátkou důchodu splatnou v prosinci kalendářního roku, v němž dočasný přídavek náleží.

 

(6) Na dočasný přídavek se pro účely § 55, § 56 odst. 1, § 58 až 61, § 62 a 63 a pro účely jiných právních předpisů hledí, jako by byl součástí základní výměry důchodu.

 

(7) Výši dočasného přídavku stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen podle § 67a odst. 1 a 2 dosáhl aspoň 5 %.

 

                                                                      § 67ab

 

               (1) Procentní výměra vypláceného důchodu se zvyšuje o

 

a)     1 000 Kč měsíčně od splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 85 let,

 

b)     2 000 Kč měsíčně ode dne, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 100 let.

 

    (2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se podle odstavce 1 procentní výměra starobního důchodu. Dosáhl-li poživatel důchodu věku 85 let v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují důchody podle § 67 nebo 67a, náleží zvýšení podle odstavce 1 písm. a) k procentní výměře zvýšené podle § 67 nebo 67a.“.

 

21. V § 67e odst. 3 větě třetí a v § 67f odst. 4 se slova „v mimořádném termínu" nahrazují slovy „podle § 67a“.

 

22. V § 107 odst. 1 písm. e) se číslo „16“ nahrazuje číslem „14“.

 

23. V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) zvýšení důchodů podle § 67a odst. 8 a výši dočasného přídavku podle § 67aa odst. 7.“.

 

 

Čl. II

 

Přechodná ustanovení

 

1.    O nárocích na důchody, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle právních předpisů účinných před tímto dnem.

 

2. Byl-li starobní důchod přiznán podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a tento důchod se přepočítává podle § 36 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za dobu výdělečné činnosti vykonávané před dosažením důchodového věku, stanoví se výše procentní výměry starobního důchodu při tomto přepočtu podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

3. Procentní výměry důchodů, které byly přiznány ode dne, který spadá do období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2023, se v roce 2023 zvyšují podle § 67 odst. 15 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první se nepoužije, jde-li o starobní důchody přiznané podle § 31 zákona       č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

4. Při zvýšení vyplácených důchodů od 1. ledna 2024 se období pro zjišťování růstu indexu spotřebitelských cen stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu indexu spotřebitelských cen použitého při předchozím zvýšení procentní výměry důchodů             a posledním měsícem tohoto období je červen 2023. Došlo-li podle § 67 odst. 5 zákona      č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ke splnění podmínky pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červenci nebo v srpnu 2023, je při zvýšení vyplácených důchodů podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v termínu od 1. ledna 2024 posledním měsícem období pro zjišťování růstu cen srpen 2023 a v termínu od 1. ledna 2025 je prvním měsícem tohoto období září 2023 a při zvýšení vyplácených důchodů podle § 67a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v roce 2024 je prvním měsícem tohoto období září 2023.  

 

5. Ustanovení § 67 odst. 12 a § 67a odst. 7 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na důchody přiznané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

6. Pokud tento zákon nabude účinnosti po 30. září 2023, stanoví se zvýšení vyplácených důchodů od 1. ledna 2024 podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

 

 

Čl. III

 

Účinnost

 

      Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 1, který nabývá účinnosti prvním dnem třináctého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvodová zpráva

 

Obecná část

Navrhovaná změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) představuje část reformních opatření, která mají zabezpečit přiměřené důchody akcentující mezigenerační spravedlnost a přispět k zajištění dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému v rámci veřejných financí. Celková dlouhodobá udržitelnost bude zajištěna komplexem opatření, které představila vláda 11. května 2023.

Tato část opatření reaguje na některé aspekty důchodového systému v oblasti možností předčasného odchodu do starobního důchodu, které byly akcentovány velmi nestandardním vysokoinflačním ekonomickým vývojem zejména v roce 2022. Změny starobních důchodů, na které vznikne nárok před dosažením důchodového věku (dále také „předčasné důchody“ nebo „předčasné starobní důchody“) jsou doplněny o dílčí úsporná opatření v oblasti valorizace důchodů, které mají za cíl ve střednědobém horizontu snížit výdaje na dávky důchodového pojištění.

Změny v oblasti předčasných důchodů jsou navrženy tak, aby byly přiměřeně restriktivní a aby zároveň došlo k omezení možností využívání předčasných důchodů prostřednictvím snížení motivace k předčasnému odchodu do důchodu. Současně dojde k výraznému snížení pravděpodobnosti opakování situace, kdy je finančně výhodnější volit předčasný odchod z trhu práce, než na něm setrvat a čerpat důchod až při dosažení důchodového věku. Úpravy valorizačního mechanismu jsou koncipovány jako citlivé zásahy, které zásadně neovlivní okamžitou příjmovou a sociální situaci příjemců důchodů, ale mají v delším časovém horizontu potenciál dosáhnout významnější úspory výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

 

1.     Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Stávající právní úprava regulující problematiku, kterou se návrh zabývá, nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.

