Většina bankovní rady vidí riziko, které přichází z fiskální politiky a trhu práce - Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB

Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Michaela Nováková (ČT24 3. 5. 2023, pořad Byznys ČT24)

„Otázka, nad kterou jsme diskutovali, je budoucnost konsolidace veřejných financí. Pochopitelně tady jednak jde o rozměr fiskální konsolidace, ale také o jeho podobu. Pokud by vláda skutečně přistoupila k nějakému zvýšení nepřímých daní, tak je to bohužel spíše proinflační impuls,“ řekla pro Byznys ČT24 viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

„Dále jsme diskutovali o naplnění rizik přicházejících z trhu práce, protože vidíme, že trh práce je stále napjatý, nezaměstnanost prakticky nestoupá, podniky zase nemohou najít nové zaměstnance. A teď jde o to, jak bude vypadat růst průměrné mzdy v letošním roce. Pokud by trh práce vysílal proinflační signály v podobě vyššího růstu průměrné mzdy, tak by to byl skoro určitě důvod pro to úrokové sazby zvýšit,“ dodala.

• Video – rozhovor (externí odkaz na ČT24)

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Úrokové sazby i po dnešku zůstávají na 7 %. Debata ohledně jejich navýšení ale evidentně sílí. Jaké jsou důvody a jak to všechno ovlivňuje hospodaření domácností a firem? Odpovíme v dnešním speciálním vysílání ohledně aktuálního rozhodnutí centrální banky. Hezký večer. Česká národní banka na svém dnešním zasedání opět ponechala své klíčové úrokové sazby bez změny. Většina členů bankovní rady si totiž stále myslí, že inflaci mají pod kontrolou. Už ale ani oni nevěří, že bude klesat tak rychle, jak původně předpokládali.Centrální banka také zveřejnila svou prognózu vývoje ekonomiky. Ta je naopak o něco optimističtější než ta minulá a počítá s růstem, ovšem jen velmi malým.ČNB svými kroky a výroky navíc ovlivňuje i kurz české koruny. Jak se s relativně silnou měnou vyrovnávají tuzemské firmy a jaká největší rizika je budou ohrožovat v příštích měsících? I o tom se budeme bavit. Vítejte u Byznysu ČT24.Bankovní rada České národní banky ponechala tedy základní úrokovou sazbu na 7 %. Na této úrovni je od loňského června. Rozhodnutí ale nebylo tak jednoznačné jako u předchozích hlasování. Tři ze sedmi členů byli pro její zvýšení, a to i kvůli stále výraznému zdražování. Česká národní banka zároveň zhoršila svůj výhled, inflace za celý rok podle ní dosáhlsáhne v průměru 11,2 %. Zlepšila ale naopak odhad vývoje tuzemské ekonomiky. Očekává růst HDP o půl procenta.

Aleš MICHL, guvernér, Česká národní banka
Úrokové sazby České národní banky se nyní nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky, brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Měnové podmínky byly v posledních čtvrtletích přísné i vlivem zhodnocení koruny vůči euru. Dohromady v zemi jsou tak nejpřísnější měnové podmínky za posledních 20 let.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jak se tedy daří krotit zdražování v tuzemsku a jaké jsou další plánované kroky centrální banky? To probereme s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou České národní banky, dobrý večer.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Dobrý večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak jaké bylo to dnešní jednání? Přece jen skončilo hlasování čtyři ku třem. To už je relativně těsné. Tak čím to bylo?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Takže myslím, že víceméně kvalitativně ten příběh, který vysílá současná prognóza, o kterém jsme dnes diskutovali, se kvalitativně neliší od toho, co jsme viděli před šesti týdny nebo třemi měsíci. Jsou tam malé posuny, jak už tady zaznělo v reportáži, o nějakou desetinku procentního bodu k lepšímu růstu a naopak o 3–4 desetiny procentního bodu k vyšší průměrné inflaci. Ta debata, která byla živá a velice, velice zajímavá, byla o tom, jak hodnotíme rizika toho současného hlavního scénáře, prognózy, který nám říká, že tedy inflace bude, dejme tomu, v prvním čtvrtletí 2024 na 2,5 %.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak dva další členové bankovní rady se přidali k jednomu už z minulého zasedání a chtěli vyšší úrokové sazby. Tak jaká ta rizika oni vnímají jako ta...

