Přírodní katastrofy a inflace v roce 2022 globální optikou

Swiss Re Institute (SRI) zveřejnil v edici Sigma č. 1/2023 studii pod názvem „Přírodní katastrofy a inflace v roce 2022: Perfektní bouře“. K tomu je třeba dodat, že „perfektní bouří“ se zde nemá na mysli meteorologický jev, ale extrémně špatná ekonomická situace. Níže jsou z této studie prezentovány hlavní závěry, fakta a údaje.

Sazby majetkového katastrofického zajištění/pojištění vzrostly při obnově smluv v lednu 2023 tak, že se přiblížily historicky nejvyšším hodnotám za posledních 20 let. To znamená, že pokračovala růstová trajektorie, jež započala již v roce 2018. Poptávka po pojistné ochraně se přitom zvyšuje, jelikož přírodní katastrofy nadále způsobují značné majetkové škody napříč světem. V roce 2022 vyvolaly globální ekonomické škody ve výši 275 mld. USD, přičemž z toho činily pojištěné škody 125 mld. USD. Pokud jde o pojištěné škody, je to čtvrtá nejvyšší roční úroveň za období, po které SRI tyto škody sleduje a vyhodnocuje.

SRI ale konstatuje, že kromě samotných přírodních katastrof bylo zpevňování trhu ovlivňováno i jinými faktory, jako jsou dopady ekonomické inflace a ztráty na finančních trzích. Dodatečným faktorem, který také přispěl ke zpevnění trhu, byla potřeba větší disciplíny v modelování a zvláště pak v upisování sekundárních rizik. Na tomto místě je třeba vysvětlit, že SRI ve svém výzkumu člení daná katastrofická rizika na primární (např. tropické cyklony, zemětřesení, zimní vichřice v Evropě) a na sekundární (např. vylití vody z břehů řeky, lokální záplavy způsobené prudkým deštěm, přílivový déšť, sesuvy půdy, sněhové a ledové vichřice, sucho, vypuknutí ničivých požárů). Neodpovídající disciplína v upisování sekundárních rizik vedla k nesouladu mezi oceněním rizika a skutečnou expozicí a následně k nedostatečné kapacitě trhu.

Nárůst sazeb v zajištění/pojištění v minulých letech je v souladu s trendem charakteristickým větší četností přírodních katastrof a zvýšených škod, který započal v roce 2017. Výše globálních pojištěných škod v roce 2022 potvrzuje trend průměrného ročního růstu ve výši 5–7 % v období po roce 1992. Tento růst nejvíce ovlivňovala rostoucí závažnost škod z titulu primárních a sekundárních rizikových událostí. V této souvislosti SRI zdůrazňuje, že dnes jsou průměrné roční pojištěné škody z titulu přírodních katastrof přesahující 100 mld. USD standardem.

Největší škodní událostí v roce 2022 byl hurikán Ian, který způsobil podle odhadu pojištěné škody v rozsahu 50–65 mld. USD. Jinými velkými škodními událostmi byly povodně v Austrálii a Jižní Africe, krupobití ve Francii, zimní bouře v Evropě a vlny veder v Evropě, Číně a v Severní i Jižní Americe. SRI správně upozorňuje, že hlavní hnací silou vysokých škod je ekonomický růst, akumulace majetku v rizikových oblastech a růst populace, a to často v regionech, jež jsou náchylné k přírodním rizikovým událostem. Menší roli hraje podle SRI samotná fyzická destruktivní síla přírodních katastrof.

SRI očekává, že tyto faktory a vývoj řady soudobých rizikových faktorů, jako jsou důsledky klimatické změny a nedávná inflace, budou nadále tlačit škody nahoru. Ekonomická inflace se prudce zvedla v posledních dvou letech. V průměru v roce 2022 činila 7 % ve vyspělých ekonomikách a 9 % v nově se rozvíjejících zemích (emerging countries). Na počátku byla podnícena poruchami v dodavatelských řetězcích vyvolanými pandemií a velkými monetárními a fiskálními stimuly, ovšem následně zvýšené ceny potravin a energií z důvodu války na Ukrajině umocnily inflační tlaky.

Vyšší ceny měly za následek zvýšení nominální hodnoty budov, vozidel a jiného pojistitelného majetku a následně nárůst pojistných plnění z titulu škody způsobené matkou přírodou. Dopad byl téměř okamžitý ve stavebnictví. Nárůst nákladů na materiály a pracovní sílu – z důvodu nedostatku – se promítl do vyšších pojistných plnění, aby byly kryty náklady na opravu budov. Například v USA celkové náklady na obnovu budov vzrostly podle odhadu za období od začátku roku 2020 do konce roku 2022 o 40 %.

Rostoucí škody z titulu přírodních katastrof a nedostatky v odhadech těchto škod v rámci celého oboru ukazují na potřebu lepšího pochopení všech rizikových faktorů, jež jsou ve hře. Zajišťovací/pojišťovací průmysl dlouhodobě monitoruje primární rizika, ale ne vždy tomu tak bylo v případě sekundárních rizik. Proto existuje potřeba větší disciplíny při monitorování sekundárních rizik vyvolávajících škody a také potřeba sdílení příslušných zjištění v rámci oboru. Nedostatek granulovaných údajů o vystavení rizikům může rovněž bránit chápání dnešních rizik. Například rozšíření zastavěných oblastí a změny co se týče zranitelnosti domů vůči rizikům (např. více solárních panelů na střechách) je obtížné sledovat. Rychlá míra změn takových proměnných vyžaduje kratší cykly aktualizace souborů dat a modelů za účelem zmírnění akumulace rizik a podhodnocování škodních trendů.

SRI očekává pokračování zpevňování trhu v zajištění/pojištění, jež bude založené na zvýšené poptávce po pojistné ochraně. Důvodem budou též inflací tažené vyšší hodnoty pojištěného majetku. Stávající napětí na nabídkové straně taktéž podporuje tvrdý trh. Podle SRI je faktem, že kapitál v oboru se snížil v důsledku reakce na rostoucí úrokové sazby. Přidá-li se k tomu nedostatek kapacity, tak je jasné, že šest let slabých výsledků v upisování majetkových rizik se projevilo ve snížení apetytu k rizikům.

Vzhledem k vyšším nákladům na financování z důvodu vyšších úrokových sazeb se někteří poskytovatelé kapacity stali opatrnějšími vůči možnému nesouladu mezi oceněním rizika a škodním průběhem. Podle SRI se vyšší expozice střetávají s klesajícím apetytem k rizikům, podnětem ke zvýšení cen a vyšší retencí. Dá se předpokládat, že tvrdší pojistné podmínky budou pravděpodobně pokračovat.