ZDP obsahuje v dotčených oblastech některé prvky, u kterých přetrvávají rozdíly mezi muži a ženami, mj. v oblasti předčasných starobních důchodů, kde je mužům umožněn odchod do předčasného důchodu více let před dosažením důchodového věku než ženám, které vychovaly dvě a více dětí, nebo naopak je některým ženám podle počtu dětí umožněn odchod do předčasného důchodu v nižším absolutním věku.

Všechny rozdíly v úpravě ZDP pro muže a ženy jsou pouze přechodným stavem. Dřívější novely ZDP již rozdíly odstranily, avšak z důvodu potřeby řešit změny postupně bude cílového stavu, kdy budou podmínky pro všechny ženy a muže totožné, dosaženo až po definitivním sjednocení věkové hranice pro odchod do důchodu, což podle současné podoby ZDP plně nastane v roce 2037.

 

Maximální doba pro odchod do předčasného důchodu

Podle § 32 odst. 2 ZDP a přílohy k tomuto zákonu je stanoven důchodový věk (tj. věk pro odchod do řádného starobního důchodu) v závislosti na roku narození pojištěnce. Podmínky předčasného a trvale kráceného starobního důchodu jsou upraveny v § 31 ZDP.

Odchod do předčasného starobního důchodu je umožněn v 60 letech věku nebo 3 roky před dosažením důchodového věku podle § 32 ZDP, podle toho, která hodnota je nižší. Osoby, které mají stanoven důchodový věk pro odchod do nekráceného starobního důchodu nad 63 let, tak mohou předčasný starobní důchod čerpat nejdříve od okamžiku dosažení 60 let věku, ostatní ve věku nižším.  

Minimální potřebná doba pojištění pro nárok na předčasný důchod

Podle § 31 odst. 1 ZDP má pojištěnec nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) ZDP. Pro nárok na předčasný důchod je tedy třeba získat stejně dlouhou dobu pojištění jako pro nárok na důchod řádný, na který vzniká nárok při dosažení důchodového věku.

Penalizace předčasných důchodů

Na základě § 36 ZDP jsou důchody přiznané před splněním podmínky důchodového věku podle § 32 ZDP trvale kráceny. Míra krácení (penalizace) důchodu je odvislá od doby předčasnosti, tedy od počtu dní, které zbývají ode dne přiznání předčasného důchodu do dosažení důchodového věku.

Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se důchod přiznává, do dosažení důchodového věku o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů, o 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne. Jinak řečeno, první čtyři 90denní období znamenají krácení předčasného starobního důchodu o 0,9 % výpočtového základu za každé období, páté až osmé období vedou k penalizaci o 1,2 % výpočtového základu za každé období a každé další období pak o 1,5 % výpočtového základu. 

Pravidla krácení jsou nastavena tak, aby v průměru a za hladkého ekonomického vývoje byla v zásadě pojistně-matematicky neutrální, tj. aby volba načasování odchodu do důchodu neměla z pohledu průměrného pojištěnce pozitivní ani negativní dopad z hlediska celkové (celoživotní) výhodnosti pobírání důchodu.  

Valorizace předčasných důchodů

Na trvale krácené předčasné starobní důchody se uplatňují stejná pravidla valorizace, jako na všechny ostatní důchody.

Valorizace v řádném termínu

Zvyšování důchodů se řídí ustanoveními § 67 ZDP. Vyplácené důchody se zvyšují v pravidelných termínech vždy od 1. ledna každého kalendářního roku.

Důchody se zvyšují tak, aby u průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu procento zvýšení důchodu odpovídalo růstu cen a jedné polovině růstu reálné mzdy. Růst cen se sleduje v období, které začíná prvním měsícem po konci minulého období pro zjišťování růstu cen a končí červnem kalendářního roku, který předchází roku zvýšení důchodů. V typických případech, kdy nedochází k valorizaci v mimořádném termínu, je obdobím pro zjišťování růstu cen období od července roku, který o dva roky předchází roku zvýšení důchodů, do června roku, který předchází o jeden rok zvýšení důchodů.

Růst cen se vypočítává z originálních bazických indexů zveřejňovaných ČSÚ, a to u dvou indexů – obecné inflace (dále jen „CPI“) a životních nákladů domácností důchodců (dále jen „IŽND“). Pro stanovení zvýšení důchodů se pak použije růst toho indexu, který v období pro zjišťování růstu cen rostl rychleji, což znamená, že je vyšší.

Růst reálné mzdy se vypočte za rok, který o dva roky předchází roku, ve kterém budou důchody zvýšeny. Ze změřeného růstu se pak použije jedna polovina.