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Ta rizika vnímáme všichni stejná. Jsou to především rizika přicházející z uvolněné fiskální politiky, z oblasti veřejných financí a také z trhu práce, který je pořád velmi napjatý. A teď jde o to, jakou pravděpodobnost vlastně ten který člen bankovní rady dá tomu, že to riziko se bude materializovat ve smyslu vyšší inflace, anebo naopak ve smyslu toho, že ta prognóza bude naplněna beze zbytku.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jak to vidíte vy? Netroufám se zeptat, jak jste hlasovala, nevím, jestli nám to můžete říct, ale jaká rizika tedy...

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
To se dovíte, to se dovíte za nějakou dobu, ale já můžu říct asi to, že většina té bankovní rady vidí samozřejmě riziko, které přichází z fiskální politiky. To vidíme všichni, protože strukturální deficit na řádek vlastně desítek až stovek miliard korun, to znamená, že do ekonomiky přichází z fiskálu více peněz, než by tam přijít mělo, a to je samozřejmě proinflační. Otázka, nad kterou jsme diskutovali, je budoucnost konsolidace veřejných financí. Pochopitelně tady jednak jde o ten rozměr fiskální konsolidace, ale také jde o jeho podobu. Jde o to, že pokud skutečně tady by vláda přistoupila případně k nějakému zvýšení nepřímých daní, tak je to bohužel spíše proinflační impuls, na který bychom velmi nutně museli reagovat asi jednomyslně dalším zvýšením úrokových sazeb.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Teď, paní viceguvernérko, hovoříme i o té diskuzi ohledně změn v sazbách DPH, i to by se mohlo promítnout do inflace natolik, že byste zvýšili sazby?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Myslím si, že to by byl opravdu velmi nepříjemný signál toho, že by patrně zase obchodníci a možná celý ten výrobní řetězec využili tady tu změnu k přecenění, byť by to, dejme tomu, bylo přecenění vyšší, než by samotná ta malá změna DPH implikovala, takže i o tom jsme hovořili, ale zase byl tady i optimistický pohled na to, že pokud by vláda přistoupila ke konsolidaci veřejných financí v podobě omezení dotací, protože tady se teď hodně diskutuje třeba zpráva NKÚ ohledně toho, že jsme z tržní ekonomiky přešli de facto na ekonomiku dotační, a pokud by se podařilo nějakým způsobem vládě omezit objem dotací do podnikatelského sektoru, pak by to bylo velmi dobré nejen pro samotné zdraví veřejných financí, ale také pro inflaci a potažmo také pro zdraví budoucího hospodářského růstu, protože opravdu od té tržní ekonomiky jsme se poněkud odchýlili a návrat by byl asi velmi vhodný.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A ten vzkaz veřejnosti, my jsme slyšeli i na tiskové konferenci mluvit guvernéra, tedy je "pokud vláda bude správně konsolidovat veřejné finance, my nebudeme muset zvyšovat úrokové sazby"?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Samozřejmě, ovšem tady jde potom ještě o to naplnění rizik přicházejících z trhu práce, protože ten trh práce vidíme, že je stále napjatý, o tom se hovoří všude, nezaměstnanost prakticky nestoupá, podniky zase nemohou najít nové zaměstnance. A teď je debata o tom, jak bude vypadat růst průměrné mzdy v letošním roce. Ta nová prognóza je někde pod devíti procenty. Myslím, 8,8. Naše Ministerstvo financí má 8 %. Většina analytiků očekává pro letošní rok nižší růst té mzdy, než očekáváme my. Ovšem ta rizika směrem nahoru tady existují.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
No, vidíme minimálně to, že přicházejí určité indicie z ekonomiky o tom, že například průmyslové podniky a některé ve stavebnictví počítají s tím, že se mzdy budou navyšovat rychleji a blíží se to až k dvouciferným číslům. V tu chvíli také bude třeba tedy zasáhnout?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Teď jde o to, ale jak se bude vyvíjet celkově celkově ta průměrná mzda. Teď máme tu anekdotickou evidenci, ale skutečná data o vývoji mezd za první čtvrtletí přijdou, tuším, až 8. června, což je velké zpoždění. A právě to vedlo většinu bankovní rady k tomu vyčkat víceméně tady na další data, nejenom tedy o růstu průměrné mzdy a celkového objemu mezd za to první čtvrtletí, ale i na další inflační čísla, zdali se bude inflace vyvíjet tak, jak ta nová prognóza čeká a také samozřejmě na čísla o struktuře vývoje hrubého domácího produktu, kde ten první flash odhad přinesl očekávání toho, že spotřeba domácností bude klesat už šesté čtvrtletí. Klesá výrazně, maloobchodní prodeje klesají také výrazně. Takže...