Výstava představuje studentské návrhy na úpravy Brtnického předměstí

Studenti různých ročníků Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně se ve svých semestrálních pracích zaměřili na jihlavské Brtnické předměstí. V zimním semestru 2022/23 spolupracovali s městem Jihlavou – konkrétně s Útvarem městského architekta (dále ÚMA). Pracovníci ÚMA uspořádali na přelomu loňského září a října pro studenty třídenní iniciační workshop v Jihlavě, účastnili se také ateliérových kritik na fakultě. Spolupráce vyvrcholila prezentací hotových projektů 9. února v zasedací místnosti zastupitelstva na jihlavské radnici. Výsledné návrhy jsou nyní vystaveny v hale předprodeje jízdenek MHD na jihlavské radnici, a to až do konce května.

„Téma Brtnické ulice a jejího okolí bylo vybráno proto, že má velký potenciál a spojuje různě obtížná témata k řešení. Studenti různých ročníků si tak mohli najít vhodné dílčí téma, a přitom spolupracovat a vnímat kontext celku. To je základním principem tzv. vertikálního ateliéru, kdy na jednom zadání nebo lokalitě pracují studenti více ročníků,“ uvedl vedoucí ÚMA Aleš Stuchlík.

Zadáním byly čtyři základní lokality – pod Znojemským mostem, lokální centrum Na Slunci, oblast u křižovatky s ulicí Tylovou a území u Pančavy. „Zadání poskytovalo studentům poměrně velkou volnost a někteří si za řešené území vybrali i lokality kolem Staré plovárny. Výsledkem jsou tak i náměty na vylepšení území v rámci Stříbrného údolí,“ doplnil Petr Hýl z ÚMA, který se zároveň podílel na vedení semestrálních prací na fakultě jako pedagog.

Úkoly se lišily dle jednotlivých ročníků – ti starší se zaměřili na urbanismus místa nebo koncepci větších celků, ti mladší řešili úkoly menšího měřítka jako konkrétní lokality a budovy. Na začátku semestru, tedy v září loňského roku, proběhl v Jihlavě úvodní workshop. V první fázi všichni spolupracovali na důkladném poznání daného místa a definici jeho hodnot a problémů prostřednictvím urbanistických analýz.

Studenti zjistili, že mezi problémy lokality patří například dlouhé prázdné ulice s garážemi, bez obytných budov nebo naopak nahuštěná obydlí bez výhledů či základní vybavenosti. Zaměřili se ale také na místa s potenciálem – proluky, kde by upravili zástavbu či revidovali zeleň a veřejné plochy. ÚMA se studenty diskutoval mimo jiné připravované záměry jak města, tak soukromých investorů v širším okolí.

Básnicky bydlí člověk

Starší studenti měli při urbanistických úkolech ještě další projektové téma nazvané Básnicky bydlí člověk, které se stalo i leitmotivem části výstavy. Jde o název Heideggerovy stati, kde tento filosof – inspirován básní Friedricha Hölderlina, klade v duchu fenomenologického přístupu otázky po vztahu bytí a bydlení, co znamená v širším významu bydlet, co je to bydlet básnicky, jaký vztah k bytí a bydlení má řeč a další.

„Autor zde tedy odkazuje k přetechnizovanosti našich životů a tento leitmotiv projektů starších studentů proto principiálně směřuje ke kritické reflexi současné tvorby životního prostoru, která se až příliš spoléhá na exaktní vědecké disciplíny, zatímco ostatní lidské potřeby a vztahy k realitě zůstávají pozapomenuty. Jak je vidět z velmi různorodých projektů, každý ze studentů téma reflektoval originálním způsobem,“ dokončil Hýl.