Vojenské lesy v Brdech vybudovaly dalších 13 tůní

Autor: Jan Sotona

K více než čtyřem desítkám tůní z minulých let vloni v Chráněné krajinné oblasti Brdy přibylo dalších 16 malých vodních ploch. Tůně zde buduje správce Brdské vrchoviny Vojenské lesy a statky ČR (VLS) ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Mají sloužit především k rozvoji biodiverzity této unikátní přírodní lokality, ale také k zadržení vody v krajině.

VLS se jako správce Brdské vrchoviny snaží ve spolupráci s ochránci přírody tůněmi maximálně „prošpikovat“ brdské hvozdy již od roku 2018. Po padrťských pláních, Baštině, Pource a dalších lokalitách se vloni zaměřil státní podnik spravující vojenské oblasti především na okolí brdského vrchu Špičák a lokalitu kolem Jineckých hřebenů.

„Tvorba brdských tůní je součástí našeho podnikového programu Živá voda VLS, kterým se v době klimatických změn snažíme v krajině zadržet vodu a vytvořit tak příznivé podmínky pro rozvoj biodiverzity. Jeho cílem je budování a obnova malých vodních nádrží a rybníků v lesích, snažíme se ale zaměřit také na menší vodní stavby jako jsou napajedla pro zvěř a právě tůně,“ říká ředitel VLS Roman Vohradský.

Jde o malé jednoduché vodní plochy od 60 do 180 metrů čtverečních bez hrází a výpustí. Vznikají v místech, kde jsou pro ně vhodné podmínky.

„Je to vlastně jednouchý způsob, jak vytvořit malou vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody či jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky. Tůň se pak postupem času vlivem svého stáří mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu, tím, jak zarůstá vegetací a ztrácí se volná vodní hladina,“ popsal ředitel brdské divize VLS David Novotný. Podle něj však během svého života tůně a tůňky poskytují útočiště celé řadě živočišných a rostlinných druhů, především obojživelníkům a hmyzu.

Z šestnáctky vodních tůní v severovýchodní části středních Brd jich nejvíce vloni vyrostlo pod vrchem Špičák mezi obcemi Jince a Podluhy, další lesníci VLS vyhloubili pod Jineckými hřebeny a přírodní rezervací Koníček, který je však součástí veřejnosti nepřístupného Posádkového cvičiště Brdy.

„Na rozdíl od budování lesních nádrží či obnovy rybníků je hloubení tůní nenáročnou investicí. Náklady na 16 tůní v loňském roce nepřesáhly 90 tisíc korun. Určitě proto chceme v jejich budování v Brdech i nadále ve spolupráci s AOPK pokračovat i v dalších letech. Tvorba tůní je také součástí našeho plánu na přechod k přírodě blízkému lesnickému hospodaření v Brdech“ doplnil ředitel brdských lesníků Novotný.