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Ale co se týká toho trhu práce a mezd, tak tam se příliš nedaří to krotit.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Je to riziko. Ale zase bych připomněla to, že i kdyby, dejme tomu, ta průměrná mzda byla těch 8,8 %, tak při inflaci kolem 11 % tady máme už druhý rok výrazný pokles reálné mzdy, a to znamená, že zase i tato debata dneska zaznívala ohledně toho, že je obtížné vyhodnotit vysloveně inflační potenciál růstu mezd v momentě, kdy my druhým rokem po sobě výrazně klesá reálná mzda.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Položím otázku, kterou pokládá i řada příznivců vyšších úrokových sazeb, kteří v podstatě vyzývají neustále centrální banku k tomu, ať zareaguje. Proč vyčkávat, proč neudělat preventivní opatření? Vy sama říkáte "my ta data dostaneme v červnu", takže možná v červnu se o něčem můžeme bavit. Proč to nedělat preventivně, když víme, že se ty jednotlivé kroky, které dělá centrální banka, propisují do ekonomiky za rok až rok a půl?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Přesně tak, protože ten základní scénář nám ukazuje, že bychom skutečně za rok nebo ještě dříve než za rok, v prvním čtvrtletí 2024, měli mít inflaci kolem 2,5 %. To znamená, že my bychom museli doopravdy vyhodnotit jako výrazné proinflační, převažující některé z těch proinflačních rizik, abychom se k tomu kroku rozhodli. A o tom ta debata byla.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Představme tedy také novou prognózu centrální banky. Pro letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu o půl procenta, Ministerstvo financí je pesimističtější a očekává růst jen desetinu procenta. Pro příští rok obě instituce shodně predikují tříprocentní růst ekonomiky. Podobně vidí Česká národní banka i Ministerstvo financí celoroční inflaci pro letošek kolem 11 % a v příštím roce by pak tempo růstu cen mělo spadnout ke dvěma procentům.Vraťme se tedy hlavně k tomu, co domácnosti zajímá nejvíce, a to je, jak se bude vyvíjet zdražování v České republice. Proč jste navýšili ten odhad na letošní rok?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Tak je to opravdu kosmetická změna, jsou to 0,4 %. A tady vidíme smíšené efekty toho, nevíme, jak se budou vyvíjet. Tady je obrovská řada nejistot ohledně toho, jak budou klesat ceny energií a myslím, že ohledně toho je opravdu velmi široká debata, ohledně toho, jakým způsobem se budou vyvíjet ceny potravin, protože tady také vidíme širokou debatu, vidíme tady i určité zásahy vlády a dalších institucí ohledně případného monitorování vlastně ziskových marží v celé té výrobní a prodejní vertikále, takže tady opravdu je řada nejistot, které mohou nakonec ve výsledku překvapit i na protiinflační straně. Sice ta pravděpodobnost je asi nižší, ale přesto i toto musíme de facto brát v úvahu. A připomeňme to, že ačkoliv to bylo velice překvapivé, tak dubnové průzkumy statistického úřadu ukázaly de facto strmý pád obav domácností z inflace. Co zatím přesně stálo, za tou kombinací tady toho překvapivého vývoje, to vlastně detaily neukazují, ale bylo to dosti překvapivé a domácnosti...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Ono je otázkou, jestli se domácnostem také zkrátka neulevilo tím, co jste sama zmiňovala a z trhu s energiemi přichází relativně pozitivní zprávy. Co ale nepřekvapilo příliš pozitivně, třeba vývoj cen potravin, což je samozřejmě také položka, která domácnosti zajímá nejvíce. Tam očekáváte rychlé uklidnění?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Tady jde o to, jestli nějakým způsobem se prokáže to, že ta síla obchodních řetězců je svým způsobem nějaká nadměrná a jestli dojde ke korekci. Jinak se domnívám, že tady úplně fundamentální tlaky třeba z oblasti těch agrárních komodit už máme za sebou. Slyšíme neustále debatu o tom jakým způsobem se vyhnout tomu, aby se ukrajinská úroda pšenice vůbec dostala na evropské trhy, což by nepochybně, nepochybně, určitě ovlivnilo velmi pozitivně vývoj cen potravin a mohlo by se zkombinovat i s tím poklesem cen, tržních cen energií atd., takže i tohle může překvapit na té protiinflační straně.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
K lepším výsledkům ekonomiky se podle odborníků i zástupců firem musí přistupovat systematicky. Možností, jak výkon hospodářství povzbudit, existuje podle nich hned několik.

