Statistika ekosystémů - nový statistický nástroj umožní monitorovat kondici přírodního kapitálu v rámci jednotlivých států i celé Evropy

Zdravé ekosystémy zastávají pro člověka mnoho dů­ležitých funkcí, jako je čištění vody a ovzduší, regu­lace klimatu, recyklace živin a poskytování surovin a dalších cenných zdrojů. To z nich tvoří jeden ze základních pilířů pro fungování společnosti a ekono­miky. Bohužel, přetrvávající využívání životního pro­středí pro lidský blahobyt stále více podněcuje obavy o zachování nepostradatelného přírodního bohatství budoucím generacím. Z těchto důvodů bylo v listo­padu 2021 navrženo rozšíření nařízení Evropské unie a Rady číslo 691/2011 o evropských environmentál­ních hospodářských účtech o modul ekosystémového účetnictví, který má monitorovat a hodnotit přírodní kapitál. Navržený modul ekosystémového účetnictví představuje nástroj umožňující organizovat data a zaznamenávat změny v rozsahu a stavu všech eko­systémových typů a následně mapovat ekosystémové služby, jimiž tyto ekosystémové typy přispívají naší ekonomice a ostatním lidským aktivitám.

Návrh modulu o ekosystémovém účetnictví byl součástí agendy projednávané v rámci českého před­sednictví v Radě EU v roce 2022. Z diskuzí vyplynulo, že toto téma členskými zeměmi značně rezonuje. Česká delegace tak musela korigovat debaty, zo­hledňovat nejistoty členských států a posléze sestavit kompromisní návrh nařízení, který by byl nejen rea­listický, ale také efektivní. To se nakonec úspěšně po­dařilo, a loni v prosinci byl výborem Coreper schválen mandát pro jednání s Evropským parlamentem, čímž byl finální návrh nařízení uzavřen na úrovni Pracovní skupiny Rady.

Celková plocha ekosystémových typů na území České republiky (ha)

Vzrostla obydlená plocha, zemědělské půdy ubylo

V mezičase projednávání návrhu nařízení byla také v červnu 2022 za koordinace ČSÚ vytvořena pracovní skupina, do které byli přizváni jak experti z akade­mické sféry, tak experti z ministerstev a dalších ex­terních institucí. Vzhledem k tomu, že ekosystémové účetnictví je relativně nové a značně mezioborové téma, je cílem pracovní skupiny společně se aktivně podílet na schvalovacím procesu nařízení a systema­ticky vytvářet metodiky pro jeho budoucí naplňování.

V rámci příprav na plánované zavedení modulu ekosystémových účtů se Český statistický úřad spo­lečně se členy pracovní skupiny rovněž zapojil do prv­ního dobrovolného reportování účtu rozloh ekosys­témů, které probíhalo pod vedením Eurostatu během října až prosince roku 2022. I přes to, že se v této ob­lasti nacházíme na startovní čáře, byli jsme schopni za spolupráce s institucemi CzechGlobe a CENIA vytvořit na základě již existujících evropských data­setů, založených na datech ze satelitního programu Copernicus, pilotní národní data. Již takto hrubé výsledky vykreslují prostorové rozložení a rozsah jednotlivých ekosystémových typů, které se v České republice nacházejí, a jejich přeměny mezi referenč­ními roky 2012 a 2018.

První data ukazují, že mezi roky 2012 a 2018 do­šlo k největšímu nárůstu rozlohy u ekosystémového typu „obydlí a další uměle vytvořené oblasti“, kde se celková rozloha zvýšila o 5 129 ha z původních 524 074 ha na 529 203 ha. Naproti tomu, největší úbytek byl zaznamenán u zemědělských půd, jejichž celková rozloha klesla o necelé 4 000 ha z 3 659 523 ha na 3 655 528 ha. U trvalých travních porostů se celková rozloha rovněž snížila, a to z 848 558 ha na 846 582 ha.

Rozložení jednotlivých ekosystémových typů na území České republiky

Doplňující informace z matice přeměny poté umožnily blíže identifikovat jednotlivé přeměny ekosystémových typů během referenčních let 2012 a 2018.

Ve zkoumaném období se sice například té­měř 8 200 ha trvalých travních porostů přeměnilo na zemědělské plochy, ale současně došlo k přeměně zhruba 6 800 ha zemědělských ploch na trvalé travní porosty, a rovněž dalších zhruba 5 100 ha zeměděl­ských ploch bylo ztraceno na úkor obydlí a dalších uměle vytvořených oblastí. Nárůst ekosystémového typu „obydlí a další uměle vytvořené oblasti“ byl dále z velké části zapříčiněn přeměnou 804 ha trva­lých travních porostů a 693 ha lesů a dalších zales­něných ploch.

Cenná data pro budoucnost

Závěrem lze říci, že identifikace jednotlivých eko­systémových typů, znalost jejich rozloh a přeměn v čase je základním stavebním prvkem pro následné hodnocení celkového stavu ekosystémů, a tedy i pro pochopení jejich schopnosti poskytovat ekosysté­mové služby k lidskému užitku. Současným cílem je proto zkvalitnit účet rozlohy prostřednictvím se­stavení detailnějších národních dat a prostorových map, které společně s evropskými datasety vytvoří efektivní nástroj pro hospodaření s přírodním kapi­tálem na území České republiky.

Přechody mezi ekosystémovými typy během let 2012 a 2018

Článek si můžete přečíst v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.