Zvýšení důchodů je poté rozděleno mezi zvýšení základní výměry, která je dle ZDP zvýšena tak, aby činila 10 % průměrné mzdy definované ZDP, a zvýšení procentní výměry důchodů o příslušné procento její dosavadní hodnoty.

Valorizace v mimořádném termínu

Kromě zvyšování v řádných termínech upravuje ZDP i zvyšování důchodů v mimořádných termínech. Mimořádný termín zvýšení je použit, pokud růst cen v průběhu období pro zjišťování růstu cen dosáhne alespoň 5 %.

 V takovém případě jsou důchody zvýšeny v pátém měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla podmínka 5 % růstu cen splněna. Důchody se v mimořádném termínu zvyšují tak, že se procentní výměry důchodů zvýší o stejné procento, o jaké vzrostly ceny.

Také v případě zvyšování v mimořádném termínu se použije ten z indexů CPI a IŽND, který rostl rychleji.

Prolomení podmínky růstu cen o 5 % ukončuje období pro zjišťování růstu cen a je zahájeno nové období, které začíná prvním měsícem následujícím po měsíci, v němž byla podmínka splněna. Je tak zajištěno, že každý růst cen je do zvyšování důchodů zahrnut právě jednou a zároveň žádný měsíční růst cen není vynechán.

 

2.     Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navržená změna ZDP nijak nezmění současný genderově neutrální stav zákona, ani nemá diskriminační účinky v souvislosti s rovností žen a mužů.

Navržená opatření spojují dva paralelní cíle:

(1)    Odstranění problematických aspektů v právní úpravě, které byly identifikovány zejména během období velmi vysoké inflace v letech 2022 a 2023.

(2)    Snížení finanční zátěže veřejných financí prostřednictvím přímého snížení výdajů důchodového systému a posílením prvků, které vedou ke snížení motivace k předčasnému odchodu z trhu práce, což podpoří výkonnost ekonomiky, zvýší příjmy a sníží výdaje státního rozpočtu nesouvisející přímo s důchodovým systémem. Delší doba ekonomické aktivity vede rovněž k pozitivnímu zvýšení úrovně důchodů a tím posílení ekonomické autonomie seniorů.

 

Maximální doba pro odchod do předčasného důchodu

Navrhuje se, aby došlo ke zkrácení maximálního rozsahu možného předčasného odchodu do důchodu na 3 roky (tento stav platil do účinnosti zákona č. 220/2011 Sb.).

Části pojištěnců, konkrétně žen, které vychovaly tři a více dětí, se aktuálně změna nijak nedotkne. U řady ostatních dojde pouze k mírnému posunu okamžiku, kdy mohou odejít do starobního důchodu sníženého za předčasnost. Pouze u pojištěnců, jejichž důchodový věk výrazněji převyšuje hranici 63 let, bude tento posun významnější.

Trvale krácené předčasné starobní důchody (při dosažení důchodového věku se výše důchodu nijak nepřepočítává) jsou nastaveny tak, aby byly z pohledu celkové doby pobírání důchodu neutrální. Snížení důchodu odpovídá prodloužení průměrné doby pobírání důchodu. Z celkového pohledu udržitelnosti veřejných financí však předčasné důchody situaci zhoršují.

Předčasné odchody z trhu práce vedou k výpadku inkasa u dalších pojistných systémů (nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) a daně z příjmů fyzických osob. Nižší zaměstnanost starších (před)seniorských věkových kohort také vede k podvazování potenciálního ekonomického růstu s dalším negativním dopadem na příjmy státního rozpočtu. Na výdajové straně se starobní důchodci automaticky stávají státními pojištěnci veřejného zdravotního pojištění, což vede ke zvýšení výdajů státního rozpočtu.

Trvale krácené předčasné důchody jsou rovněž příčinou sociálních výdajů pro jiné sociální (sub)systémy. Analýzy ukazují, že většina seniorů ohrožených rizikem příjmové chudoby jsou současně příjemci trvale krácených předčasných starobních důchodů.

Zkrácení období pro předčasný odchod do důchodu má za cíl limitovat negativní dopady tohoto institutu do veřejných financí i negativní sociální dopady. Potřeba omezit sociální dopad se stává ještě významnější z důvodu navrhovaného zpřísnění penalizace předčasných důchodů a jejich dočasného vynětí z valorizace důchodů.

