Zápis z posledního zasedání ČNB zmiňuje především proinflační rizika (Komentář)

Česká národní banka na svém posledním zasedání v minulém týdnu ponechala podle očekávání úrokové sazby beze změny, překvapivý byl však těsný poměr hlasů. Stabilitu úrokových sazeb podpořili pouze čtyři centrální bankéři, zatímco zbylí tři hlasovali pro zvýšení o čtvrt procentního bodu. Dnes zveřejněný zápis z tohoto zasedání ukazuje, že pro stabilitu úrokových sazeb hlasovali guvernér A. Michl, viceguvernéři E. Zamrazilová a J. Frait a člen bankovní rady J. Kubíček. Zvýšení o čtvrt procentního bodu nadále prosazoval T. Holub a nově také K. Kubelková a J. Procházka. Poslední dva zmínění přitom podle zápisu nejprve hlasovali pro zvýšení o půl procentního bodu, aby posléze částečně ustoupili ze svých požadavků na růst sazeb s cílem dosáhnout kompromisu, což se ale podle všeho nakonec nepodařilo. Zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu by bylo podle členů bankovní rady, kteří pro něj hlasovali, spíše jen signalizační. S ohledem na proinflační rizika by ale podle nich svůj význam mělo. Napříč bankovní radou naopak panovala shoda v tom, že snižování úrokových sazeb není na obzoru.

Stejně jako tisková konference guvernéra Michla těsně po jednání, tak i dnes zveřejněný zápis zmiňují především proinflační rizika. Bankovní rada však i přesto vyhodnotila rizika dalšího vývoje ekonomiky jako výrazná a jdoucí oběma směry. Podle guvernéra Michla je hlavním proinflačním rizikem současná fiskální politika, což řekl také na tiskové konferenci po zasedání. J. Procházka a K. Kubelková se shodli, že s ohledem na délku implementace a transmise, případný konsolidační balíček fiskální politiky již se zvládnutím současné inflační vlny pravděpodobně příliš nepomůže. J. Kubíček argumentoval, že k určité fiskální konsolidaci podle něj dojde a je potřeba ji bát v úvahu. Zároveň ale dodal, že fiskální politika pro něj není důvodem proč měnit nastavení měnové politiky. Pro T. Holuba představuje připravovaná fiskální konsolidace jediné hmatatelné protiinflační riziko základního scénáře prognózy ČNB, a to pouze tehdy, neproběhne-li velká část konsolidace skrze zvýšení nepřímých daní. Zvýšení nepřímých daní by totiž v současném proinflačním prostřední mohlo podle něj vést k nadproporčnímu zvýšení cen. S tím souhlasila i viceguvernérka Zamrazilová.

Velká část diskuze na posledním zasedání bankovní rady se týkala napjatého trhu práce a s tím souvisejícího vývoje mezd. K. Kubelková a J. Procházka poukázali na odolnost ekonomiky a trhu práce, jejich jen malé ochlazení v posledních měsících a aktuální oživení sentimentu, což by mohlo komplikovat návrat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Tito dva společně s T. Holubem vnímají zhmotňující se rizika působící ve směru vniku mzdově-inflační spirály. Proinflační rizika plynoucí z reálné ekonomiky vnímá také viceguvernér Frait.

Holubičí čtveřice, tvořící stále většinu, však nadále uvádí argumenty spíše hovoří o přetrvávající stabilitě úrokových sazeb. Guvernér Michl hned na úvod diskuse bankovní rady řekl, že domácí měnové podmínky jsou nyní nejpřísnější za posledních 20 let, úrokové sazby se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky, spotřeba domácností klesá již šest čtvrtletí v řadě, a také ceny nemovitostí se začaly snižovat. Viceguvernér Frait konstatoval, že ex ante reálné úrokové sazby jsou dle prognózy ČNB i očekávání analytiků kladné, a i z pohledu tvorby úvěrů soukromému nefinančnímu sektoru se měnová politika jeví jako poměrně přísná. Guvernér i oba viceguvernéři podtrhovali význam silné koruny v boji s inflací. E. Zamrazilová a J. Kubíček také relativizovali inflační dopad očekávaného vývoje nominálních mezd.

My nadále očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou na současné úrovni do letošního září, kdy mohlo dojít k jejich prvnímu poklesu. Čtveřice centrálních bankéřů hlasujících na posledním zasedání pro stabilitu úrokových sazeb se zdá být nezlomná. Stále navíc není jisté, zda těsný poměr hlasů opravdu odráží současnou názorovou rozpolcenou bankovní rady, či zda se pouze nejedná o jestřábí signál pro finanční trhy. Poslední data o pokračujícím utlumeném vývoji poptávky v prvním letošním čtvrtletí a dubnový pokles jádrové inflace hrají také spíše do karet zastáncům stability úrokových sazeb.