Tomáš NIDETZKÝ, bývalý viceguvernér ČNB
Myslím, že ty data, které nám přicházejí z ekonomiky, spíše mluví pro zvýšení sazeb, jo, ať už se jedná o třeba trh práce, který je pořád přehřátý. Vyšly data o hrubém domácím produktu za první kvartál, který všechny pozitivně překvapily. Mluví se o schodku veřejných financí, který, který je všechny zase negativně překvapuje.

Jana MATESOVÁ, ekonomka; bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance
Do ekonomiky nesmí proudit tolik peněz, čili vláda velmi urgentně, velmi urgentně musí seškrtat veřejné výdaje. A nebude stačit 70 miliard na příští rok. Je potřeba něco výrazně omezit už letos. A potom je potřeba také začít urgentně lépe regulovat energetický trh.

Josef JAROŠ, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků
Více stability a méně byrokracie, to je to primární, co podnikatel potřebuje. My chápeme tu celospolečenskou ekonomickou situaci, víme, že k nějakým opatřením se musí sáhnout.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tempo zdražování v Česku polevuje, ale jen zvolna. V březnu vzrostly ceny meziročně o 15 %. Číslo za duben budeme znát už za týden. V uplynulém roce byla inflace nejvýraznější v září, a to 18%. V evropském srovnání patří tuzemsko mezi země s nejvyšší inflací. Připomenu, že Eurostat používá pro výpočet jinou metodiku než Český statistický úřad. V březnu byl růst cen rychlejší jen v Lotyšsku a Maďarsku, s podobně výrazným zdražováním se ale potýká celé Pobaltí, Polsko a nebo Slovensko. Hostem speciálního vysílání stále zůstává Eva Zamrazilová. Paní Zamrazilová, platí pořád ten, řekněme, jízdní řád, který si stanovila Česká národní banka, že se v průběhu prvního pololetí příštího roku dočkáme 2% inflace.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Já myslím, že ten jízdní řád platí, jak jsem říkala, už za to první čtvrtletí čekáme někde kolem 2,5 %. Tady samozřejmě jsou očekávání finančního trhu ohledně toho, že sazby by se mohly začít snižovat už někdy ve třetím nebo ve čtvrtém čtvrtletí.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Je to reálné?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
/Souzvuk hlasů/ právě kvůli tomu zpracovat takový scénář se stabilitou úrokových sazeb až do konce roku, který podle našeho, který podle našeho mínění je velmi podstatný právě proto, abychom, abychom zjistili, jakým způsobem proti té perzistenci v inflaci bojovat, a tohle určitě bude něco důležitého, protože pokud by ty sazby zůstaly nezměněny až do konce roku, tak se dočkáme té 2% inflace velmi pravděpodobně už v prvním čtvrtletí.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Proč to vlastně neudělat tedy v tom případě, proč pracujete i s jinými scénáři ve chvíli, kdy sami odhadujete lepší růst ekonomiky, což znamená, že odpadá i ten argument, že byste příliš zadusili ekonomiku.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
S argumentem, abychom nezadusili ekonomiku, jsme nepracovali nikdy, tady to v debatě absolutně nepadalo.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pokud vím, tak pan guvernér v některých ze svých odhadů říkal, že je důležité také to, aby se ekonomika nezastavila úplně. Používal...