Minimální potřebná doba pojištění pro nárok na předčasný důchod

Navrhuje se zavést opatření, na jehož základě bude potřebná doba pojištění pro vznik nároku na předčasný starobní důchod prodloužena z dosavadních 35 let na alespoň 40 let doby pojištění, včetně náhradních dob pojištění. Cílem tohoto zpřísnění je omezit okruh oprávněných osob pouze na ty pojištěnce, kteří téměř po celý svůj produktivní život přispívali do systému důchodového pojištění, případně vykonávali celospolečensky přínosnou činnost hodnocenou pro důchodové účely jako náhradní dobu pojištění (péče o dítě, péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby atd.). U těchto pojištěnců s dlouhou dobou pojištění je předpoklad, že jejich organismus je více opotřeben, a tito pojištěnci též získali více zásluh, a je tedy více odůvodněné umožnit jim předčasný odchod do důchodu. Naopak u pojištěnců s kratší dobou pojištění bude nárok na předčasný důchod vyloučen. Z důvodu proveditelnosti tohoto opatření v podmínkách plátců důchodu se navrhuje odložit jeho účinnost až na první den třináctého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení úpravy ve Sbírce zákonů.

Penalizace předčasných důchodů

Za účelem omezení motivace předčasného odchodu z trhu práce do neaktivity je součástí návrhu i zpřísnění a sjednocení koeficientů krácení za předčasnost. Každé započaté 90denní období by nadále mělo být penalizováno částkou odpovídající vždy 1,5 % výpočtového základu (dochází k zrušení hodnot o 0,9 % a 1,2 %).

Opatření bude mít největší dopad na odchody do důchodu s krátkou zbývající dobou do dosažení důchodového věku, kde je navýšení penalizace největší. Vzhledem ke krátké zbývající době do dosažení důchodového věku podle § 32 ZDP přináší tato změna relativně významnou pobídku k setrvání na trhu práce až do dosažení důchodového věku.

Valorizace předčasných důchodů

Podle návrhu by mělo dojít k vynětí procentních výměr trvale krácených starobních důchodů vyplácených před dosažením důchodového věku z valorizací důchodů.

Nastavení opatření přímo reaguje na nežádoucí efekty, které měly valorizace v mimořádných termínech v průběhu roku 2022, kdy vlivem rychlého zvyšování procentních výměr důchodů nastala situace, že výše trvale krácených předčasných starobních důchodů přiznaných v roce 2022 výrazně překonala výši řádných důchodů přiznávaných v roce 2023, a to i za podmínek, kdy parametry přiznávaných důchodů – vyměřovací základy a doba pojištění – byly jinak stejné.

Tento problém není možné přiměřeně řešit penalizací předčasných důchodů, neboť nastavení krácení by muselo být příliš restriktivní a při uplatnění v inflačně výrazně nevybočujících letech by nové trvale krácené starobní důchody byly příliš nízké a docházelo by ke zvýšení rizika chudoby.

Sekundárním efektem opatření je další oslabení motivace k odchodu do předčasného důchodu, což je rovněž v linii cílů reformních opatření.

Valorizace důchodů

Navrhují se tři úpravy pravidel zvyšování důchodů. V první řadě bude zrušeno sledování dvou statistických indexů růstu cen. Zachován zůstane pouze index životních nákladů domácností důchodců.

Z obou dosud používaných indexů tento index lépe zachycuje situaci té socioekonomické skupiny, na kterou valorizace cílí, tedy důchodců. Index CPI byl historicky používán z důvodů lepšího metodického ukotvení, avšak tyto důvody již pominuly a index domácností důchodců je nyní stejně etablovaný jako CPI, přičemž cílí a zrcadlí přímo potřeby seniorů.

Používání dvou indexů, kdy zvyšování bylo závislé na rychlejším růstu, vedlo dlouhodobě k výběru vždy vyšší hodnoty a k nadproporčnímu zvyšování důchodů, přičemž ročně byly důchody v průměru zvyšovány o jednu až dvě desetiny procenta více, než kdyby byl používán pouze jeden index.

Odstranění výběru z dvou indexů povede dlouhodobě ke snížení výdajů na důchody, což je druhý z hlavních cílů navrhovaných změn. Současně nedojde k zhoršení průměrné kupní síly starobních důchodů, protože použitím indexu IŽND pro zvyšování důchodů je zajištěno, že důchody porostou alespoň stejně rychle, jako rostly ceny ve spotřebním koši domácností důchodců.

Druhou úpravou, která je navržena za účelem dalšího snížení dlouhodobé finanční zátěže, kterou důchodový systém vytváří vůči státnímu rozpočtu, je snížení zápočtu růstu reálné mzdy při zvyšování důchodů z jedné poloviny na jednu třetinu.

V praxi se jedná o návrat k právnímu stavu před rok 2018. Do roku 2017 byla pro zvyšování důchodů téměř po celou dobu účinnosti ZDP, tedy od roku 1996, do výpočtu zvýšení důchodů zahrnována právě jedna třetina růstu reálné mzdy. Takto nastavená pravidla do jisté míry limitují participaci neaktivní části populace na růstu životní úrovně pracujících, avšak celkový efekt není dramatický.

