Oznamovatelé ušetří firmám peníze a zlepší firemní kulturu. Oznamovací systém je ale potřeba budovat již nyní

 Průtahy kolem zavedení směrnice EU o ochraně oznamovatelů do českého právního řádu jsou komplikací nejen pro Českou republiku, kterou kvůli tomu Evropská komise zažalovala. Situace je problematická i pro firmy. Bez účinného vnitřního oznamovacího systému totiž českým podnikům hrozí riziko velkých finančních ztrát. Upozorňují na to odborníci z Moore Czech Republic. 

 Do 17. prosince 2021 měla Česká republika přijmout vnitrostátní právní úpravu ochrany oznamovatelů v souladu se směrnicí EU o whistleblowing  Nová legislativa v podobě zákona o ochraně oznamovatelů by měla chránit tzv. whistleblowery (oznamovatele) poukazující na protiprávní činnost v rámci firem. Zákon zavede povinnost vytvořit vnitřní oznamovací systém pro firmy, které mají více než padesát zaměstnanců. Systém umožní zaměstnancům důvěrně a anonymně nahlásit podezření na nekalé a protiprávní jednání ve firmě, o kterém se dozvěděli díky své práci.

 „Obávám se, že jakmile zákon vstoupí v platnost, vypukne v řadě firem stejná panika, jako tomu bylo v případě zavádění opatření k GDPR. Budou se zoufale hledat řešení na poslední chvíli bez systémového přístupu. Proto je důležité, aby si firmy vnitřní oznamovací systém vytvořily již nyní,“ vysvětluje Petr Štětka, senior manager z poradenské skupiny Moore Czech Republic, který se zaměřuje na problematiku whistleblowingu. „Z našeho pohledu je tu ještě jeden významný aspekt. A tím je již existující trestněprávní odpovědnosti firem. Pokud firma poruší zákon, může soud přihlédnout k tomu, že má firma systémové opatření proti korupci a nekalému jednání. Může to brát jako polehčující okolnost,“ dodává Petr Štětka.

Whistleblowing ušetří miliardy eur

 A podstatný je i finanční aspekt. Whistleblowing může totiž pomoci firmám zabránit finančním ztrátám. Porušení zákona, korupce a další nepravosti mohou mít vážné dopady na výsledky firmy a na důvěru zákazníků a investorů. Pokud jsou tyto problémy odhaleny dříve, může firma podniknout kroky k jejich řešení, a minimalizovat tak finanční ztráty. „Odhad ztráty způsobené v důsledku chybějící ochrany oznamovatelů je v celé EU 5,8 až 9,6 miliardy eur ročně, a to jen v rámci veřejných zakázek. A například 40 % českých firem, které se setkaly s hospodářskou kriminalitou, přišlo nejméně o 1 200 000 Kč. Management společností si v nezanedbatelném množství případu vůbec není vědom toho, že se jeho zaměstnanci dopouští protiprávního jednání. Funkční vnitřní oznamovací systémy a efektivní ochrana oznamovatelů dle návrhu zákona má za cíl tento stav významně zlepšit,“ komentuje Petr Štětka.

 Pokud firma umožní a podpoří whistleblowing, může to vést k objevení problémů, které by jinak mohly zůstat skryté a způsobit firmě velké škody. Tento proces umožňuje, aby se ve společnosti dříve vědělo o problémech, a mohla tak podniknout kroky k jejich odstranění. „V Moore Czech Republic působí odborníci na problematiku whistleblowingu, kteří firmám v této oblasti poradí a navrhnou nejvhodnější řešení. Pomůžeme jim nejen splnit zákonné povinnosti, ale současně na nás mohou outsourcovat plně funkční a vysoce efektivní systém ochrany oznamovatelů,“ říká Petr Štětka.

 Tento vnitřní oznamovací systém, který odborníci z Moore Czech Republic mohou firmám pomoci vytvořit, obsahuje:

• Zabezpečený systém pro oznamování (aplikace, pošta, kontaktní místo), uchovávání a evidenci oznámení
• Vytvoření a úpravu interní dokumentace
• Školení zaměstnanců
• Zajištění role prošetřovatele
• Vyřizování a archivaci jednotlivých oznámení
• Aplikaci EasyWhistle, která doplňuje webový portál a zajišťuje úplnou dostupnost prostředí pro podávání zpráv

 „Za klíčovou považuji i kultivaci diskuse a problematiky oznamovatelů ve veřejném prostoru. Je nutné z nich sejmout jakési stigma ,bonzáků‘. Oznamovatelé totiž mohou pomoci přispět ve firmách k vytvoření atmosféry otevřenosti a transparentnosti. To může vést k lepšímu vztahu mezi zaměstnanci a vedením a ke zlepšení pracovních vztahů obecně. Oznamovatelé také mohou pomoci snížit riziko nezákonného jednání nebo špatného chování v podniku, což může přispět ke snížení rizika sankcí ze strany státních orgánů nebo odmítnutí ze strany zákazníků,“ uzavírá Petr Štětka.