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
To je spíš, to je spíš ohledně debaty na nějaké řádové zvyšování měnově politických sazeb, to se netýká...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Vraťme se k té mé otázce, proč tedy nepracovat s tím hlavním scénářem ponechání sazeb na těch 7 % až do konce roku, pokud říkáte, že pak dříve dosáhneme 2 %.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Protože ten prognostický proces takhle neprobíhá. My musíme nechat dávat svobodu našemu aparátu a ten pracuje prostě se svými výpočty tak, jak s nimi pracuje a z toho vyšla, jak říkám, 2,5 % pro první čtvrtletí.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Za vás, myslíte si, že je vůbec reálná diskuze ve třetím čtvrtletí o snižování sazeb, pokud se bavíme o tom, že ještě v červnu budete jednat pouze o stabilitě nebo navýšení.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Nikdy nemůžete vyloučit protiinflační překvapení. Něco jsem k tomu naznačila už v té předchozí otázce, ale považuju to za... Musela by nastat kombinace z hlediska vývoje inflace velmi nepravděpodobných protiinflačních faktorů, ale vyloučit to nemůžeme. Takže...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Co mě ještě zajímá, je, když jsem se dívala na tu vaši prognózu toho, jak by měla postupně tedy inflace klesat až k oněm 2 %, po kterých všichni v téhle zemi asi touží momentálně, tak tam pracujete s tím, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí, v druhé polovině letošního roku bude inflace někde kolem 8 % a pak hned pro to první čtvrtletí už je tam jenom 2,5. Co se stane?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
To znamená, že tam vypadne takový ten efekt vysoké srovnávací základny z letošního ledna. Tam, jak víme, tak došlo opravdu k velkému přecenění položek a dobíhal tam vlastně ještě ten vliv těch nákladových tlaků z oblasti cen energií a nejenom těch, takže nečekáme takový přeceňovací efekt vlastně v tom lednu příštího roku.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Výrazná část ekonomů potom pokládá otázku, jestli se neobáváte toho, že by se mohlo snižování inflace zastavit v určitou chvíli, že by nemuselo dojít k oněm 2 %, ale zastavit se na 5, 6 nebo 7, což by asi nebylo dobré ani pro domácnosti, ani pro firmy, ani pro celou českou ekonomiku.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Takže pro tohle jsme se nechali zpracovat druhý alternativní scénář, který vlastně do toho, do toho odhadu víceméně uměle nějakým způsobem vkládá očekávání inflace kolem 5 %, dejme tomu, v tom ročním horizontu. A i tady se ukazuje, že ta stabilita úrokových sazeb, která by tady byla až do konce letošního roku, by nakonec vedla k inflaci v prvním čtvrtletí příštího roku někde kolem 3 % a o čtvrtletí později maximálně o 2 k tomu inflačnímu cíli. Takže tímto způsobem my se snažíme ušetřit ta rizika nějaké perzistence vyšší inflace, i když nemyslím si, že by to riziko bylo příliš vysoké, protože když se podíváme na roční odhady analytiků na finančním trhu, tak oni se dneska pohybují už podstatně níže a v podstatě 5% inflaci za rok nečeká vůbec nikdo.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Inflaci podle guvernéra banky Aleše Michla udržuje na vysokých hodnotách také expanzivní rozpočtová politika. Pokud vláda nepředloží důvěryhodný plán a nepředstaví kroky k ozdravení veřejných financí, bude podle něj bankovní rada nucena úrokové sazby zvýšit, rozhodnout by o tom mohla už v červnu na svém dalším zasedání. Případné zvýšení sazeb centrální bankou nevylučují ani někteří analytici.