Omezení zápočtu růstu reálné mzdy se v důchodech velmi pravděpodobně projeví patrně až v horizontu roku 2030. Vlivem poklesu reálné mzdy v roce 2022 a vlivem očekávaného dalšího poklesu v roce 2023 lze důvodně odhadovat, že k návratu růstu reálné mzdy od minulého dosaženého maxima z roku 2021 dojde až v roce 2028, což bude použito právě pro valorizaci od ledna 2030.

Třetí navrhovanou úpravou je nahrazení valorizace v mimořádném termínu jinou úpravou, podle níž bude vypláceno zvýšení částečně v jednotné výši v podobě dočasného přídavku k důchodu a částečně v závislosti na výši vypláceného důchodu jako zvýšení procentní výměry, které bude mít fakticky rovněž dočasnou povahu, neboť bude absorbováno zvýšením v lednu následujícího roku.

Valorizace v mimořádných termínech v letech 2022 a 2023 odhalily nedostatky stávající právní úpravy, kdy valorizace v mimořádných termínech procentně více navyšovaly nadprůměrné důchody. Za účelem posílení sociálního rozměru zvýšení v mimořádném termínu je navrženo komplexní přepracování reakce na zvýšení růst cen v podobě nahrazení stávajících valorizací v mimořádných termínech zcela novým mechanismem. Sekundárně je úprava zaměřena na omezení rozpočtového dopadu v průběžném rozpočtovém roce tak, aby státní rozpočet nemusel být zásadně měněn v průběhu roku.

Podmínka cenového růstu zůstává stejná, tedy 5 %. Pokud bude podmínka splněna, pak dojde v nejbližším červenci nebo ve lhůtě 5 měsíců, pokud bude podmínka splněna v březnu, dubnu, květnu nebo červnu, ke zvýšení procentních výměr vyplácených důchodů a zahájení výplaty dočasného přídavku k důchodu.

Obecným pravidlem je, že zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů a dočasný přídavek náleží od července. Pouze v případech, kdy není možné z technických důvodů zajistit výplatu od tohoto data, je zahájení výplaty posunuto na nejbližší technicky proveditelný okamžik.

Pro stanovení výše dočasného přídavku k důchodu a zvýšení procentních výměr bude použito 60 % změřeného růstu cen. Takto stanovený růst bude rozdělen na dvě poloviny. Podle první poloviny se stanoví výše jednotné částky dočasného přídavku, a to tak, aby odpovídal částce zvýšení průměrného starobního důchodu o 30 % růstu cen. Podle druhé poloviny se určí procento zvýšení procentních výměr vyplácených důchodů, a to tak, aby opět odpovídalo zvýšení průměrného starobního důchodu o 30 % růstu cen.

Rozdělením zvýšení na pevnou část a na procentní část bude zajištěno, že se v období bezprostředně po zvýšeném růstu cen relativně více zvýší příjmy příjemců nižších důchodů.

Dočasný přídavek nebude součástí důchodu, avšak bude vyplácen současně s ním, a to naposledy se splátkou důchodu splatnou v prosinci kalendářního roku, ve kterém byl přídavek přiznán. Dočasný přídavek bude náležet za stejné období jako splátky důchodu, s nimiž je vyplácen. Na ukončení výplaty dočasného přídavku plynule naváže zvýšení důchodů od 1. ledna následujícího kalendářního roku. V tomto termínu budou zvýšeny i procentní výměry, avšak procento jejich zvýšení bude sníženo o to procento, o které již byly důchody navýšeny ve vazbě na výplatu dočasného přídavku.

Dočasný přídavek bude vyplácen každému příjemci důchodu pouze jednou (stejně jako základní výměra důchodu), i když bude pobírat více důchodů. Stejně jako základní výměra důchodu bude i dílčen, pokud příjemci důchodu bude vyplácen důchod vypočtený se zřetelem k mezinárodní smlouvě podle poměru dob získaných v České republice k celkově získané době.

Výsledným a zamýšleným efektem bude, že na výši důchodů vyplácených v lednu roku následujícího po roce, v němž byl přiznán dočasný přídavek, nebude mít existence dočasného plnění vliv, tj. důchody budou ve stejné výši, jako by dočasné plnění vůbec neexistovalo a důchody byly zvýšeny pouze v lednu.

Tzv. odškodňovací příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. se budou i nadále zvyšovat jako procentní výměry důchodů, tj. v případě zvýšení procentních výměr důchodů v souvislosti s poskytnutím dočasného přídavku se o stejné procento jako procentní výměry zvýší i odškodňovací příplatky, přičemž k dorovnání do plné inflace dojde od ledna následujícího roku (stejně jako u procentních výměr důchodů).

