Mongolsko je prioritní zemí pro české výrobce důlních zařízení

Těžba nerostů jako hlavní průmysl

Těžební průmysl hraje zásadní roli v mongolské ekonomice, jelikož tvoří přibližně 90 % celkového vývozu země. Význam těžby je také patrný v podílu na HDP, který činí zhruba 30 %, a představuje tak jedno z hlavních odvětví mongolského hospodářství. Mongolsko čelí výzvám v rozvoji zpracovatelského průmyslu, a to zejména kvůli geografickým a infrastrukturním omezením. V zemi je omezený počet podniků, které se zabývají přeměnou surových produktů na produkty s vyšší přidanou hodnotou. Nedostatek kvalifikované pracovní síly, omezené financování a špatná infrastruktura jsou hlavní překážky. Proto mongolská vláda usiluje o vytvoření příznivějšího podnikatelského prostředí pro přilákání zahraničních investic, technologií a know-how.

Těžba uhlí je zdaleka nejvýznamnější, představuje téměř 90 % celkové těžby a polovinu celkového vývozu Mongolska. Mongolské uhlí se vyznačuje vysokou kalorickou hodnotou a je žádané především v Číně a Jižní Koreji. V současné době se v Mongolsku těží uhlí z povrchových dolů, které jsou technicky jednodušší a ekonomicky efektivnější. I když se již začíná uvažovat o hlubinné těžbě. Největší hlubinný důl v zemi byl uveden do provozu v březnu 2023. Jedná se o měděný důl Oju Tolgoj britsko-australské společnosti Rio Tinto, který má roční kapacitu těžby až 480 000 tun mědi.

Hospodářství poháněné uhlím

Podle některých odhadů jsou v Mongolsku zásoby uhlí na více než 100 let těžby. Mezi největší uhelné doly v zemi podle roční produkce patří Tavan Tolgoj, Ucha Chudag a Baganuur. Tavan Tolgoj je považován za jeden z největších světových nalezišť koksovatelného uhlí s celkovými zásobami přes 6 miliard tun uhlí a roční kapacitou těžby 15 milionů tun. Důl Ucha Chudag, nacházející se v jižním Mongolsku, těží především energetické uhlí používané ke spalování v elektrárnách a má roční kapacitu těžby 20 milionů tun. Poslední z největších dolů, Baganuur, se zaměřuje také na těžbu energetického uhlí a disponuje roční kapacitou těžby 4 miliony tun. Uhlí z tohoto dolu je spalováno ve dvou největších tepelných elektrárnách v zemi tj. Elektrárna číslo 3 a 4, které se nachází v Ulánbátaru.

Většina exportu mongolského uhlí pochází z naleziště Tavan Tolgoj a směřuje do Číny, která je hlavním obchodním partnerem Mongolska a zároveň největším světovým spotřebitelem uhlí. Kromě Číny a Jižní Koreje je uhlí z Mongolska vyváženo také do například do Japonska. Díky rostoucí poptávce po uhlí na mezinárodním trhu a strategické poloze země má Mongolsko významný potenciál pro další rozvoj svého těžebního průmyslu a exportu uhlí.

Příležitosti pro české firmy

V Mongolsku se těžba uhlí stále potýká s výzvami, které souvisí s používáním zastaralých technologií a vysokými náklady na logistiku. I přes nedávné zlepšení díky investicím a modernizaci technologických postupů existuje výrazný prostor pro další optimalizaci a zlepšení. Příležitostí v tomto sektoru mohou využít české firmy, které mají dlouholeté zkušenosti s vývojem a výrobou moderních technologií pro těžební průmysl, a to jak pro povrchovou těžbu, tak pro dobývání v hlubinných dolech.

Do mongolských dolů mohou české firmy nabídnout široké spektrum technologií od těžebních strojů, zařízení pro přepravu osob a materiálu v dolech, měření kvality uhlí až po monitorování těžebních procesů. Poptávka je také po expertíze v oblasti uzavírání dolů, environmentálně šetrných a digitálních řešení pro odvětví těžby a znalosti v sektoru geologických služeb. Velký potenciál uspět mají firmy dodávající technologie pro automatizaci důlních prací, které by mohly pomoci zvýšit efektivitu a bezpečnost těžebních operací.

Podnikatelská mise

Za účelem posílení česko-mongolské spolupráce v těžebním sektoru, Velvyslanectví České republiky v Mongolsku, ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a s významným přispěním České dobývací techniky (CDT), uspořádalo podnikatelskou misi v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie (PROPED).

Projekt byl realizován v České republice v období od 23. do 29. dubna 2023. Účastnila se ho desetičlenná mongolská delegace, kterou vedl Melsčo Medbajar, ředitel Odboru politiky těžby Ministerstva těžby a těžkého průmyslu Mongolska. Dalšími členy delegace byli zástupci státního hnědouhelného dolu Baganuur, těžebních společností Energy Resources a Eurasia Mining Contractor, a také český podnikatel Tomáš Bravenec zastupující Českou dobývací techniku (CDT) v Mongolsku prostřednictvím firmy TriTilia Advisors. Delegaci po celou dobu jejího pobytu doprovázel Vardan Khachatryan, obchodní rada Velvyslanectví České republiky v Mongolsku. Význam akce byl dále podtržen účastí mongolského velvyslance v České republice, Damdina Gansucha, který se zúčastnil vybraných částí programu, čímž zdůraznil důležitost a relevanci tohoto setkání pro obě země.

Během projektu se mongolští zástupci seznámili s produkty a službami firem Enelex, Ostroj, DSP Přerov, RPS Ostrava, NOEN, Transroll, Ferrit, Alta, Hansen Electric, Řetězárna, ZVVZ Machinery, ŽDB Drátovna, Sigma Group a Transroll. Mezi jinými navštívili testovací areál pro závěsné důlní lokomotivy firmy Ferrit, zařízení na kontrolu kvality uhlí a homogenizaci od Enelexu a seznámili se s důlními stroji pro hlubinnou těžbu od společnosti Ostroj. Součástí programu byla také exkurze do dolů Tušimice a Darkov, kde mohli účastníci vidět v praxi moderní české důlní technologie.

Podnikatelská mise poskytla českým firmám ideální příležitost prezentovat své inovativních řešení v těžebním průmyslu. Zároveň nabídla cennou možnost obnovit a posílit vztahy, jakož i rozvíjet projekty, které byly dříve narušeny v důsledku pandemie covid-19.

Zpracoval: Vardan Khachatryan, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Mongolsku