Vít HRADIL, hlavní ekonom, Cyrrus
My bohužel prostě neumíme krotit inflaci jinak než tak, že zpřísníme například úrokové sazby a potom čekáme až, bohužel já to říkám hrozně nerad, ale část lidí ztratí práci, část firem zavře krám a potom obvykle přichází pokles inflace, to, že ta ekonomika tím zatím klouže, relativně nezasažená, bohužel zavdává důvod se obávat, že ta inflace může být ještě trvalejšího rázu. Já jako nikomu nepřeju nezaměstnanost, nikomu nepřeju krach firmy, ale je prostě pravda, že jako setřást inflaci, když nemáte růst nezaměstnanosti, nemáte bankroty, je velice těžké, takže uvidíme, jak na to zareaguje Česká národní banka, protože máte pravdu, vypadá to, že ta ekonomika s tou inflací spíš se jaksi sžívá. O to bedlivěji budu sledovat to zasedání v červnu poté, co se dozvíme, jak se vyvíjely mzdy, protože na tento údaj teprve čekáme a ten spolu právě s HDP a samotnou inflací bude naprosto klíčový. A v červnu už bych teda si tak jistý nebyl, jestli se nedočkáme ještě nějakého pošoupnutí směrem nahoru právě v kontextu toho, co jsem říkal, že centrální banka možná sezná, že prostě ta ekonomika, bohužel, bohudík, jak pro koho neochlazuje, a tudíž ani inflace.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Paní Zamrazilová, čekáme v podstatě na to, aby krachovaly některé firmy a lidé přicházeli o práci, abychom měli nižší inflaci?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
To je, to je těžká otázka. V podstatě klasicky, klasicky to ochlazování zpřísňování měnové politiky je provázeno tady těmi jevy. Ovšem musíme si uvědomit, že tahle ta inflační epizoda byla a je velice neobvyklá. A já myslím, že centrální bankovnictví se těmi, čili ten průběh potom té inflace, protože to nebyla čistě poptávková inflace, samozřejmě ovšem ten trh práce, já jsem sama zmínila, já celkem souhlasím s tím komentářem, který jsme tady v té předchozí reportáži slyšeli, že pokud doopravdy by ten trh práce vysílal proinflační signály v podobě růstu průměrné mzdy vyšším, než nějakých 8,5-9 %, tak by to asi byl skoro určitě důvod pro to úrokové sazby zvýšit, ale...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pokud porostou mzdy tímto tempem, tak vy budete hlasovat pro růst sazeb?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Já si myslím, že jsem to řekla opakovaně, ale musíme se podívat i na to, že podle prognózy ministerstva financí, které má velmi dobré prognózy trhu práce, tak my se musíme podívat i na to, že tady de facto klesá zaměstnanost, protože jsou tady demografické důvody, jsou tady potom důvody toho, že docházelo k masivnímu odchodu do předčasných důchodů, takže ačkoliv třeba ministerstvo financí čeká ve své prognóze pro rok 2023 8% růst průměrné mzdy, tak u toho celkového, jak říkáme wage bill, to znamená objem mezd v ekonomice, tak čeká pouze 7,5. Takže my se nemůžeme dívat jenom úplně na ty průměrné veličiny a dejme tomu na nějakou anekdotickou evidenci z jednotlivých firem, ale my si musíme uvědomit, kolik peněz se do té ekonomiky tímto způsobem posílá.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Česká národní banka má ještě jeden kanál, jakým způsobem, jak může ovlivňovat inflaci, a to je samozřejmě skrz kurz koruny, ta je velmi silná. Máte odhad, kde by byla inflace, kdyby nebyla takto silná koruna?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Já si myslím, že tady jde o to, že ten kurz víceméně vykompenzoval to, co, dejme tomu, požadovaly, požadovaly, požadoval prognostický aparát centrální banky, který požadoval, dejme tomu, zpřísnění měnové politiky v srpnu, možná ještě v září, v srpnu to bylo o nějakých 0,75% bodu, později už jenom třeba 0,5% bodu. A de facto to za nás odpracovalo to posílení koruny. A teď ještě řeknu, proč je to posílení koruny de facto velice důležité, protože tady je velký segment ekonomiky pod exportní, exportní firmy, export je páteří ekonomiky, tyto firmy jsou z velké části vlastněny zahraničními firmami, to znamená, že oni nám utíkají z měnové politiky. Oni si snadno obstarají úvěry v eurech za podstatně nižší úrokovou sazbu. A to znamená, že jestliže jim chceme zkomplikovat život ve smyslu toho, co také zaznělo v tom minulém komentáři, tak ten kanál silného kurzu je z tohoto pohledu mnohem účinnější.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak z druhé strany oni jsou podnikatelé, oni dělají, co můžou, aby co nejméně tratili, tak je jasné, že se asi budou úvěrovat v eurech za lepší sazby, než jaké...