 

Mezinárodní srovnání

       Valorizační mechanismy platné pro základní důchodová schémata jsou z hlediska mezinárodního srovnání poměrně různorodé. Základní důchodový systém je zpravidla tvořen různými typy důchodů (minimální, jednotný, příjmově odvozený, starobní, předčasný, zaměstnanecký, invalidní, pozůstalostní, národní apod.) a je možno teoreticky ke každému důchodovému schématu přiřadit jiný typ či princip valorizačního mechanismu. Nicméně většinou jsou valorizační schémata v zásadě stejná pro velkou většinu typu důchodů.

Nejčastějším ukazatelem a hybatelem zvyšování vyplácených důchodů je růst cenového indexu, čili inflace (v některých případech poněkud transformovaná a definovaná jako růst životních nákladů apod.). Někdy se jedná o míru inflace očištěnou o vybrané vlivy (např. ceny tabákových výrobků). Dalším klíčovým parametrem je růst mezd (opět možno modifikovaně nalézt jako růst reálných či nominálních příjmů). Tyto dva ukazatele a jejich nejrůznější kombinace jsou stěžejní ve většině zemí EU. Poněkud méně obvyklé jsou mechanismy spočívající v úpravě a nalézání či odvozování od jiných veličin typu růst HDP, definování „koeficientů udržitelnosti“, závislost valorizace na výši důchodu, na růstu pojistného apod. Poměrně řídkým jevem je absence pravidel zakotvených v zákoně a zvyšování důchodů bez těchto pravidel, tj. ad hoc valorizace. S jistou opatrností lze konstatovat, že mechanismus valorizace důchodů v zahraničních systémech poměrně jasně reaguje na růst cen. Zároveň existuje i snaha s různou intenzitou reagovat i na růst životní úrovně reprezentovaný zpravidla růstem mezd. V některých zemích lze rovněž vysledovat možnost zvýšení mimo pravidelný termín. Eventuálně existuje možnost neprovedení valorizace v případě, že by se jednalo o velmi nízkou částku, respektive nedosažení limitu růstu určité veličiny. Každopádně lze identifikovat úpravy zaměřené zpravidla tak, aby valorizace důchodů na jedné straně nevedla k sociálnímu ohrožení seniorů a zajišťovala jim důstojnou životní úroveň (adekvátnost) a na druhé straně aby byl mechanismus zvyšování důchodů nějakým způsobem napojen na reálnou ekonomickou či fiskální situaci (udržitelnost). Jde o neustálé citlivé hledání vyváženosti adekvátní výše důchodů a udržitelnosti důchodového systému.

 

 

3.     Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

 

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

Návrh respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Nebyly identifikovány žádné aspekty návrhu, které by byly potenciálně rizikové z hlediska ústavnosti. Všechna opatření jsou navržena jako proporcionální a genderově neutrální, jak je vysvětleno v ostatních relevantních částech důvodové zprávy.

Z hlediska dopadů na jednotlivce je podstatná kombinace opatření směřujících ke zpřísnění podmínek nároku na tzv. předčasný starobní důchod a pravidel pro stanovení jeho výše. Dle názoru předkladatele tato opatření obstojí z hlediska přiměřenosti hmotného zabezpečení ve smyslu čl. 30 Listiny základních práv a svobod, neboť v naprosté většině případů bude výše dávky i po aplikaci těchto restrikcí přiměřeně vysoká pro naplnění jejího účelu, jímž je financování základních životních potřeb jejího poživatele.

Cílem opatření je mj. vyslat signál, že odchod do předčasného starobního důchodu není standardním postupem, ale jde o jev, který společensky a zejména sociálně a ekonomicky není žádoucí. Pojištěnec není nijak nucen tento postup využít, ale může vždy volit jiná řešení, která mu sociální systém nabízí. Pokud se přesto rozhodne upřednostnit tuto alternativu před možností setrvat na trhu práce až do dosažení důchodového věku (resp. pokud o toto setrvání v případě ztráty zaměstnání aktivně neusiluje registrací svojí osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání), měl by být srozuměn s tím, že tato volba bude mít dlouhodobě a významně negativní dopad na úroveň jeho hmotného zabezpečení ve stáří. Míra příslušné restrikce se s délkou doby předčasnosti bude stupňovat více, než je tomu podle dosavadní právní úpravy.

Navrhované zvýraznění tohoto demotivačního efektu není samoúčelné ani svévolné, naopak je podepřeno legitimními důvody. Záměrem je omezit dosud široce využívanou možnost odchodu do předčasného důchodu, zmírnit rozpočtové dopady tohoto fenoménu a přispět tak k zachování udržitelnosti důchodového systému, jenž je předpokladem realizovatelnosti práv podle čl. 30 Listiny základních práv a svobod. Záměrem je rovněž zabránit výjimečným paradoxním situacím, kdy odchod do předčasného důchodu je z dlouhodobého hlediska finančně výhodnější než vyčkat a pracovat až do dosažení důchodového věku.

