Budou mít stavební společnosti na chleba?

Dle posledních zveřejněných dat ČSÚ poklesla meziročně stavební produkce v březnu o 6 % s mírnějším meziměsíčním poklesem oproti únoru. Kumulativně za 1. čtvrtletí klesla stavební produkce meziročně o 2,5 %. Za březnový meziměsíční pokles nese vinu pozemní stavitelství, protože inženýrské stavby, jako je například výstavba dálnic, rostly. K meziročním výsledkům však přispěly totožně oba segmenty a vysoké srovnávací základny z loňského roku. 

 

Graf 1 Vývoj meziročního indexu české stavební produkce. Zdroj: ČSÚ.

Jaký je očekávaný vývoj tržního segmentu a jak se daří sousednímu Slovensku? Z dat slovenského statistického úřadu lze pozorovat strmější pokles ukazatelů v posledním měsíci oproti České republice, kde stavební produkce dosáhla dvojciferného poklesu o 10,1 % na 481,9 mil EUR, tedy přibližně 11,3 miliardy korun českých. V ČR je hodnota stavební produkce na úrovni 44,1 miliard Kč. Vhodnější je ovšem tato data sledovat z dlouhodobějšího pohledu než z krátkodobého, který je ovlivněn nárazovými faktory.

1. kvartál se na Slovensku vyvíjel obecně pozitivněji než u nás, a to zejména vzhledem ke správě veřejných zakázek a dále z důvodu politiky ECB, jak jsme již zmínili v posledním hodnocení stavební produkce. Recese reálně zasáhla do investování jak do výstavby nového, tak do renovací s očekávaným nastartováním výkonu ekonomiky až v nadcházejícím roce.

Graf 2 Vývoj meziročního indexu slovenské stavební produkce. Zdroj: slovak.statistics.sk.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Půlroční analýza slovenského stavebnictví od CEEC Research vydaná na začátku května totiž podkládá pokles trhu stavebních prací o 1,3 %, což je zejména taženo produkcí pozemní výstavby. Stejně jako v kvartální analýze českého stavebnictví od CEEC Research jsou i v půlroční analýze slovenského stavebnictví očekávaná černá čísla až v průběhu roku 2024.

Obrázek 1 Vývoj trhu stavebních prací. Zdroj: Půlroční analýza slovenského stavebnictví, CEEC Research.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na Slovensku očekává v roce 2024 růst stavebních prací 66 % firem, v ČR jen 52 %. Pozitivním vyhlídkám přispívá zejména vývoj inženýrského stavitelství v obou zemích, vzpamatování se z post-covidových opatření, konfliktu na Ukrajině a zejména ustálení rostoucích cen stavebních materiálů. Zatímco pozemní stavitelství je více ovlivňováno tržními faktory včetně tržních úrokových sazeb, komerčním uvažováním objednatelů k zhotovení díla, u inženýrských staveb je tento vztah volnější a efekt hraje veřejný zájem na úrovni státu, volební očekávání a další.