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Samozřejmě...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
To jim nemůžeme vyčítat.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Samozřejmě nemůžeme, ale musíme s tou informací pracovat a musíme se snažit nějakým způsobem doručit to zpřísnění měnové politiky i tam, kde nefunguje tak dobře, jak bychom si přáli ten kanál úrokový.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Je to cesta v podstatě k tomu, jak, řekněme, i omezit právě ono zvyšování mezd?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Samozřejmě, protože pokud těmto firmám snížíte ziskovost, tak potom jim omezíte i ten prostor pro zvyšování mezd, nezapomeňme na to, že jaké obrovské objemy kompenzací dostaly tyto firmy během covidu za neodvedenou práci, neodvedenou výrobu neodvedené služby a oni mají pořád ještě určitý polštář, ze kterého dnes žijí, tady dlouho nebyla, dlouho nebyla až do toho covidu situace, kdyby vlastně vklady firem byly vyšší než jejich úvěry, a to znamená, že oni mají pořád ještě nějaký polštář a ten polštář se prostě musí vyčerpat. A tady v případě těchto konkrétních firem, které se pořád ještě financují levněji, než bychom si přáli, tak ten kurzový kanál zafunguje, čili de facto on doručil to zpřísnění měnové politiky na těch minimálně 8 %, které ta ekonomika potřebovala, takže ty úrokové sazby v tento moment stačí.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Česká národní banka si ponechává otevřenou tu možnost kdykoliv intervenovat, současně to nemusí dělat, tak proč si nechává ten kanál otevřený. Jaký je to vzkaz?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Tak je to de facto komunikační vzkaz, rok starý, samozřejmě je potřeba o tom potom dále hovořit v momentě, kdy ta inflace nějakým způsobem začne opravdu spolehlivě klesat k cíli, ale tady si musíme říct, proč ta koruna de facto posiluje a proč ty vzkazy poslouchá. Ona je poslouchá proto, že v té první polovině minulého roku byla tvrdě zasažena celková důvěra ve střední Evropu a východní Evropu, to byl veliký problém, takže proto tam bylo dobře, že ten vzkaz trhům byl poslán. No, a pak je tady ale věc druhá, a to je, že jestliže ta ekonomika se nějakým způsobem masivně euroizuje, to znamená, že ty firmy si berou úvěry v eurech v nějakém opravdu objemu, minimálně miliarda nebo více než miliarda korun, tak vzhledem k tomu, že pořád ještě musejí platit mzdy v korunách a spoustu nákladů v korunách, tak oni potom zase jdou s těmi eury na trh a směňuje je do korun. No, a to pochopitelně zvyšuje zájem o korunu a je to další faktor toho, proč ta koruna zatím je tak silná, jak vyhovuje měnové politice současné.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Debata o tom, že by se tento kanál uzavřel, že by koruna nepotřebovala už tu ústní podporu České národní banky v tom příslibu, kdyby se něco stalo a začala by koruna oslabovat, tak my můžeme intervenovat?

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Tohle to je opravdu předčasná otázka a je spojena s tím, jak se bude inflace vracet do cíle a jak vlastně vůbec se bude dále vyvíjet měnová politika. To jsou prostě propojené nádoby a nemůžeme tu otázku od sebe nikterak oddělit.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Říká Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky. Moc vám děkuji, že jste přišla.

Eva ZAMRAZILOVÁ, viceguvernérka, Česká národní banka
Také děkuji.