Osobám, jejichž úroveň hmotného zabezpečení ve stáří je nedostatečná např. v důsledku krácení důchodu za předčasnost, omezení valorizace nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, nabízí sociální systém jako celek řešení v podobě nároku na tzv. nepojistné sociální dávky, např. příspěvek na bydlení.

Z hlediska temporálních souvislostí je úprava navržena tak, že omezení valorizace až do dosažení důchodového věku, jakož i zpřísnění parametrů pro krácení za předčasnost se dotknou pouze těch poživatelů předčasného starobního důchodu, jimž bude důchod přiznán od data spadajícího do období účinnosti nové úpravy. Tyto osoby tedy budou s tímto negativem srozuměny a budou mít možnost se rozhodnout, zda tyto restriktivnější podmínky akceptují či nikoliv. Nároky osob, jimž byl předčasný starobní důchod přiznán od data spadajícího do období před účinností nové úpravy, nejsou návrhem nijak dotčeny. Navržená úprava tedy v tomto směru nepředstavuje u dotčených osob nepřiměřený zásah do legitimního očekávání a nepůsobí retroaktivně (nejde přitom ani o retroaktivitu nepravou).

4.     Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

       Návrhu zákona se v širších souvislostech dotýkají předpisy EU zejména z oblasti koordinace sociálního zabezpečení a z oblasti rovnosti a zákazu diskriminace, v platném znění:

·     čl. 48 a čl. 153 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a také čl. 126 této Smlouvy, resp. Protokol (č. 12) o postupu při nadměrném schodku (z hlediska finanční udržitelnosti důchodového systému),

·     nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

·     nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

·     nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti,

·     směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení.

      Důchodový systém podléhá v rámci EU pouze koordinaci (nikoliv plné harmonizaci), nicméně členské státy mají zajistit zejména dlouhodobou fiskální udržitelnost veřejných důchodových systémů při zaručení individuálních a přiměřených důchodových práv pro všechny a důstojného života ve stáří.^[1]

      V rámci návrhu musí být rovněž zajištěno, aby dílčí důchody v rámci EU byly poskytovány v souladu s výše uvedenými koordinačními nařízeními EU a v souladu se zásadou rovného zacházení.

      Návrh zákona není v rozporu s výše uvedenými právními předpisy Evropské unie, jejichž principy respektuje. Návrh je plně slučitelný s právem EU jako celkem. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice nebyla identifikována.  

      Postavení českých občanů a občanů jiných členských států EU je rovnoprávné.      Česká republika je též vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami v oblasti sociálního zabezpečení. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhovaná opatření nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.

 

5.     Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

 

Dopad do státního rozpočtu

Úpravy předčasných starobních důchodů

Počet osob, které odchází do starobního důchodu před dosažením důchodového věku, je v čase relativně stabilní (pohybuje se okolo 30 %) a je ovlivněn spíše velikostí jednotlivých generací, které mají možnost v daném roce předčasně do starobního důchodu odejít. Výjimku z tohoto vývoje představují roky, které předcházely restriktivním legislativním úpravám (tj. roky 2003, 2009 a 2011), nebo ty roky, kdy důchody přiznané v daném roce byly po zvýšení vyšší než důchody přiznané v roce následujícím (tj. roky 2019, 2020 a 2022, kde zatím nejsou k dispozici konečné údaje).

Graf 1 – Počet osob, kterým byl přiznán předčasný starobní důchod

Na základě výše uvedeného lze odhadnout, že navrhovaná opatření povedou v období před účinností navrhovaného zákona ke zvýšenému zájmu o přiznání předčasného starobního důchodu za stávajících podmínek, což způsobí dočasně zvýšené výdaje na důchody, než se projeví přímé efekty navrhovaných změn. Na druhou stranu zvýšený zájem o předčasný starobní důchod v roce 2022 mohl do určité míry vyčerpat potenciál zvýšeného zájmu, čímž by mohl být efekt dočasně zvýšených výdajů omezen.

Míra krácení předčasného starobního důchodu bude nově vyšší, resp. srovnatelné výše krácení bude dosaženo při výrazně nižším počtu měsíců předčasnosti, a to až o 7 měsíců.

Graf 2 – Míra krácení předčasného starobního důchodu podle doby předčasnosti

Z těch osob, které odcházejí do starobního důchodu předčasně, jich polovina odchází maximálně do jednoho roku před dosažením důchodového věku. Necelých 10 % odchodů do předčasného starobního důchodu je o více než 3 roky před dosažením důchodového věku. Tyto osoby by byly nuceny odchod do starobního důchodu odložit nejméně do okamžiku, kdy by dosáhly věku o 3 roky nižšího, než je jejich důchodový věk. Toto odložení povede ke snížení výdajů na důchody nicméně s ohledem na skutečnost, že se jedná zejména o osoby, které nejsou výdělečně činné, by úsporu na výdajích na důchody u těchto osob minimálně kompenzovaly výdaje spojené s jejich nezaměstnaností^[2].

Graf 3 – Podíl osob, kterým byl přiznán předčasný starobní důchod podle doby předčasnosti

U řádných starobních důchodů je výrazně nejvyšší podíl osob, které mají tento důchod přiznán v lednu (téměř 16 %) a zvýšený pak v měsíci červenci, přičemž v ostatních měsících je výrazně nižší, zejména pak v posledních 3 měsících roku. U předčasných odchodů je situace odlišná, neboť nejvyšší podíl je v prosinci a zvýšený pak v lednu (vyšší podíl v září je dán jednorázovým zvýšeným zájmem o předčasný odchod do starobního důchodu v roce 2011 při změně způsobu výpočtu důchodu v reakci na nález Ústavního soudu č. 135/2010 Sb.[3]). Lze předpokládat, že část návrhu spočívající ve zrušení valorizace starobních důchodů přiznaných před dosažením důchodového věku až do jeho dosažení by mohla „posunout“ část důchodů přiznávaných v prosinci, tj. před valorizací, na 1. leden.

Graf 4 – Podíl osob, kterým byl přiznán starobní důchod podle kalendářního měsíce přiznání

Možnost vyhnout se či zmírnit dopad dodatečné sankce v podobě vynětí předčasného starobního důchodu z valorizace až do dosažení důchodového věku je významně ovlivněna okamžikem, kdy daná osoba dosáhne důchodového věku, neboť má významné redistribuční efekty.

Z tabulky 1 uvedené níže je patrné, že u pojištěnců, kteří dosáhnou důchodového věku v prosinci kalendářního roku, se u více než 26 % z těch, co odejdou do starobního důchodu předčasně, nová sankce vůbec neuplatní, zatímco u pojištěnců, kteří dosáhnou důchodového věku v lednu, je to méně než 1 %. V průměru by pojištěnci, kteří odcházejí do starobního důchodu předčasně s důchodovým věkem v lednu, byli dodatečně sankcionováni téměř dvěma neuplatněnými valorizacemi, zatímco ti s důchodovým věkem v prosinci zhruba                   1,3 neuplatněnými valorizacemi.

Tabulka 1 - Podíly přiznaných předčasných důchodů podle počtu zvýšení od přiznání do dosažení důchodového věku podle měsíce dosažení důchodového věku

Z těch, kteří odchází do starobního důchodu předčasně, jsou ze zhruba 2/3 ti, kteří byli těsně před odchodem výdělečně činní, více než ¼ byla v evidenci úřadu práce a ze zbytku byla zhruba polovina těch, co pečovali o závislou osobu (aniž by byli výdělečně činní) a druhá polovina byla invalidní (bez výdělečně činnosti), a to především v prvním a druhém stupni invalidity.

Podílem osob v evidenci úřadu práce (na úkor výdělečně činných) se skupina osob odcházejících do starobního důchodu předčasně výrazně odlišuje od těch, kteří odchází až při dosažení důchodového věku. Ostatní podíly jsou v zásadě srovnatelné. Zhruba 40 % osob, které byly před odchodem do předčasného starobního důchodu v evidenci úřadu práce, již nepobíralo podporu v nezaměstnanosti, přičemž další část pravděpodobně spojila odchod do předčasného starobního důchodu s ukončením pobírání podpory v nezaměstnanosti, neboť můžeme pozorovat mírně zvýšený podíl těch, u kterých činí rozdíl mezi ukončením výdělečné činnosti a odchodem do předčasného starobního důchodu 11 měsíců.

Z rozložení příjmů^[4] před odchodem do starobního důchodu je patrné, že do předčasného starobního důchodu odcházejí osoby se spíše nižšími příjmy s tím rozdílem, že podíl těch, co neměli před odchodem do starobního důchodu žádné příjmy, je vyšší u těch, co odchází do starobního důchodu až při dosažení důchodového věku. Zvýšený podíl v pásmu 8 000 – 10 000 Kč představují OSVČ platící pojistné z minimálního vyměřovacího základu, nicméně jejich relativní podíl se u předčasných a řádných důchodů nijak zásadně neodlišuje. Mediánový příjem (bez osob bez příjmu) je u těch, co odchází do předčasného starobního důchodu, na úrovni necelých 83 % mediánu odcházejících do řádného důchodu (rozdíl mírně převyšuje 5 000 Kč).

Graf 5 – Rozložení příjmů před odchodem do starobního důchodu – předčasné důchody

Graf 6 – Rozložení příjmů před odchodem do starobního důchodu – řádné důchody

---